Energetika v Ústeckém kraji v roce 2018

 

V roce 2018 disponoval Ústecký kraj nejvyšším instalovaným výkonem elektrárenských soustrojí ze všech krajů a v mezikrajovém porovnání se zde vyrobilo i nejvíce elektřiny. Na výrobě elektřiny se hlavně podílelo hnědé uhlí, kterého se v Ústeckém kraji k tomuto účelu použilo nejvíce z celé ČR. V roce 2018 se v Ústeckém kraji také odebralo největší množství zemního plynu ze všech krajů. Spotřeba plynu v domácnostech na 1 obyvatele byla druhá nejnižší v ČR.

 

Informace z oblasti energetiky o provozu elektrizační a plynárenské soustavy pravidelně zveřejňuje Energetický regulační úřad (www.eru.cz) – dále jen „ERU“. Veškerá data vycházejí z podkladů od licencovaných subjektů. Spotřebu elektrické energie zveřejňuje Energetický regulační úřad od roku 2014 v hodnotě netto (do roku 2013 brutto, tj. součet spotřeby elektřiny netto, vlastní spotřeby na výrobu elektřiny, spotřeby na přečerpávání v přečerpávacích vodních elektrárnách a ztrát v sítích). Uvedená spotřeba zemního plynu nezahrnuje vlastní spotřebu zemního plynu, kterou nelze členit do krajů. Spotřeba CNG je samostatně sledována od roku 2017 (v přechozích letech byly údaje zahrnuty v ostatních kategoriích odběru).

 

Elektřina

V Ústeckém kraji byl v roce 2018 celkový instalovaný výkon 5 840,6 MW, což činí 26,2 % z celkového instalovaného výkonu v České republice (22 276,9 MW). V mezikrajovém porovnání se jedná o nejvyšší hodnotu. Druhý nejvyšší instalovaný výkon má Jihočeský kraj (2 891,5 MW), jen těsně následován Středočeským krajem (2 868,5 MW) a Krajem Vysočina (2 724,6 MW).

 

Instalovaný výkon elektrizační soustavy dle krajů v roce 2018

Instalovaný výkon elektrizační soustavy dle krajů v roce 2018

Meziročně došlo v Ústeckém kraji ke změnám v instalovaném výkonu pouze u fotovoltaických elektráren (snížení o 13 MW) a u plynových a spalovacích elektráren (snížení o 0,2 MW).

V porovnání s rokem 2009 došlo v Ústeckém kraji k nárůstu instalovaného výkonu o 1 179,9 MW, což je v mezikrajovém porovnání nejvyšší hodnota. Tento nárůst byl způsoben převážně zprovozněním nové paroplynové elektrárny v Počeradech (nárůst o 775 MW za sledované období), dále také zvýšením instalovaného výkonu u parních elektráren o 221,9 MW a budováním nových fotovoltaických elektráren, jejichž instalovaný výkon od roku 2009 vzrostl na hodnotu 161,7 MW v roce 2018 (nárůst o 134,4 MW).

Na celkovém instalovaném výkonu Ústeckého kraje se nejvíce podílí parní elektrárny s výkonem 4 624,6 MW, tj. podíl 79,2 %, následovány paroplynovými elektrárnami s 845,0 MW (14,5 %). Na zbývajícím instalovaném výkonu se podílí fotovoltaické elektrárny s 161,7 MW (2,8 %), větrné elektrárny s 86,8 MW (1,5 %), vodní elektrárny vč. přečerpávacích o instalovaném výkonu 77,5 MW (1,3 %) a plynové a spalovací elektrárny s výkonem 45 MW (0,8 %). V rámci celé České republiky se pak parní elektrárny podílejí na celkovém instalovaném výkonu 49,7 %, druhým nejvyšším instalovaným výkonem disponují jaderné elektrárny (19,3 %), následují fotovoltaické elektrárny a vodní elektrárny včetně přečerpávacích (9,2 resp. 10,2 %), paroplynové elektrárny (6,1 %), plynové a spalovací elektrárny (4,1 %) a nejmenší podíl na celkovém instalovaném výkonu ČR mají elektrárny větrné (1,4 %).

