Charakteristika okresu Teplice

 

 

Okres Teplice se rozkládá v severozápadní části České republiky při hranicích se SRN. Na jihozápadě sousedí s okresem Most, na východě s Ústím nad Labem, na jihovýchodě s okresem Litoměřice a na jihozápadě malou částí s okresem Louny.

Se svou rozlohou 469 km2 je okres Teplice třetím nejmenším okresem Ústeckého kraje, z celkové rozlohy kraje zaujímá 8,8 %.

K 1. 1. 2019 se teplický okres členil na 34 obcí, z nichž 9 má statut města. Ke konci roku 2019 zde žilo 129 072 obyvatel, z toho více jak 82 % obyvatel ve městech. Počet obyvatel na 1 km2 dosáhl v roce 2019 hodnoty 275,3 a teplický okres tak byl druhým nejhustěji osídleným okresem Ústeckého kraje.

Území okresu je velmi členité a je z jedné čtvrtiny pokryto Krušnými horami. Nejvyšším bodem je Pramenáč (909 m n.m.). Na jihovýchodní straně zabíhá do okresu část Českého středohoří. Klimatické podmínky okresu jsou značně ovlivňovány vertikální členitostí území celého Podkrušnohoří. Dešťový stín, který zasahuje údolní oblast okresu je příčinou nízkých srážek. Mezi Krušnými horami a Českým středohořím se rozkládá Severočeská uhelná pánev, která protíná okres Teplice v celé jeho šíři.

Jediným větším vodním tokem protékajícím severovýchodním směrem přes město Bílinu k obci Žalany je řeka Bílina, která u Malhostic vtéká do ústeckého okresu. Jejími největšími přítoky jsou Mikulovský potok, Syčivka, Bouřlivec a Košťanský (Sviní) potok. Z dalších vodních ploch v okrese jsou nejvýznamnější čtyři uměle vytvořené nádrže, a to ve Všechlapech, Modlanech a v bývalých dolech Kateřina a Barbora.

Teplický okres je druhým nejlesnatějším okresem Ústeckého kraje, lesní půda se rozkládá na 39 % rozlohy kraje. Stejně jako okresy Most a Chomutov zasažené těžbou uhlí má i okres Teplice nižší podíl zemědělské půdy, který dosahuje 34,4 % rozlohy okresu.

Teplickým okresem prochází důležité železniční a silniční dopravní tepny. Většina železničních tratí byla v okrese vybudována již v minulém století. V důsledku dřívější povrchové těžby uhlí docházelo k jejich častému překládání. Nejdůležitější jsou železniční tratě vedoucí z Chomutova přes Most a Teplice do Ústí nad Labem. V silniční dopravě má významnou úlohu mezinárodní trasa E 55, která vede ze SRN přes Cínovec, Dubí, Teplice, Prahu a úsek evropské silnice E442, která v úseku Bystřany – Řehlovice spojuje silnici I8 s dálnicí D8.

Teplický okres byl rovněž jako Chomutovsko a Mostecko zasažen těžbou hnědého uhlí, kdy těžbě musely ustoupit některé obce. I přes velké zásahy do krajiny a stále pokračující těžbu v dole Bílina na západě okresu je oblast velmi turisticky atraktivní. Okres Teplice je bohatý na historické a kulturní památky. Mezi nejstarší se řadí objekty v oblasti měst Teplice, Duchcov, Bílina a Dubí. K nejnavštěvovanějším patří Duchcovský zámek, postavený kolem roku 1570 a je proslulý působností G. Casanovy. Teplice jsou známy jako významné světoznámé lázně, jejichž vznik se traduje do roku 762. Léčivé prameny se proslavily daleko za hranicemi. Léčí se zde nemoci pohybového a oběhového ústrojí. V dnešní době jsou lázně nejvíce navštěvovány pacienty z Arabských zemí. Horská oblast okresu je využívána pro krátkodobou rekreaci obyvatelstva. Zejména v zimě jsou horské svahy Krušných hor využívány pro zimní sporty a to sportovci i ze vzdálených míst z vnitrozemí, ale i z ciziny. V Krupce najdeme lanovku na Komáří Vížku, která je s délkou 2 348 m nejdelší lanovkou ve východní Evropě bez mezistanice.