V roce 2021 se v Moravskoslezském kraji sklidilo 380,5 tis. tun obilovin celkem, což bylo o 10,4 tis. tun více v porovnání s předchozím rokem. Na tomto nárůstu se podílelo nejen meziroční zvýšení hektarového výnosu o 0,03 tuny, ale především rozšíření sklizňových ploch o 2,3 % na 65,1 tis. hektarů. Z jednotlivých druhů obilovin se v loňském roce proti roku 2020 sklidilo z hektaru více pšenice ozimé (o 4,0 %) a jarní (o 8,9 %), v případě ostatních obilovin se hektarový výnos snížil. K meziročnímu poklesu produkce způsobené převážně redukcí sklizňových ploch došlo v případě brambor (o 14,2 %), řepky (o 18,0 %) a luskovin (o 7,8 %).

Obiloviny byly v Moravskoslezském kraji v roce 2021 sklízeny z plochy 65,1 tis. hektarů. Tato výměra byla mezi kraji pátá nejmenší, prvenství si podobně jako v předchozích letech držel Středočeský kraj s více než 260 tis. hektary. V Česku se loni sklidilo přes 8,2 mil. tun zrna, v roce 2020 to bylo o 0,1 mil. tun méně. Na tomto růstu se podílela polovina všech krajů, přičemž největší meziroční nárůst 9,0 % uváděla Praha. Naopak nejvyšší pokles zaznamenali v Jihočeském a Libereckém kraji (shodně o 4,0 %). Celkový objem sklizně obilovin v Moravskoslezském kraji dosáhl 380,5 tis. tun, což znamenalo meziroční nárůst 2,8 %. V osmi krajích dosáhly průměrné hektarové výnosy obilovin v porovnání s rokem 2020 vyšších hodnot a pohybovaly se od 5,51 tuny na Vysočině do 6,86 tuny v Jihomoravském kraji. V Moravskoslezském kraji činil výnos obilovin 5,85 tuny na hektar, což bylo o 0,03 tuny více než v roce 2020. Největšího meziročního nárůstu hektarového výnosu o 0,43 tuny dosáhli zemědělci v hlavním městě Praze.

Ve struktuře sklizňových ploch s obilovinami připadl v Moravskoslezském kraji největší díl (55,7 %) výměry na pšenici ozimou. Jednalo se o 36,2 tis. hektarů (o 4,1 % méně než v roce 2020), což byla po Praze, Libereckém, Karlovarském a Zlínském kraji pátá nejmenší výměra. Předním producentem této plodiny byl Středočeský kraj s více než pětinovým podílem na republikové sklizňové ploše. V Moravskoslezském kraji se při hektarovém výnosu 6,33 tuny, který byl meziročně o 0,25 tuny vyšší, sklidilo v roce 2021 přes 229 tis. tun pšenice ozimé, což bylo o 0,2 % méně než v roce předchozím. Moravskoslezští zemědělci v roce 2021 rozšířili sklizňovou plochu s pšenicí jarní o 176,7 % na 3 734 hektarů, ze které bylo sklizeno 17,1 tis. tun zrna, tedy 3x více než v roce 2020. Meziročního nárůstu produkce bylo dosaženo nejen nárůstem sklizňových ploch, ale i zvýšením průměrného hektarového výnosu o 0,38 tuny (o 8,9 %) na 4,57 tuny.

Ječmene jarního i ozimého bylo v Moravskoslezském sklizeno o 4,9 % méně než v roce 2020. Za poklesem stálo jednak zmenšení sklizňových ploch o 1,7 %, jednak nižší hektarový výnos 5,14 tuny (pokles o 0,17 tuny). S více než 85 tis. tun sklizeného zrna se kraj podílel 4,9 % na republikové produkci ječmene.

Ze 126,6 tis. tun žita sklizeného v Česku v roce 2021 se v Moravskoslezském kraji sklidilo 3,3 tis. tun (podíl 2,6 %), největší část 18,5 % byla vypěstována na Vysočině. Průměrný republikový výnos dosáhl 5,03 t/ha, v Moravskoslezském kraji to bylo o něco více – 5,11 t/ha.

Větší význam v Moravskoslezském kraji zaujímal oves. V roce 2021 bylo na ploše 3,1 tis. hektarů (meziroční nárůst o 32,6 %) sklizeno 10,5 tis. tun zrna. Na republikové produkci se kraj podílel 5,4 %, přičemž nejvíce ovsa 45,7 tis. tun (podíl 23,5 %) bylo sklizeno v Jihočeském kraji. V Moravskoslezském kraji v roce 2021 dosáhl výnos ovsa 3,39 t/ha a byl tak ve srovnání s republikovým průměrem o 0,01 t/ha vyšší.

