Energetika v Ústeckém kraji v roce 2019

 

Ústecký kraj je dlouhodobě krajem s nejvyšším instalovaným výkonem elektrárenských soustrojí ze všech krajů a dlouhodobě se zde vyrábí více jak ¼ elektrické energie v ČR. Na výrobě elektřiny se hlavně podílelo hnědé uhlí, kterého se v Ústeckém kraji k tomuto účelu použilo nejvíce z celé ČR. Spotřeba zemního plynu byla v našem kraji nejvyšší v ČR, spotřeba plynu v domácnostech na 1 obyvatele byla druhá nejnižší v ČR.

Informace z oblasti energetiky o provozu elektrizační a plynárenské soustavy pravidelně zveřejňuje Energetický regulační úřad (www.eru.cz) – dále jen „ERÚ“. Veškerá data vycházejí z podkladů od licencovaných subjektů. Spotřebu elektrické energie zveřejňuje Energetický regulační úřad od roku 2014 v hodnotě netto (do roku 2013 brutto, tj. součet spotřeby elektřiny netto, vlastní spotřeby na výrobu elektřiny, spotřeby na přečerpávání v přečerpávacích vodních elektrárnách a ztrát v sítích). Uvedená spotřeba zemního plynu nezahrnuje vlastní spotřebu zemního plynu, kterou nelze členit do krajů. Spotřeba CNG je samostatně sledována od roku 2017 (v přechozích letech byly údaje zahrnuty v ostatních kategoriích odběru).

Elektřina

V Ústeckém kraji byl v roce 2019 celkový instalovaný výkon 5 660,4 MW, což činilo 25,7 % z celkového instalovaného výkonu v České republice (21 987,1 MW). Meziročně došlo v Ústeckém kraji k poklesu instalovaného výkonu o 180,2 MW, a to zásluhou parních elektráren, u kterých poklesl instalovaný výkon o 181,2 MW (3,9 %). Mírný pokles jsme meziročně zaznamenali rovněž u vodních elektráren včetně přečerpávacích (-0,2 MW). Naopak k mírnému nárůstu došlo u plynových a spalovacích elektráren (0,9 MW) a fotovoltaických elektráren (0,3 MW).

Pokles instalovaného výkonu byl zaznamenán ve čtyřech krajích, v našem kraji byl pokles nejvyšší. Druhý nejvyšší pokles zaznamenali v Moravskoslezském kraji (-85,8 MW) a k třetímu nejvyššímu poklesu došlo ve Středočeském kraji (-76,0 MW). Velmi nepatrně poklesl instalovaný výkon rovněž v Olomouckém kraji (-1,4 MW).

Nejvyšší podíl na celkovém instalovaném výkonu Ústeckého kraje měly parní elektrárny s výkonem 4 443,4 MW, tj. podíl 78,5 %, následovány paroplynovými elektrárnami s 845,0 MW (14,9 %). Na zbývajícím instalovaném výkonu se podílí fotovoltaické elektrárny s 162,1 MW (2,9 %), větrné elektrárny s 86,8 MW (1,5 %), vodní elektrárny vč. přečerpávacích o instalovaném výkonu 77,3 MW (1,4 %) a plynové a spalovací elektrárny s výkonem 45,8 MW (0,8 %).

V Ústeckém kraji se v loňském roce vyrobilo 25 597,9 GWh brutto, což je 29,4 % z celkového objemu elektřiny vyrobené v ČR (86 988,7 GWh). V mezikrajovém porovnání se jedná o nejvyšší hodnotu, druhé největší množství elektřiny bylo vyrobeno v Jihočeském kraji (17 030,0 GWh), který těsně následoval Kraj Vysočina (15 662,4 GWh). Podíl našeho kraje na vyrobené elektřině v celé ČR se meziročně zvýšil o 2 procentní body (p. b.).

Meziročně výroba elektřiny v ČR poklesla o 1,1 %, a to zásluhou poklesu výroby elektřiny v šesti krajích, nejvíce pak v Moravskoslezském, Pardubickém a Karlovarském kraji. Naopak v osmi krajích výroba vzrostla. Největší procentní nárůst zaznamenali v hl. m. Praze (6,7 %), které se však na celkové výrobě elektřiny podílí nejméně ze všech regionů v ČR (0,2 %) a tak v absolutním vyjádření byl tento meziroční nárůst nejmenší (11,4 GWh). Absolutně nejvíce vzrostla výroba elektřiny v našem kraji, a to o 1 478,1 GWh (6,1 %).