 

Instalovaný výkon elektrizační soustavy v Ústeckém kraji a v ČR v roce 2018

Instalovaný výkon elektrizační soustavy v Ústeckém kraji a v ČR  v roce 2018

 

V roce 2018 se v Ústeckém kraji vyrobilo 24 119,8 GWh brutto, což je 27,4 % z celkového objemu elektřiny vyrobené v ČR (88 001,8 GWh). V mezikrajovém porovnání se jedná o nejvyšší hodnotu, druhé největší množství elektřiny bylo vyrobeno v Jihočeském kraji (16 894,4 GWh), který těsně následoval Kraj Vysočina (15 411,3 GWh).

Z celkového vyrobeného množství elektřiny brutto v Ústeckém kraji bylo 21 568,7 GWh vyrobeno v parních elektrárnách (89,4 %), 1 757,6 GWh v paroplynových elektrárnách (7,3 %) a zbylá 3,3 % byla vyrobena ve vodních elektrárnách včetně přečerpávacích (269,0 GWh), plynových a spalovacích (169,4 GWh), větrných (173,3 GWh) a fotovoltaických elektrárnách (181,8 GWh).

 

Výroba elektřiny v Ústeckém kraji a v ČR v roce 2018

Výroba elektřiny v Ústeckém kraji a v ČR v roce 2018

 

Meziročně došlo v Ústeckém kraji ke snížení množství vyrobené elektřiny brutto o 360,7 GWh (-1,5 %). Největší pokles výroby byl zaznamenán u parních elektráren (-352,7 GWh). Mírně pokleslo i množství vyrobené elektřiny ve vodních elektrárnách včetně přečerpávacích (-47,8 GWh), větrných elektrárnách (-30,7 GWh) a plynových a spalovacích elektrárnách (-5,7 GWh). Naopak v paroplynových a fotovoltaických elektrárnách výroba elektřiny meziročně rostla, a to o 61,3 resp. 14,9 GWh, a to i přes zaznamenaný pokles instalovaného výkonu u fotovoltaických elektráren o 13 MW. V mezikrajovém porovnání výroba elektřiny poklesla v osmi krajích a v šesti krajích vzrostla. Největší pokles výroby byl zaznamenán v Jihočeském kraji, a to o 769,9 GWh. Naproti tomu největší nárůst byl v Kraji Vysočina (nárůst o 2 341,6 GWh). Celorepublikově došlo v porovnání s rokem 2017 k nárůstu výroby elektřiny brutto o 964,2 GWh.

V porovnání s rokem 2009 se v Ústeckém kraji množství vyrobené elektřiny brutto snížilo o 51,6 GWh, přičemž u parních elektráren došlo k poklesu výroby elektřiny o 2 130,6 GWh. Mírný pokles výroby zaznamenaly i větrné elektrárny, a to o 2,1 GWh, a to i přes růst instalovaného výkonu. U paroplynových elektráren došlo naopak při porovnání s rokem 2009 v Ústeckém kraji k nárůstu o 1 741,7 GWh. Navýšení výroby elektřiny bylo v porovnání s rokem 2009 zaznamenáno rovněž u vodních elektráren včetně přečerpávacích (+40,0 GWh), plynových a spalovacích (+122,1 GWh) a fotovoltaickcých elektráren (+177,3 GWh). V mezikrajovém srovnání došlo od roku 2009 k nárůstu výroby elektřiny nejvíce v Jihočeském kraji (+2 743,1 GWh).

Celorepublikově od roku 2009 vzrostla výroba elektřiny o 5 751,8 GWh. Z pohledu jednotlivých druhů elektráren od tohoto roku rostla výroba elektřiny v plynových a spalovacích elektrárnách (+2 716,1 GWh), v jaderných elektrárnách (+2 713,5 GWh), fotovoltaických elektrárnách (+ 2250,9 GWh), paroplynových elektrárnách (+1 440,0 GWh) a větrných elektrárnách (+321,2 GWh). Naproti tomu pokles výroby v posledních 10-ti letech zaznamenaly elektrárny parní (- 3 386,6 GWh) a vodní včetně přečerpávacích (-303,3 GWh).

Na výrobě elektřiny se v roce 2018 v Ústeckém kraji nejvíce podílelo hnědé uhlí, které dosáhlo podílu na výrobě 87,1 % (bylo z něj vyrobeno 21 005,4 GWh elektřiny brutto). Na druhém místě se umístil zemní plyn, který dosáhl podílu 7,9 %. V rámci celé ČR se pak na výrobě elektřiny podílelo nejvíce rovněž hnědé uhlí (42,9 %), druhým nejvýznamnějším palivem bylo jaderné palivo (34,0 %). V Ústeckém kraji se spálí nejvíce hnědého uhlí z celé ČR, podíl spotřeby hnědého uhlí na celorepublikové spotřebě činí 27,4 %.

