Přestože se populace v celé České republice v průběhu roku 2022 rozrostla o téměř 17 tisíc osob, nebylo tomu tak ve všech krajích. Nejvýraznější celkový úbytek obyvatel o 5 228 osob vykázal Moravskoslezský kraj. Na tomto poklesu se z větší části podílela přirozená měna obyvatelstva, když zemřelých obyvatel bylo o 4 220 více než narozených. Pouze v Moravskoslezském kraji ubylo obyvatelstvo také stěhováním. Výsledná záporná salda (přirozené, migrační i celkové) zůstávají v rámci celého Česka největší. Oproti roku 2021 bylo loni výrazně více sňatků, naopak méně zemřelých, narozených i rozvodů.

K 31. 12. 2022 žilo na území Moravskoslezského kraje 1 172 761 obyvatel, z toho 50,9 % žen. Bilance obyvatel nezahrnuje osoby, kterým byla udělena dočasná ochrana v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině. Podle údajů Cizineckého informačního systému mělo v Moravskoslezském kraji ke konci loňského roku tento typ pobytového oprávnění necelých 26 tisíc osob. V porovnání s předchozími roky nenastala změna v tendenci úbytku obyvatel Moravskoslezského kraje, kdy se stav populace nadále snižuje jak vlivem přirozené měny, tak i migrací. V průběhu roku 2022 se snížil počet obyvatel ve všech okresech kraje. Vedle Moravskoslezského kraje byl zaznamenán úbytek počtu obyvatel v dalších sedmi krajích Česka – Ústeckém, Zlínském, Karlovarském, Libereckém, Olomouckém, Královéhradeckém a na Vysočině.

V Moravskoslezském kraji se v roce 2022 narodilo nejméně dětí v historii kraje. Živě se narodilo 10 697 dětí, což ve srovnání s rokem 2021 bylo o 1 281 méně. Nejvíce dětí se při přepočtu na 1 000 obyvatel narodilo v okrese Nový Jičín (9,5 ‰), nejméně pak v okresech Bruntál (8,2 ‰) a Karviná (8,6 ‰), krajská hodnota dosáhla 9,1 ‰. Pouze v okrese Ostrava-město přišlo na svět více děvčat než chlapců. Celkem 4 945 dětí bylo prvorozených (46,2 % všech živě narozených dětí), 4 004 druhorozených (37,4 %) a 1 748 dětí bylo pro matku již jako třetí či další dítě (16,3 %). Mimo manželství se v roce 2022 narodilo 5 512 dětí, tedy 51,5 % z živě narozených (v celém Česku to bylo 48,6 %). Nejvyšší podíl narozených mimo manželství byl zaznamenán v okrese Bruntál (64,6 %), což byla třetí nejvyšší hodnota mezi všemi okresy v celé republice (po okresech Most a Děčín). Naopak v okrese Frýdek-Místek činila hodnota tohoto podílu pouze 43,0 %.

V průběhu loňského roku zemřelo podle předběžných výsledků 14 917 osob, což bylo o 2 408 osob méně než v roce 2021. V relativním vyjádření zemřelo z 1 000 obyvatel středního stavu 12,7 osoby. Vyšší hrubá míra úmrtnosti byla zaznamenána v okresech Karviná (14,1 ‰), Ostrava-město (13,0 ‰) a Bruntál (12,9 ‰). Nad úrovní republikového průměru 11,4 ‰ se rovněž pohybovaly hodnoty ostatních okresů. V celkovém úhrnu zemřelo 7 682 mužů a 7 235 žen. Více než dvě třetiny (71,6 %) zemřelých měly 70 a více let. Hodnota kojenecké úmrtnosti (2,6 ‰) přesahovala republikový průměr (2,3 ‰), zatímco krajská novorozenecká úmrtnost (1,0 ‰) byla pod republikovou úrovní (1,3 ‰). V kraji zemřelo 11 dětí do 28 dnů po narození a dalších 17 dětí zemřelo ve věku do 1 roku.

