Ekonomický vývoj v Ústeckém kraji v roce 2016

 

Hrubý domácí produkt dosáhl v roce 2016 v Ústeckém kraji 274,3 mld. Kč. Meziročně se objem HDP snížil, pokles byl jediný mezi kraji.

Regionální hrubý domácí produkt (HDP)

Základní ukazatel pro hodnocení výkonnosti ekonomiky na daném území je hrubý domácí produkt. Představuje souhrn hodnot přidaných zpracováním ve všech odvětvích považovaných v systému národního účetnictví za produktivní (tj. včetně služeb tržní i netržní povahy) a čistých daní z produktů (bez dotací).

V roce 2016 došlo v Ústeckém kraji, po dvou letech pozitivního hospodářského vývoje, k meziročnímu poklesu. Objem HDP ve stálých cenách mezi roky 2016 a 2015 poklesl o 0,9 %.

Meziroční růst/pokles HDP ve stálých cenách v Ústeckém kraji a v ČR

Hrubý domácí produkt ve stálých cenách meziročně vzrostl ve většině krajů republiky s výjimkou Ústeckého kraje. Nejrychleji se ekonomika vyvíjela ve Středočeském a Moravskoslezském kraji (u obou nárůst o 5,9 %), v Královéhradeckém kraji vzrostla o 5,2 %, 

hdp_2012_2016.png

Regionální hrubý domácí produkt Ústeckého kraje dosáhl v roce 2016 v běžných cenách hodnoty 274 254 mil. Kč a byl druhý nejvyšší od roku 1995. Úloha kraje v rámci republiky však postupně klesala a v roce 2016 se na tvorbě HDP ČR kraj podílel 5,7 %, proti 7,7 % v roce 1995. V mezikrajovém srovnání je pořadí podílu Ústeckého kraje trvale páté nejvyšší.

Hrubý domácí produkt v Ústeckém kraji a v ČR

HDP v přepočtu na 1 obyvatele kraje meziročně rostl téměř ve všech letech s výjimkou roku 2010, 2013 a 2016, kdy došlo k meziročnímu poklesu. Postavení kraje v mezikrajovém srovnání se od roku 1995, kdy Ústecký kraj zaujímal třetí nejvyšší příčku, výrazně zhoršilo. V letech 2010 až 2013 zaujímal jedenáctou pozici a v posledních třech letech (2014 až 2016) se posunul až na pozici třináctou. Postavení Ústeckého kraje bylo v letech 2014 až 2016 nejhorší od roku 1995. Zatímco HDP na 1 obyvatele byl v Ústeckém kraji oproti ČR v roce 1995 nižší pouze o 4,2 %, v roce 2016 se jednalo již o více než čtvrtinu (o 26,2 %).

Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele podle krajů v letech 2012 a 2016 (v tis. Kč, běžné ceny)

Výkonnost (produktivita) regionu, počítaná jako podíl HDP na 1 zaměstnaného (podle místa pracoviště vč. sebezaměstnaných), se v posledním roce proti roku 2015 snížila, a to o 2,7 %. K meziročnímu poklesu došlo od roku 1995 pouze v pěti letech (2008, 2010, 2013, 2014 a 2016), v ostatních letech produktivita meziročně rostla. Zatímco výkonnost Ústeckého kraje byla v mezikrajovém srovnání v letech 1995 až 2000 druhá až třetí nejvyšší, v roce 2016 byla čtvrtá nejnižší, a to i přesto, že hodnota 762 141 Kč na zaměstnaného v kraji byla po roce 2015 druhá nejvyšší od roku 1995.

 

Hrubá přidaná hodnota (HPH)

Meziroční pokles HDP Ústeckého kraje v roce 2016 ovlivnil vývoj hrubé přidané hodnoty (HPH)[1] v odvětví průmyslu (index 2016/2015 byl 93,8 %), z toho ve zpracovatelském průmyslu došlo k meziročnímu poklesu dokonce o 9,2 %. Ve všech ostatních odvětvích HPH proti roku 2015 vzrostla, z toho v zemědělství o 15,2 %, ve stavebnictví o 3,1 %, v obchodě, dopravě, ubytování a pohostinství o 5,7 %. K druhému nejvyššímu nárůstu došlo v oblasti peněžnictví a pojišťovnictví (o 11,9 %).

Odvětvová struktura hrubé přidané hodnoty v Ústeckém kraji a v ČR

V sektorové skladbě ekonomiky Ústeckého kraje klesal ve většině let až do roku 2010 (včetně) podíl primárního sektoru (zemědělství, lesnictví a rybářství; těžba a dobývání), v následujících čtyřech letech se jeho podíl meziročně zvyšoval, v roce 2015 opět poklesl na 2,11 % HPH kraje. Podílem 2,43 % v roce 2016 zaujímal primární sektor v kraji druhou nejvyšší úroveň po roce 1995. Meziroční nárůst primárního sektoru jsme v roce 2016 zaznamenali celkem v šesti krajích, nárůst o 15,5 % v kraji byl druhý nejvyšší po Hl. m. Praze. Podíl primárního sektoru v Ústeckém kraji byl zhruba na úrovni celé ČR. V mezikrajovém srovnání byl čtvrtý nejnižší po Hl. m. Praze, Moravskoslezském a Libereckém kraji.

Zastoupení sekundárního a terciárního sektoru se v kraji dlouhodobě pohybuje na 45–50 % hrubé přidané hodnoty a v průběhu let se měnilo jen nepatrně. V roce 2016 připadalo na sekundární sektor (průmysl a stavebnictví) 48,1 % HPH kraje, proti celorepublikové úrovni byl podíl o 10,5 p.b. vyšší a v porovnání s ostatními kraji byl pátý nejvyšší. Terciární sektor (doprava a služby) se v roce 2016 podílel na HPH kraje 49,5 %, v mezikrajovém srovnání se svým podílem Ústecký kraj řadil na 10. místo a za celostátním průměrem zaostával o 10,5 p.b.

Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK)

Vývoj investiční aktivity v regionálním členění (např. nové investice, rekonstrukce, modernizace, nákupy) představuje tvorba hrubého fixního kapitálu, která dosáhla nejvyšší hodnoty v roce 2010, a to jak absolutně (82 423 mil. Kč), tak na 1 obyvatele kraje (98 616 Kč). V tomto roce se THFK na obyvatele Ústeckého kraje řadila na třetí nejvyšší příčku mezi kraji, v následujících třech letech byla čtvrtá nejvyšší, v roce 2014 šestá nejvyšší a v roce 2015 až desátá nejvyšší. Ve všech letech byla hodnota regionálního THFK na obyvatele pod republikovým průměrem. V roce 1995 byla THFK na obyvatele v kraji nižší o necelý 1 tisíc Kč proti průměru ČR, zatímco v roce 2015 představoval propad kraje téměř 29 tisíc Kč na obyvatele.

 

V roce 2015 dosáhl celkový objem THFK v běžných cenách 71 344 mil. Kč a na celkové tvorbě hrubého fixního kapitálu České republiky se podílel 5,9 %. V mezikrajovém srovnání je dlouhodobě pátý nejvyšší. V přepočtu na 1 obyvatele kraje připadlo 86 648 Kč THFK, proti rekordní úrovni roku 2010 to bylo téměř o 12 tis. Kč méně.

Nejvyšší míra investování (podíl tvorby hrubého fixního kapitálu na hrubém domácím produktu) v Ústeckém kraji proběhla po letech 1995 a 1996 (34,2 resp 33,1 %) i v roce 2010, kdy do tvorby hrubého fixního kapitálu směřovalo 32,9 % HDP kraje, v následujících letech se tento podíl postupně snižoval až na 25,9 % v roce 2015. Míra investic v kraji byla během let 1995 až 2015 celkem devětkrát nad průměrem České republiky (1995, 1997, 2003, 2007 a v letech 2010 až 2014). V roce 2015 opět spadla pod republikovou úroveň. Míra investic mezi roky 2015 a 1995 klesla ve všech krajích kromě Prahy, kde byla dosažena vyšší míra investic v roce 2015 než 1995, a to o 1,8 p.b. V Ústeckém kraji se míra investic mezi těmito roky snížila o 8,2 procentních bodů, v celé ČR to bylo o 6,9 p.b.

 

Míra investic*) v Ústeckém kraji a v ČR  v letech 1995 až 2015

Čistý disponibilní důchod domácností (ČDDD)

Nejvyšší čistý disponibilní důchod domácností, ukazatel, který je využíván pro hodnocení úrovně materiálního bohatství domácností daného území, připadl v Ústeckém kraji v absolutní výši na rok 2016, když celkový objem ČDDD dosáhl 158 820 mil. Kč. Nejvyšší od roku 1995 byl i objem ČDDD v přepočtu na 1 obyvatele, činil 193 141 Kč. Zatímco v roce 1995 byl relativní důchod na 1 obyvatele Ústeckého kraje pátý nejvyšší mezi kraji, od roku 2002 obsazoval střídavě poslední nebo předposlední příčku a v posledních šesti letech je ČDDD na obyvatele mezi kraji nejnižší. V porovnání s republikovým průměrem, kde ČDDD na obyvatele v letech 2010–2016 dosahoval hodnot 196 až 220 tis. Kč, byl relativní důchod obyvatele Ústeckého kraje o 23 až 29 tis. Kč nižší. Rozdíl mezi krajským a republikovým relativním důchodem na obyvatele v roce 1995 činil jen 328 Kč.

Porovnání vývoje HDP a ČDDD na obyvatele

Regionální HDP lze posuzovat jak z pohledu jeho tvorby, kdy hlavní složkou je hrubá přidaná hodnota jednotlivých odvětví, tak z hlediska rozdělení (přerozdělení) HDP, kde podstatnou část tvoří příjmy domácností.

V zájmu srovnatelnosti vývoje v ČR a Ústeckého kraje jsou v následujícím grafu zobrazeny přepočtené údaje na 1 obyvatele (i s vědomím toho, že se na tvorbě HDP podílejí i cizinci a není zohledněna mezikrajská dojížďka za prací). Graf zahrnuje též vývoj tvorby hrubého fixního kapitálu, přestože s rozdělením HDP souvisí pouze zprostředkovaně.

Vývoj HDP, THFK a ČDDD na obyvatele v Ústeckém kraji a v ČR

Z grafu je patrné, že vývoj všech tří ukazatelů je jak v ČR, tak v Ústeckém kraji, obdobný, ale dosahované republikové hodnoty jsou vyšší. Zaostávání kraje za republikovým průměrem je nižší u důchodů domácností než u HDP.


[1] Ukazatel, který vyjadřuje rozdíl mezi celkovou produkcí a mezispotřebou jednotlivých odvětví v daném regionu.

 

  • Makro_ULK_2012_2016.xlsx
  • HDP na 1 obyvatele v roce 2016.png
  • HDP na 1 zamestnance v roce 2016.png
  • Vývoj HDP ve srovnatelných cenách v roce 2016.png
  • Čistý disponibilní důchod domácnosti na 1 obyvatele v roce 2016.png
  • Regionální struktura tvorby hrubého fixního kapitálu v České republice v roce 2015.png
  • Tvorba hrubého fixního kapitálu na 1 obyvatele v roce 2015.png