Tritikale (česky žitovec, kříženec pšenice a žita využívaný hlavně ke krmení, výjimečně v potravinářství) patří v Moravskoslezském kraji k méně pěstovaným plodinám. Loni se z necelých 1,1 tis. hektarů sklidilo 4,9 tis. tun s výnosem 4,65 t/ha. Na republikové sklizni se kraj podílel 2,5 %. Nejvyšší výnos zaznamenal Ústecký kraj (4,96 t/ha), nejvíce tritikale se sklidilo v Jihočeském kraji 38,7 tis. tun, tj. pětina celorepublikové produkce.

Přestože podnební podmínky v Moravskoslezském kraji nejsou ideální pro pěstování kukuřice na zrno, vzrostly sklizňové plochy téměř o třetinu na 3,2 tis. hektarů. Loňská sklizeň se zvýšila o 26,4 % na 29,4 tis. tun (3,0 % sklizně v Česku). Jednoznačně největšími pěstiteli kukuřice na zrno zůstali zemědělci v Jihomoravském kraji, neboť jí sklidili 458,2 tis. tun, což tvořilo 46,4 % republikového celku. Výnos z hektaru v Moravskoslezském kraji činil 9,33 tuny a meziročně se tak snížil o 0,20 tuny.

V Moravskoslezském kraji se v roce 2021 sklízely luskoviny celkem z plochy 1 105 hektarů, což bylo o 12,1 % méně než v roce 2020. Při průměrném hektarovém výnosu 2,14 tuny, jenž byl současně nejnižší v celé České republice, se sklidilo necelých 2,4 tis. tun luskovin (meziroční pokles o 7,8 %). Nejvíce luskovin se sklidilo v krajích Středočeském a Jihomoravském (24,6 tis. tun, resp. 24,1 tis. tun).

Ani v produkci brambor celkem Moravskoslezský kraj nevynikal. Na celkové republikové sklizni téměř 672 tis. tun se kraj podílel 2,8 %, což odpovídalo 18,9 tis. tun. Průměrný výnos 28,92 tuny z hektaru se nacházel pod celorepublikovou hodnotou 29,44 t/ha. Bramborářským krajem zůstala Vysočina, kde se sklidila více než třetina (233,1 tis. tun) všech brambor vypěstovaných v Česku.

Moravskoslezští zemědělci sklidili 416,1 tis. tun cukrovky technické, což bylo o 8,6 % více než v roce 2020. Mezi kraji se jednalo o čtvrtou největší sklizeň s desetinovým podílem na republikové produkci cukrovky. Největším pěstitelem této plodiny pak byl Středočeský kraj s 1 146,4 tis. tunami (27,7 % z republikového celku). Sklizňová plocha v kraji se meziročně zmenšila o 0,9 % na 6,2 tis. hektarů, výnos 67,27 tuny z hektaru se proti roku 2020 zvýšil o 5,91 tuny.

Při souběžném meziročním poklesu sklizňové plochy řepky o více než 8 % (na 17,3 tis. hektarů) a výnosu této plodiny z hektaru o 0,36 tuny (na 2,99 tuny) se v roce 2021 snížila její sklizeň o více než 11,3 tis. tun (pokles o 18,0 %). Ani v této plodině Moravskoslezský kraj nevynikal. Sklidilo se jí 51,7 tis. tun, což odpovídalo 5,0 % republikové úrody. Premiantem se stal Středočeský kraj, ve kterém se loni sklidilo téměř 240 tis. tun. V dalších dvou krajích (v Jihočeském kraji a na Vysočině) přesáhla váha úrody 100 tis. tun.

Sklizňová plocha plodiny kukuřice na zeleno a siláž se v kraji meziročně zmenšila (o 1,0 %), její hektarový výnos naopak meziročně vzrostl o 1,8 %. Celková sklizeň se tak zvýšila o 0,8 % na 377,6 tis. tun. I přes toto navýšení byl Moravskoslezský kraj v produkci této plodiny až na devátém místě mezi kraji v Česku. Přes milion tun se sklidilo v krajích Středočeském, Jihočeském a především v kraji Vysočina.

Poněkud jiná situace byla v případě trvalých travních porostů. V Moravskoslezském kraji došlo meziročně k rozšíření sklizňových ploch o 4,5 % a sklidilo se téměř 318 tis. tun píce v seně, což odpovídalo nárůstu o necelých 41 tis. tun ve srovnání s předchozím rokem. Průměrný hektarový výnos v Moravskoslezském kraji dosáhl 3,62 tuny. Mezi kraji se jednalo o třetí nejvyšší sklizeň, které odpovídal podíl na celorepublikové sklizni 8,9 %.

Víceméně symbolický byl podíl kraje na sklizni vinné révy, když se v kraji sklidily 4,2 tuny, přičemž celková sklizeň v Česku dosáhla přes 90 tis. tun.

Obdobná situace byla i ve sklizni jablek, kterých se v kraji sklidilo 3,0 tis. tun, což představovalo podíl 2,6 % na celorepublikové sklizni. Nejvíce jablek bylo sklizeno v krajích Středočeském (podíl 25,6 %), Královéhradeckém (podíl 15,9 %) a Olomouckém (podíl 12,1 %).