Charakteristika okresu Litoměřice

Oblast Litoměřicka byla osídlena již před 200 000 lety, přičemž většího významu nabyla asi před 5 000 roky, kdy začala její úrodná půda přitahovat nejstarší zemědělské kultury. Od 6. století n. l. se stala domovem našich slovanských předků, jejichž příchod literární tradice spojuje s památnou horou Říp. Dnešní okres Litoměřice leží v jihovýchodní části Ústeckého kraje podél soutoku Labe s Ohří. Na severozápadě na litoměřický okres navazuje Liberecký kraj, a to okresem Česká Lípa, svojí jižní a jihovýchodní hranicí sousedí dále s okresy Kladno a Mělník z kraje Středočeského.

Litoměřický okres je svou rozlohou 1 032 km² druhým největším okresem kraje. Z celkové rozlohy kraje zaujímá 19,3 %.

K 31. 12. 2022 se litoměřický okres členil na 105 obcí, z nichž 11 má statut města. Ke konci roku 2022 zde žilo 119 357 obyvatel. Počet obyvatel na 1 km² dosáhl v roce 2022 hodnoty 115,6 a litoměřický okres měl tak druhou nejnižší hustotu obyvatelstva v Ústeckém kraji.

Krajinný ráz okresu je na jedné straně dán nížinami v povodí řek Labe a Ohře a na straně druhé členitou oblastí Českého středohoří, kde čedič a znělec vytvořily výrazné kupy, kužele a skály. Údolí Labe ohraničují téměř svislé lávové svahy, v labském zúžení, zvaném „Česká brána“, se vyskytují tvrdé krystalické břidlice. V Českém středohoří je pozoruhodné naleziště českého granátu (u Podsedic), v rovinách na jihu okresu jsou křídové sedimenty překryty říčními naplaveninami a vrstvami spraše. Vyčnívají zde některé vrchy sopečného původu (Házmburk, Říp), proslulý je vrch Boreč, odkud v zimním období vychází pára připomínající sopečné plyny. Nejvyšším bodem okresu je vrchol Milešovky (837 m n. m.).

Nejvýznamnějším vodním tokem je řeka Labe. Největším přítokem je řeka Ohře, která se do Labe vlévá u Litoměřic. Vodní plochy jsou zde zastoupeny Žernoseckým jezerem, jezerem Chmelař v blízkosti města Úštěk a zatopeným lomem u Dobříně, v jehož blízkosti se nachází rovněž vodácký a veslařský kanál Račice.

Lesní půda se rozkládá na pouhých 16,5 % plochy okresu a je tak druhým nejméně lesnatým okresem Ústeckého kraje. Důvodem je vysoký podíl zemědělské půdy, která se rozkládá na téměř 71 % plochy okresu. Zemědělství je zde známé svou specializací na ovocnářství, zelinářství, chmelařství a vinařství.

Dopravní podmínky okresu jsou dány poměrně dobrým železničním spojením s celým územím republiky i se zahraničím, k hlavním tratím patří Praha – Děčín a Lysá nad Labem – Litoměřice – Děčín (obě s návazností na hraniční přechody do SRN) a dále trať Lovosice – Liberec. V okrese je rovněž hustá silniční síť, v níž nejdůležitější místo zaujímá dálnice D8. Řeka Labe, jejíž tok prochází okresem z jihovýchodu na severozápad, nabízí možnost lodní přepravy nejen tuzemské, ale až k Severnímu moři.

Na území okresu se nachází dostatek vhodných podmínek pro rekreaci a další rozvoj cestovního ruchu. Zasahují sem například rekreační oblasti Českého středohoří, Poohří a Kokořínska, které jsou využívány hlavně pro individuální rekreaci, neboť je zde velké množství soukromých rekreačních objektů. Návštěvníky jsou vyhledávány městské památkové rezervace Litoměřice, Úštěk a Terezín, zámky v Libochovicích, Ploskovicích a Roudnici nad Labem (všechny jsou národní kulturní památkou), vodní hrad v Budyni nad Ohří, zřícenina hradu Házmburk. Mezi další hojně navštěvované národní kulturní památky patří Malá pevnost v Terezíně a rotunda sv. Jiří na Řípu, dále galerie v Litoměřicích a Roudnici nad Labem, muzeum Českého granátu v Třebenicích a Máchův památník v Litoměřicích. Turisticky lákavé jsou i výhledy z vrcholů kopců Českého středohoří, k nejznámějším patří rozhledna na Varhošti, turistická chata na Lovoši, observatoř na Milešovce či Bílá věž na Házmburku. Své stálé návštěvníky má i výstaviště v Litoměřicích, kde se během roku koná mnoho akcí.