V uplynulých patnácti letech byla nejhorší nezaměstnanost žen v rámci ČR v Ústeckém kraji. I přes pokles celkového počtu uchazečů jsme zaznamenali výrazný nárůst počtu uchazečů bez vzdělání. V posledních letech je na pracovním trhu Ústeckého kraje výrazný nedostatek pracovníků spadajících do kategorie Řemeslníci a opraváři a také Obsluha strojů a zařízení, montéři.

Podíl nezaměstnaných osob byl v Ústeckém kraji dlouhodobě nejvyšší z celé ČR, a to od roku 2005 až do roku 2016. Od roku 2017 zaujímá náš kraj v mezikrajském srovnání druhou nejvyšší příčku po Moravskoslezském kraji. Z pohledu jednotlivých pohlaví byla v Ústeckém kraji po celé sledované období nejvyšší nezaměstnanost žen z celé ČR, nezaměstnanost mužů byla v našem kraji nejvyšší až do roku 2014. Počínaje rokem 2015 byla nezaměstnanost mužů nejvyšší v Moravskoslezském kraji a Ústecký kraj se od té doby umísťoval v mezikrajském srovnání na druhé pozici. V roce 2019 se nezaměstnanost mužů v kraji posunula na třetí nejvyšší příčku po Moravskoslezském a Jihomoravském kraji.

V průběhu let 2005–2019 nezaměstnanost v Ústeckém kraji převážně klesala. Výjimkou byly roky 2009, 2010, 2012 a 2013, kdy nezaměstnanost meziročně rostla. Podobný trend jsme mohli pozorovat v rámci celé ČR. V roce 2005 byla nezaměstnanost Ústeckého kraje o 4,71 procentního bodu (dále jen p. b.) vyšší než nezaměstnanost za celou ČR. Tento rozdíl se meziročně zmenšoval (s výjimkou období let 2010–2013) a v roce 2019 byl 1,03 p. b.

V Ústeckém kraji byla nezaměstnanost žen vyšší než nezaměstnanost mužů, a to téměř po celé období let 2005–2019 vyjma roku 2010, kdy nezaměstnanost mužů převýšila nezaměstnanost žen o 0,17 p. b. Od roku 2011 opět sledujeme pozvolný nárůst rozdílu v nezaměstnanosti mezi pohlavími v neprospěch žen. Nezaměstnanost žen v roce 2019 dosáhla v našem kraji hodnoty 4,42 %, což je o 1,01 p. b. více, než kolik představovala nezaměstnanost mužů.

Podíl nezaměstnaných osob v jednotlivých okresech ve sledovaném období převážně klesal. Výjimkou byly roky 2009, 2010, 2012 a 2013, kdy nezaměstnanost ve všech okresech meziročně vzrostla (v roce 2011 jsme zaznamenali meziroční nárůst pouze v okresu Ústí nad Labem, v Chomutově stagnovala). Z pohledu jednotlivých pohlaví byla nezaměstnanost žen vždy vyšší v okresech Chomutov, Most a Teplice a s výjimkou roku 2010 i v okrese Litoměřice. V okrese Ústí nad Labem dlouhodobě převažovala nezaměstnanost mužů, s výjimkou let 2007, 2008 a 2019.

Z vnitroregionálního pohledu zaznamenali nejnižší nezaměstnanost v letech 2005–2013 a 2015–2016 v okrese Litoměřice. V roce 2014 byla nejnižší nezaměstnanost v okrese Teplice a v roce 2017 byla nejnižší nezaměstnanost dosažena jak v okrese Teplice, tak v Litoměřicích. Od roku 2018 byla nejnižší nezaměstnanost v okrese Teplice. Nezaměstnanost mužů byla nejnižší do roku 2013 v okrese Litoměřice, od roku 2014 v Teplicích. V případě nezaměstnanosti žen bylo nejnižších hodnot dosaženo v letech 2005–2013 a 2015–2017 v okrese Litoměřice, v letech 2014 a 2018–2019 v Teplicích.

Nejvyšší nezaměstnanost v kraji ve sledovaném období evidují v okrese Most, v roce 2019 převzal pomyslnou nejvyšší příčku okres Chomutov. Stejně tomu bylo i v případě nezaměstnanosti žen. V případě nezaměstnanosti mužů byly ve sledovaném období zaznamenávány nejvyšší hodnoty nejčastěji v okrese Most a Ústí nad Labem, vyjma roku 2010, kdy byla nejvyšší nezaměstnanost mužů v Děčíně a roku 2019, kdy měl nejvíce nezaměstnaných mužů okres Chomutov.

V počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo se Ústecký kraj řadí ke krajům s nejhoršími hodnotami. V roce 2005 připadalo v našem kraji 26 uchazečů na 1 volné pracovní místo, což byla druhá nejvyšší hodnota hned po Moravskoslezském kraji (průměr ČR činil 9,8). Nejhorší situace v Ústeckém kraji v uplynulých 15 letech byla v období 2009 a 2012, kdy se počet uchazečů na 1 volné pracovní místo přiblížil hodnotě 35,0. Od roku 2013 docházelo k pravidelným meziročním poklesům této hodnoty, přičemž v letech 2013–2015 byl pokles výraznější. V roce 2019 bylo v Ústeckém kraji zaznamenáno 1,4 uchazečů na 1 volné pracovní místo, což je v mezikrajském srovnání druhé nejvyšší místo po Moravskoslezském kraji.

Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo v jednotlivých okresech Ústeckého kraje znázorňuje následující graf. V počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo byl na tom v roce 2005 nejhůře okres Most s hodnotou 51,7. I přes to, že v roce 2009 zaznamenal prudký nárůst počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo, hodnoty z roku 2005 již nedosáhl. Nárůst počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo byl v roce 2009 zaznamenán ve všech okresech kraje, nejvyšších hodnot dosáhly okresy Teplice a Děčín (74,0 resp. 71,9).

Od roku 2014 do roku 2018 následoval u všech okresů meziroční pokles počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo. Tento trend byl zaznamenán ve většině okresů i v roce 2019, vyjma okresu Litoměřice, kde došlo ke stagnaci a okresu Děčín, kde zaznamenali meziroční nárůst o 0,4 uchazeče na 1 volné pracovní místo.

Průměrný věk uchazečů o zaměstnání meziročně převážně roste. Od roku 2005 do roku 2019 se průměrný věk uchazečů v Ústeckém kraji zvýšil o 4,6 roku. V jednotlivých okresech vzrostl průměrný věk uchazečů za sledované období nejvíce v okrese Chomutov a Most (o 5,8 resp. 5,7 roku), nejméně pak v okrese Děčín (o 3,3 roku). Ve věkové struktuře uchazečů o zaměstnání byl mezi roky 2005 a 2019 patrný nárůst podílu uchazečů ve věku 40 a více let (vyjma kategorie 50–54 let). Nejvíce vzrostl podíl uchazečů ve věku 60–64 let (o 7,8 p. b.) a ve věku 55–59 let (o 4,9 p. b.). Největší úbytek byl zaznamenán ve věkové kategorii 20–24 let, jejíž podíl na celkovém počtu uchazečů daného roku poklesl za sledované období o 5,7 p. b., druhý největší pokles zaznamenaly kategorie 25–29 a 30–34 let (shodně o 3,3 p. b.).