Rozdíl mezi počtem živě narozených a zemřelých činil v absolutním vyjádření –4 220 osob, v relativním –3,6 osoby na 1 000 obyvatel středního stavu. Absolutně byl tento úbytek nejvyšší mezi všemi kraji v Česku, v relativním vyjádření dopadl hůře s –4,2 ‰ Karlovarský kraj. V žádném z okresů kraje nedosáhl přirozený přírůstek kladných hodnot, nejméně obyvatel ubylo v absolutním vyjádření (–365 osob) i při přepočtu na 1 000 obyvatel (–2,4 ‰) v okrese Nový Jičín. Naopak nejpostiženějším okresem byla Karviná, v níž za celý rok ubylo přirozenou cestou 1 298 osob, tj. 5,4 osoby na 1 000 obyvatel.

Do Moravskoslezského kraje se v roce 2022 přistěhovalo 6 165 osob, což bylo o 768 osob méně než za celý rok 2021. Z ostatních krajů Česka se přistěhovalo 3 589 osob (58,2 % přistěhovalých) a 2 576 osob ze zahraničí (41,8 % přistěhovalých). Mezi přistěhovalými převažovali muži (54,5 %). Nejvíce obyvatel se přistěhovalo do okresu Ostrava-město (4 793 osob), a to i v relativním vyjádření (15,4 osoby na 1 000 obyvatel středního stavu). Nejmenší relativní přírůstek byl zaznamenán v okrese Opava, do kterého se přistěhovalo 9,6 osoby na 1 000 obyvatel.

Ve stejném období se z kraje vystěhovalo 7 173 osob (o 136 osob více než v roce 2021). Do ostatních krajů České republiky se vystěhovalo 5 951 osob (83,0 % vystěhovalých) a 1 222 osob se odstěhovalo do ciziny (17,0 % vystěhovalých). Rovněž mezi vystěhovalými mírně převažovali muži (51,7 %). Nejvíce osob se vystěhovalo z okresů Ostrava-město a Karviná, při přepočtu na 1 000 obyvatel se mezi ně vklínil okres Bruntál.

Převaha vystěhovalých nad přistěhovalými v Moravskoslezském kraji za rok 2022 činila 1 008 osob. Jednalo se tak o druhý nejnižší úbytek obyvatel stěhováním od roku 2009. Záporné migrační saldo vykázal v celém Česku pouze Moravskoslezský kraj. Z okresů Moravskoslezského kraje vykázaly kladný přírůstek obyvatel stěhováním dva z nich – Frýdek-Místek (o 214 osob, tj. 1,0 ‰) a Opava (o 25 osob, tj. 0,1 ‰). Úbytek stěhováním byl v absolutních číslech výrazný zejména v okresech Ostrava (o 460 osob) a Karviná (o 432 osob), při přepočtu na 1 000 obyvatel je však s hodnotou –2,8 ‰ předstihl okres Bruntál.

Záporná hodnota migračního salda (–1 008 osob) spolu s vysokou hodnotou přirozeného úbytku (–4 220 osob) zapříčinila, že celkový úbytek obyvatel v absolutním vyjádření byl v Moravskoslezském kraji nejvyšší mezi všemi kraji Česka (–5 228 osob). Při přepočtu na 1 000 obyvatel činila hodnota celkového úbytku populace v Moravskoslezském kraji –4,4 ‰, horší výsledek žádný z krajů nevykázal. Přírůstek počtu obyvatel zaznamenalo šest krajů, nejvíce obyvatel přibylo ve Středočeském kraji (12 014 osob, tj. 8,6 ‰) a v Praze (10 714 osob, tj. 8,4 ‰).

V roce 2022 bylo uzavřeno 6 349 manželství, tedy o 760 více než v předchozím roce. V necelých dvou třetinách případů (64,9 %) to byl pro oba snoubence první sňatek. Za stejné období bylo rozvedeno 2 183 manželství. Návrh na rozvod podávali manželé převážně společně (63,9 % z úhrnu rozvedených manželství), popř. se jednalo o návrh ženy (23,6 % z úhrnu rozvedených manželství). Počet rozvodů, které nabyly právní moci během roku 2022, byl meziročně o 135 rozvodů nižší.

Potratů bylo během roku 2022 registrováno 3 085, tj. o 255 více než v roce 2021, přičemž v 1 952 případech se jednalo o umělá přerušení těhotenství (meziroční nárůst o 349 případů).

Poznámky:

Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány v České republice v termínu, který umožnil jejich zařazení do statistiky.

Veškeré údaje za rok 2022 jsou předběžné (a nezahrnují osoby s udělenou dočasnou ochranou v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace).