Průměrný věk a věkové složení obyvatelstva Moravskoslezského kraje v roce 2020

 

Průměrný věk obyvatel Moravskoslezského kraje mezi roky 1991 a 2020 vzrostl o 7,8 roku na hodnotu 43,0 let, což jej řadí mezi kraje s vyšším průměrným věkem. Za tuto dobu ubylo v kraji 91,7 tisíce obyvatel ve věku 0 až 14 let a obyvatel ve věku 65 a více let přibylo necelých 103 tisíc. Ve srovnání s ostatními kraji byla nadprůměrně zastoupena skupina obyvatel ve věku 15 až 64 let.

Průměrný věk obyvatel Moravskoslezského kraje se mezi roky 1991 a 2020 výrazně změnil. Zatímco v roce 1991 byl průměrný věk obyvatel kraje 35,2 let, v roce 2020 dosáhl 43,0 let. Obyvatelstvo tedy zestárlo o 7,8 roku. Toto stárnutí bylo srovnatelné jak v případě mužů, jejichž průměrný věk se změnil v daném období z 33,6 let na 41,3 let (+7,7 let), tak i žen, které v průměru zestárly z 36,7 let na 44,6 let (+7,9 let).

V celém Česku činil průměrný věk obyvatelstva 42,6 let. Populace Moravskoslezského kraje tak byla mezi kraji v průměru šestá nejstarší. Krajem průměrně nejmladším byl Středočeský kraj (41,4 let), nejstaršími kraje Zlínský a Královéhradecký s průměrným věkem 43,4 let.

Dle předpokladů tvoří největší část obyvatelstva kraje, téměř 766 tisíc obyvatel, věková skupina 15 až 64 let. Od roku 1991 však počet obyvatel v této věkové skupině poklesl o 99,4 tisíce (–11,5 %) a především podíl této skupiny na obyvatelstvu celkem klesl z 67,5 % v roce 1991 na 64,2 % v roce 2020. Jen za poslední rok tento pokles činil 0,4 procentního bodu.

Ještě výraznější změny však zaznamenaly zbývající dvě skupiny obyvatel. Ta mladší ve věku 0 až 14 let početně poklesla o celou třetinu (o 91,7 tisíce osob). Zatímco vloni jich žilo v kraji necelých 184 tisíc, což bylo 15,4 % všech obyvatel, v roce 1991 tvořili s počtem 275,5 tisíce podíl 21,5 %. Skupina starších obyvatel kraje, tedy lidí ve věku 65 a více let, se naopak rozšířila o necelých 103 tisíc (+73,3 %) a tvořila tak s počtem 243,1 tisíce již 20,4 % všech obyvatel. V roce 1991 přitom činil podíl této skupiny pouze necelých 11 % z obyvatelstva kraje.

Moravskoslezský kraj dosahoval s hodnotou 15,4 % v roce 2020 třetího nejnižšího podílu obyvatel ve věku do 15 let ze všech krajů České republiky. Menší podíly měly pouze kraje Karlovarský a Zlínský (15,2 %, resp. 15,3 %). Naopak nejvíce mladých žilo ve Středočeském kraji (17,8 %).

Lépe dopadl podíl osob ve věku 15 až 64 let (64,2 %), který byl ve srovnání s celou republikou nadprůměrný (celorepublikový průměr činil 63,8 %). Vyšší hodnoty dosáhla pouze Praha (65,1 %). Naopak nejméně obyvatel v této věkové skupině žilo v Královéhradeckém kraji (62,4 %).

Obyvatel ve věku 65 a více let žilo v kraji 20,4 %, což bylo lehce nad celorepublikovým průměrem (20,2 %). Relativně největší skupina těchto obyvatel žila v Královéhradeckém kraji (22,0 %), naopak nejmenší zastoupení starších občanů měl Středočeský kraj (18,6 %).