V období let 2005–2019 byly v různých věkových kategoriích patrné rozdíly mezi nezaměstnaností žen a mužů. Podíl nezaměstnaných žen na celkovém počtu nezaměstnaných byl ve sledovaném období vyšší, pokud jim bylo mezi 30 až 54 roky. V roce 2019 převažovaly ženy ve všech věkových kategoriích do 59 let. V kategorii uchazečů ve věku 60–64 let převažovaly ve sledovaném období vždy muži, přičemž jejich podíl klesl z 85,3 % v roce 2005 na 60,2 % v roce 2019. V kategorii nad 65 let převažovaly v roce 2005 ženy nad muži (jejich podíl činil 79,3 % uchazečů), od roku 2015 začali na celkovém počtu nezaměstnaných převažovat muži a podíl žen postupně klesal. V roce 2019 již ženy představovaly jen necelou třetinu (31,5 %) nezaměstnaných.

Z pohledu vzdělanostní struktury uchazečů v letech 2005–2019 zaujímali v Ústeckém kraji nejvýznamnější postavení uchazeči se základním vzděláním, následovali uchazeči se středním odborným vzděláním s výučním listem. Poslední významnou skupinou uchazečů o zaměstnání (do roku 2016 třetí největší, od roku 2017 čtvrtou největší) byli uchazeči s úplným středním odborným vzděláním s maturitou bez výučního listu. Ostatní kategorie nepřesáhly v jednotlivých letech 5 %. Zastoupení jednotlivých skupin se postupně vyvíjelo. V letech 2015–2019 se výrazně zvýšil podíl uchazečů bez vzdělání, zatímco v letech 2005 až 2014 představoval pouze 0,1 % na celkovém počtu uchazečů, v roce 2019 to bylo již 13,9 %. U ostatních stupňů vzdělání byl nárůst do 1 p. b. Nejvýznamnější pokles mezi roky 2005 a 2019 jsme zaznamenali u uchazečů se základním vzděláním (o 11,5 p. b.) ze 43,1 % v roce 2005 na 31,7 % v roce 2019. Druhý nejvyšší pokles byl u osob se středním odborným vzděláním s výučním listem, a to o 6,4 p. b., když v roce 2005 zaujímali tito uchazeči 36,1 % a v loňském roce 29,7 %. Mírně se za 15 let snížilo zastoupení uchazečů středního a středního odborného vzdělání bez maturity a bez výučního listu a úplného středního vzdělání. Stagnoval podíl uchazečů s nižším středním vzděláním a doktorským vzděláním.

Ve vzdělanostní struktuře volných pracovních míst došlo od roku 2005 do roku 2019 k nárůstu ve všech kategoriích vyjma kategorie volných pracovních míst pro uchazeče s doktorským vzděláním. Nejvíce vzrostla poptávka po uchazečích se základním vzděláním. Vzhledem k tomu, že počet uchazečů se základním vzděláním ve sledovaném období poklesl nejvýrazněji, došlo v letech 2018 a 2019 k tomu, že nabídka pracovních míst pro uchazeče se základním vzděláním byla vyšší (v roce 2018 o 2 008 míst a v roce 2019 o 3 868 míst, tj. o 27,2 resp. o 54 %) než počet registrovaných uchazečů o zaměstnání s tímto vzděláním.

Od roku 2011 je ke klasifikaci zaměstnání používána klasifikace CZ-ISCO, která nahradila klasifikaci KZAM používanou do roku 2010. Přestože počet hlavních tříd a jejich základní členění zůstalo zachováno, došlo v některých případech k zařazení některých povolání do jiné hlavní třídy a data po roce 2011 tedy nejsou plně srovnatelná s daty před tímto rokem.

Z pohledu uchazečů o zaměstnání dle klasifikace CZ-ISCO byla v letech 2011 až 2019 nejrozšířenější skupinou tř. 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, následovali uchazeči tř. 5 Pracovníci ve službách a prodeji a tř. 7 Řemeslníci a opraváři. Od roku 2011 do roku 2019 se jejich zastoupení vyvíjelo rozdílně. Zatímco podíl uchazečů tř. 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci vzrostl o 6,9 p. b. (z 36,7 % v roce 2011 na 43,6 % v roce 2019) a tř. 5 Pracovníci ve službách a prodeji se zvýšil o 1,8 p. b. (ze 17 % v roce 2011 na 18,8 % v loňském roce), podíl uchazečů tř. 7 Řemeslníci a opraváři za posledních 9 let poklesl o 4,5 p. b. (z 13,9 % v roce 2011 na 9,4 % v roce 2019).