Z celkového vyrobeného množství elektřiny brutto v našem kraji bylo 21 074,8 GWh vyrobeno v parních elektrárnách (82,3 %), 3 698,0 GWh v paroplynových elektrárnách (14,4 %) a zbylá 3,2 % byla vyrobena ve vodních elektrárnách včetně přečerpávacích (292,7 GWh), plynových a spalovacích (168,4 GWh), větrných (197,1 GWh) a fotovoltaických elektrárnách (166,8 GWh).

 

Na meziročním nárůstu výroby elektřiny se nejvíce podílely paroplynové elektrárny, jejichž výroba se oproti roku 2018 více než zdvojnásobila. V roce 2019 tyto elektrárny vyrobily 3 698,0 GWh (v roce 2018 to bylo 1 757,6 GWh). Nárůst výroby elektřiny byl rovněž zaznamenán u vodních elektráren včetně přečerpávacích (23,7 GWh, tj. 8,8 %) a větrných elektráren (23,8 GWh, tj. 13,8 %). Ve zbývajících typech elektráren došlo k meziročnímu poklesu výroby elektřiny, nejvíce v parních elektrárnách, kde byl zaznamenán pokles o 493,9 GWh (2,3 %).

Na výrobě elektřiny se v roce 2019 v Ústeckém kraji nejvíce podílelo hnědé uhlí, které dosáhlo podílu na výrobě 79,4 % (bylo z něj vyrobeno 20 334,00 GWh elektřiny brutto), meziročně jeho podíl na výrobě poklesl o 7,7 p. b. Na druhém místě se umístil zemní plyn, který dosáhl podílu 15,0 %, jehož podíl na výrobě oproti roku 2018 vzrostl o 7,1 p. b. V rámci celé ČR se pak na výrobě elektřiny podílelo nejvíce rovněž hnědé uhlí (40,4 %, pokles o 2,4 p. b.), druhým nejvýznamnějším palivem bylo jaderné palivo (34,8 %). Zemní plyn se na celkové výrobě podílel 6,3 % (nárůst o 2,4 p. b.). V Ústeckém kraji se spálí nejvíce hnědého uhlí z celé ČR, podíl spotřeby hnědého uhlí na celorepublikové spotřebě činí 29,4 %.

Spotřeba elektřiny dosáhla v loňském roce v kraji 6 080,6 GWh, což je o 0,9 % méně, než v předchozím roce. Na celkové spotřebě České republiky se náš kraj podílel 10,2 %. V mezikrajovém srovnání se jedná o třetí nejvyšší hodnotu. Více elektřiny se spotřebovalo jen ve Středočeském kraji (8 251,2 GWh) a v Moravskoslezském (8 087,6 GWh). Naopak nejmenší spotřebu elektřiny zaznamenali v Karlovarském kraji (1 545,9 GWh). Z pohledu sektorů národního hospodářství se nejvíce elektřiny v Ústeckém kraji spotřebovalo v průmyslu, a to 2 868,3 GWh (47,2 % z celkové roční spotřeby kraje), nejmenší podíl na roční spotřebě elektřiny mělo stavebnictví, doprava a zemědělství a lesnictví, kdy spotřeba v těchto jednotlivých sektorech nepřesáhla 1 %.

V loňském roce byl zaznamenán ve všech krajích vyjma hl. m. Prahy meziroční nárůst spotřeby elektřiny v domácnostech na 1 obyvatele, nejvíce v Karlovarském kraji a Královehradeckém kraji (shodně o 2,2 %). V Ústeckém kraji byl nárůst šestý nejnižší (0,9 %) a spotřeba elektřiny v domácnostech na 1 obyvatele v roce 2019 dosáhla v Ústeckém kraji hodnoty 1 260,5 kWh, což je v mezikrajovém porovnání pátá nejnižší hodnota. Nejméně elektřiny spotřebovaly domácnosti na 1 obyvatele v Jihomoravském kraji (1 098,4 kWh), naopak nejvyšší spotřeba byla ve Středočeském kraji (1 990,7 kWh).

Zemní plyn

V Ústeckém kraji bylo v roce 2019 evidováno celkem 223 748 odběratelů zemního plynu, což je 7,9 % z celkového počtu evidovaných odběratelů v ČR (2 834 509 odběratelů). Co do počtu jednotlivých odběratelů jsou domácnosti největší skupinou odběratelů zemního plynu, a to jak v Ústeckém kraji, tak v celé republice. V roce 2019 bylo v Ústeckém kraji evidováno jako odběratel zemního plynu 210 542 domácností, což je 94,1 % všech odběratelů zemního plynu v kraji. Druhou nejpočetnější skupinu tvořili maloodběratelé (5,7 %). Zbývající 0,2 % zahrnovala velkoodběratele, střední odběratele a odběratele CNG.

V porovnání s rokem 2018 celkový počet odběratelů v Ústeckém kraji poklesl o 1 121 (-0,5 %). Úbytek byl zaznamenán ve skupině středně velkých odběratelů (o 6, tj. 1,8 %) a domácností (o 1 192, tj. 0,6 %). Počet domácností i středně velkých odběratelů zemního plynu klesá dlouhodobě, u domácností tento trend sledujeme od roku 2012, u středně velkých odběratelů od roku 2011. Naopak mírně meziročně vzrostl počet velkoodběratelů (+6), maloodběratelů (+68) a odběratelů CNG (+3).

Celkem bylo v Ústeckém kraji v roce 2019 odebráno 1 498 495 tis. m3 zemního plynu, což je v mezikrajovém srovnání nejvyšší hodnota. Na celkovém množství odebraného plynu v České republice (8 413 406 tis. m3) se odběratelé Ústeckého kraje podíleli 17,8 % a meziročně se tento podíl zvýšil o 3,9 p. b. Z pohledu odebraného množství byly v roce 2019 v Ústeckém kraji nejvýznamnější skupinou odběratelů velkoodběratelé s 1 254 677 tis. m3, kteří tak odebrali 83,7 % zemního plynu v kraji a v mezikrajovém srovnání předstihly ostatní kraje jak v množství odebraného plynu, tak v dosaženém podílu vůči ostatním skupinám odběratelů v daném kraji. Druhou nejvýznamnější skupinu odběratelů zemního plynu v Ústeckém kraji v roce 2019 tvořily domácnosti se 131 269 tis. m3 odebraného plynu, následovány maloodběrateli s 68 346 tis. m3 a středními odběrateli s 39 639 tis. m3. Odběratelé CNG odebrali celkem 4 563 tis. m3.

Spotřeba zemního plynu v Ústeckém kraji meziročně vzrostla o 380 199,7 tis. m3 (34,0 %), a to zásluhou nárůstu spotřeby u velkoodběratelů o 42,9 % (377 mil. m3), kde spotřeba zemního plynu od roku 2011 neustále roste (s výjimkou roku 2014, kdy došlo k meziročnímu poklesu) a meziroční nárůst v loňském roce byl nejvyšší za sledované období. Spotřeba zemního plynu rovněž meziročně vzrostla u maloodběratelů (13,8 %) a u odběratelů CNG (8,9 %). U středně velkých odběratelů a domácností spotřeba zemního plynu poklesla o 2,6, resp. 3,1 %.

Spotřeba zemního plynu v domácnostech na 1 obyvatele dosáhla v roce 2019 v Ústeckém kraji hodnoty 623,5 m3. V mezikrajovém srovnání se jedná o třetí nejnižší hodnotu po Karlovarském (589,7 m3) a Moravskoslezském kraji (608,2 m3). Nejvyšší spotřebu zaznamenal Středočeský kraj (1 068,3 m3). Meziročně poklesla spotřeba zemního plynu v domácnostech na 1 odběratele ve všech krajích, nejvíce ve Středočeském kraji (58,3 m3, tj. 5,2 %), nejméně v Karlovarském kraji (6,9 m3, tj. 1,2 %). V Ústeckém kraji se spotřeba zemního plynu v domácnostech na 1 obyvatele meziročně snížila o 16,5 m3 (2,6 %).

 

 

Kontakt:

Bc. Iva Princová

Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem

tel.: 472 706 106

email: infoservisul@czso.cz