 

Podíl paliv a technologií na výrobě elektřiny brutto v Ústeckém kraji v roce 2018

Podíl paliv a technologií na výrobě elektřiny brutto v Ústeckém kraji v roce 2018

V roce 2018 se v Ústeckém kraji spotřebovalo 6 134,8 GWh elektřiny, což je 10,3 % spotřeby celé České republiky (59 511,7 GWh). V mezikrajovém srovnání se jedná o třetí nejvyšší hodnotu. Více elektřiny se spotřebovalo jen v Moravskoslezském (8 189,8 GWh) a ve Středočeském kraji (8 036,2 GWh). Naopak nejméně elektřiny se spotřebovalo v Karlovarském kraji (1 535,9 GWh). Z pohledu sektorů národního hospodářství se nejvíce elektřiny se v Ústeckém kraji spotřebovalo v průmyslu, a to 2 887,2 GWh (47,1 % z celkové roční spotřeby kraje), nejmenší podíl na roční spotřebě elektřiny mělo stavebnictví (39,4 GWH), doprava (32,1 GWh) a zemědělství a lesnictví (41,8 GWh), kdy spotřeba v těchto jednotlivých sektorech nepřesáhla 1 %.

 

Spotřeba elektřiny dle sektorů národního hospodářství v Ústeckém kraji a v ČR
v roce 2018

Graf:  Spotřeba elektřiny dle sektorů národního hospodářství v Ústeckém kraji a v ČR v roce 2018

 

Spotřeba elektřiny v domácnostech na 1 obyvatele v roce 2018 dosáhla v Ústeckém kraji hodnoty 1 249,7 kWh, což je v mezikrajovém porovnání pátá nejnižší hodnota. Nejméně elektřiny spotřebovaly domácnosti v Jihomoravském kraji (1 092,9 kWh), naopak nejvyšší spotřeba byla ve Středočeském kraji (1 951,4 kWh). Od roku 2014 spotřeba elektřiny v domácnostech na 1 obyvatele ve všech krajích rostla (vyjma Středočeského kraje, kde došlo v roce 2015 k meziročnímu poklesu). V roce 2018 byl zaznamenán ve všech krajích meziroční pokles, z toho nejvyšší v hlavním městě Praze (-49,7 kWh). Naopak nejnižší pokles byl zaznamenán v Moravskoslezském kraji (-4,6 kWh) a v Karlovarském kraji
(-4,8 kWh). Ústecký kraj obsadil v mezikrajovém porovnání třetí nejnižší příčku, když spotřeba elektřiny v domácnostech poklesla ve sledovaném období o 7,8 kWh na 1 obyvatele.

 

Spotřeba elektřiny v domácnostech na 1 obyvatele dle krajů v roce 2018

Graf:  Spotřeba elektřiny v domácnostech na 1 obyvatele dle krajů v roce 2018

 

Zemní plyn

V Ústeckém kraji bylo v roce 2018 evidováno celkem 224 869 odběratelů zemního plynu, což je 7,9 % z celkového počtu evidovaných odběratelů v ČR (2 840 619 odběratelů). Co do počtu jednotlivých odběratelů jsou domácnosti největší skupinou odběratelů zemního plynu, a to jak v Ústeckém kraji, tak v celé republice. V roce 2018 bylo v Ústeckém kraji evidováno jako odběratel zemního plynu 211 734 domácností, což je 94,2 %. Větší podíl domácností odebírajících zemní plyn zaznamenali pouze v Moravskoslezském kraji, a to 95 %. Druhou nejvýznamnější skupinou odběratelů zemního plynu v Ústeckém kraji byly v roce 2018 maloodběratelé v počtu 12 662, následovány 328 středními odběrateli a 131 velkoodběrateli. Odběratelů CNG bylo 14.