Nabídka volných pracovních míst naproti tomu vzrostla ve všech kategoriích, nejvíce ve tř. 8 Obsluha strojů a zařízení, montéři), v již zmíněné tř. 7 a ve tř. 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Zatímco v letech 2011–2016 počty uchazečů převyšovaly v jednotlivých kategoriích počet pracovních míst, v roce 2017 již firmy poptávaly ve tř. 8 více uchazečů než jich bylo registrováno na úřadech práce. V roce 2018 již byl nedostatek uchazečů i ve třídě 7 a 2. Stejná situace se opakovala i v roce 2019.

V průběhu let 2005–2019 bylo nejvíce uchazečů nezaměstnáno méně než 3 měsíce a nebo déle než 24 měsíců. Naopak nejmenší podíl na celkovém počtu uchazečů pravidelně tvořili uchazeči s délkou nezaměstnanosti v rozmezí 6–9 měsíců a 9–12 měsíců. Ve sledovaném období byl nejvyšší podíl uchazečů v kategorii dle délky nezaměstnanosti do 3 měsíců (42,2 %) a 3-6 měsíců (19,8 %) v roce 2019, v tomto roce byl rovněž zaznamenán nejnižší podíl uchazečů nezaměstnaných déle než 24 měsíců (13,1 %). V kategorii nad 24 měsíců po celé sledované období převažoval podíl žen. Za posledních 15 let byl podíl žen nejvyšší v roce 2019, a to ve všech kategoriích, z nich ve čtyřech přesáhl 60 % (kategorie 6-9, 9-12, 12-24 a nad 24 měsíců).

V průměru nejdéle byli evidováni uchazeči o zaměstnání do roku 2015 v okrese Most. V roce 2016 dosáhly nejvyšší hodnotu průměrné doby evidence dva okresy, a to Most a Chomutov. Od roku 2017 byla nejdelší průměrná evidence uchazeče v okrese Chomutov. Nejkratší průměrná délka evidence byla zjišťována do roku 2014 v okrese Litoměřice (s výjimkou let 2009–2011, kdy měl nejnižší hodnotu okres Louny, a roku 2012, kdy okres Louny dosáhl stejné hodnoty). Od roku 2015 jsou uchazeči evidováni nejkratší dobu v okrese Teplice. Průměrná délka evidence žen byla po celé sledované období vyšší než průměrná délka evidence uchazečů celkem, a to ve všech okresech. Od roku 2005 do roku 2019 poklesla průměrná délka evidence uchazečů ve všech okresech, nejvíce v okrese Teplice (-549 dní), nejméně pak v okrese Louny a Chomutov (-130 resp. -131 dní).

Průměrný měsíční nárok na podporu v Ústeckém kraji v uplynulých letech převážně meziročně rostl. Výjimkou byly roky 2011 a 2014, kdy byl zaznamenán meziroční pokles.

Průměrná výše nároku na podporu žen byla v letech 2005–2019 nižší než průměrný měsíční nárok všech uchazečů a tento rozdíl se v průběhu sledovaného období zvětšoval. Zatímco v roce 2005 byl v Ústeckém kraji průměrný měsíční nárok žen nižší o 447 Kč, v roce 2019 to bylo 722 Kč. Z vnitroregionálního pohledu byl v roce 2005 největší rozdíl v okrese Ústí nad Labem (rozdíl 555 Kč), zatímco v roce 2019 byla nejhorší situace v Teplicích (rozdíl 997 Kč).

Kontakt:

Bc. Iva Princová

Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem

email: infoservisul@czso.cz

tel.: 472 706 106