Pro vzájemné srovnání věkových skupin obyvatel se používají indexy stáří a ekonomického zatížení. Hodnota indexu stáří (podíl obyvatel ve věku 65 a více let na 100 obyvatel ve věku 0 až 14 let) od roku 1991 každoročně rostla z 50,9 na 132,3 v roce 2020. Tedy zatímco v roce 1991 připadala na jednoho mladšího patnácti let pouze polovina obyvatele staršího 65 let, v roce 2020 už to bylo 2,6krát více. Hodnota indexu stáří byla sice nadprůměrná ve srovnání s celorepublikovým průměrem (125,5), ale zdaleka ne nejvyšší. Tou byla hodnota 140,7 v Královéhradeckém kraji, naopak nejnižší úrovně 104,4 dosáhla ve Středočeském kraji, což ukazuje na vyrovnaný počet nejmladších a nejstarších obyvatel.

Index ekonomického zatížení (podíl obyvatel ve věku 0–14 let a ve věku 65 a více let na 100 obyvatel ve věku 15 až 64 let) prodělal v letech 1991 až 2020 změnu podstatně menší změny a rovněž jeho vývoj byl na rozdíl od indexu stáří odlišný. Mezi hraničními roky vzrostl ze 48,0 na 55,7, přičemž v období do roku 2005 klesal až k minimu 39,6. V následujících letech vykazoval index rostoucí trend až k maximu 55,7, což byla druhá nejnižší hodnota hned po Praze (53,6). Na druhé straně žebříčku se umístil Královéhradecký kraj, kde na 100 obyvatel v produktivním věku připadalo 60,3 obyvatele v předproduktivním nebo poproduktivním věku.

Mezi okresy Moravskoslezského kraje dosáhlo nejvyššího průměrného věku obyvatelstvo okresu Karviná 43,7 let (muži 41,9 let, ženy 45,4 let), naopak okresem s nejmladší populací byl Nový Jičín s průměrným věkem 42,4 let (muži 40,9 let, ženy 43,8 let). Pouze okres Nový Jičín tak dosáhl hodnot pod celorepublikovým průměrem (celkem 42,6 let, muži 41,1 let, ženy 44,0 let), ke kterému se přiblížil okres Frýdek-Místek. Okresy Ostrava-město a Karviná vykázaly největší rozdíl průměrných věků mužů a žen, a to 3,5 roku, přičemž celorepublikový průměr činil 2,8 roku.

V roce 2020 byla početně nejmenší obcí kraje s 54 obyvateli Nová Pláň v okrese Bruntál (a také obcí s nejmenším podílem obyvatel starších 64 let (11,1 %) a rovněž s nejvyšším podílem obyvatel v produktivním věku (75,9 %)). V kraji se nacházela ještě jedna obec s počtem obyvatel do sta osob, kterou byla Dlouhá Stráň s 91 osobami. Největšími sídly v kraji byly Ostrava s 284 982 obyvateli, dále Havířov a Opava. Obyvatelé s nejnižším průměrným věkem žili v obcích Čermná ve Slezsku (36,3 let), Pazderna (37,5 let) a Heřmanice u Oder (37,8 let), naopak s nejvyššího průměrného věku dosáhli v Janově (49,2 let), Nových Lublicích (47,3 let) a Malé Morávce (47,0 let). Čermná ve Slezsku i Pazderna se rovněž objevily mezi trojicí obcí s nejvyšším zastoupením obyvatel mladších 15 let. Rozdíl mezi průměrným věkem „nejmladší“ a „nejstarší“ obce v Moravskoslezském kraji činil 12,9 let.

  • Průměrný věk a věkové složení obyvatelstva Moravskoslezského kraje v roce 2020 - komentář
  • Tab. 1 Věkové složení obyvatel podle krajů k 31. 12. 2020
  • Tab. 2 Obce Moravskoslezského kraje s nejvyššími a nejnižšími hodnotami vybraných demografických ukazatelů k 31. 12. 2020

  • Zdroj:
  • Kontakt:
    Jan Halva
    Krajská správa ČSÚ v Ostravě
    Tel.: 595 131 233
    E-mail: jan.halva@czso.cz