V porovnání s rokem 2017 celkový počet odběratelů v Ústeckém kraji poklesl o 857 (-0,4 %). Příčinou byl úbytek domácností odebírajících zemní plyn o 1 042. Naopak počet maloodběratelů vzrostl o 175 a u velkoodběratelů a odběratelů CNG byl zaznamenán nárůst o 6 resp. o 4. Počet středních odběratelů se meziročně nezměnil. V porovnání s rokem 2010 počet odběratelů v Ústeckém kraji poklesl o 9 364
(-4,0 %) – počet odběratelů od tohoto roku trvale klesá s výjimkou roku 2012, kdy byl meziročně zaznamenán nárůst počtu odběratelů. Počet odběratelů se pak od roku 2010 snížil ve většině skupin odběratelů, nejvíce pak mezi domácnostmi, kde byl zaznamenán pokles o 9 578 domácností. Nárůst byl pak zaznamenán mezi maloodběrateli (+257).

Celkem bylo v Ústeckém kraji v roce 2018 odebráno 1 118 295 tis. m3 zemního plynu, což je v mezikrajovém srovnání nejvyšší hodnota. Na celkovém množství odebraného plynu v České republice (8 050 794 tis. m3) se odběratelé Ústeckého kraje podíleli 13,9 %. Z pohledu odebraného množství byly v roce 2018 v Ústeckém kraji nejvýznamnější skupinou odběratelů velkoodběratelé s 877 881 tis. m3, kteří tak odebrali 78,5 % zemního plynu v kraji a v mezikrajovém srovnání předstihly ostatní kraje jak v množství odebraného plynu, tak v dosaženém podílu vůči ostatním skupinám odběratelů v daném kraji. Druhým nejvýznamnějším odběratelem zemního plynu v Ústeckém kraji v roce 2018 byly domácnosti s 135 496 tis. m3 odebraného plynu, následovány maloodběrateli s 60 041 tis. m3 a středními odběrateli s 40 688 tis. m3. Odběratelé CNG odebrali celkem 4 189 tis. m3.

Spotřeba zemního plynu v Ústeckém kraji meziročně poklesla o 13 699 tis. m3, v porovnání s rokem 2010 však vzrostla o 307 223 tis. m3, a to díky nárůstu spotřeby u velkoodběratelů, kde spotřeba zemního plynu za sledované období neustále roste (s výjimkou roku 2014, kdy došlo k meziročnímu poklesu).

 

Spotřeba zemního plynu dle velikosti odběratele v Ústeckém kraji a v ČR v roce 2018

Graf:  Spotřeba zemního plynu dle velikosti odběratele v Ústeckém kraji a v ČR v roce 2018

 

Spotřeba zemního plynu v domácnostech na 1 obyvatele dosáhla v roce 2018 v Ústeckém kraji hodnoty 639,9 m3. V mezikrajovém srovnání se jedná o druhou nejnižší hodnotu. Nejnižší spotřeby na obyvatele dosáhli v Karlovarském kraji (596,6 m3), naopak nejvyšší spotřebu zaznamenal Středočeský kraj (1 126,6 m3).

 

Spotřeba zemního plynu v domácnostech na 1 obyvatele dle krajů v roce 2018

Graf:  Spotřeba zemního plynuv domácnostech na 1 obyvatele dle krajů v roce 2018

 

V porovnání s rokem 2017 spotřeba zemního plynu v domácnostech na 1 obyvatele poklesla ve všech krajích, nejvíce pak v Kraji Vysočina, a to o 119,5 m3, nejmenší pokles pak byl zaznamenán v hlavním městě Praze (26,5 m3). V Ústeckém kraji se spotřeba zemního plynu v domácnostech na 1 obyvatele meziročně snížila o 53,4 m3.

 

Spotřeba zemního plynu na v domácnostech na 1 obyvatele v Ústeckém
kraji a v ČR

Graf:  Spotřeba zemního plynu na v domácnostech na 1 obyvatele v Ústeckém kraji a v ČR

 

V porovnání s rokem 2010 klesla spotřeba plynu v domácnostech na 1 obyvatele ve všech krajích, nejvíce v Jihočeském kraji, kde zaznamenali snížení o 421,6 m3. Nejmenší pokles byl zaznamenán v hlavním městě Praze (-122,2 m3). V Ústeckém kraji se spotřeba plynu v domácnostech na 1 obyvatele snížila o 176,6 m3, což je druhý nejnižší meziroční pokles mezi kraji.

 

 

 Kontakt:

Bc. Iva Princová

Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem

tel.: 472 706 173

email: infoservisul@czso.cz

 

  • Tab.1.xlsx
  • Tab.2.xlsx
  • Tab.3.xlsx
  • Energetika v Ústeckém kraji v roce 2018 (aktualita v pdf)