Výrobu elektřiny v Moravskoslezském kraji zajišťovaly zejména parní elektrárny, které se  v roce 2021 na celkové výrobě podílely z více než čtyř pětin. Nejvyšší spotřebu elektrické energie netto měla odvětví průmyslu a domácnosti. V porovnání s předchozím rokem se projevil pokles spotřeby elektrické energie v energetice a dále pak v obchodě, službách, školství a zdravotnictví. Naopak spotřeba elektrické energie v domácnostech v roce 2021 vzrostla, její zvýšená spotřeba byla ovlivněna distanční výukou žáků a studentů a vyšším počtem zaměstnanců, kteří v důsledku pandemie pracovali z domova. Na spotřebě zemního plynu se nejvíce podíleli velkoodběratelé, v pořadí druhé byly domácnosti.

K 31. 12. 2021 dosáhl instalovaný výkon elektráren v České republice hodnoty 20 872,1 MW. Nejvyšší podíl 45,6 % na instalovaném výkonu měly parní elektrárny, 20,6 % připadalo na jaderné elektrárny, 10,9 % na vodní, 10,0 % na fotovoltaické elektrárny, 6,5 % na paroplynové, 4,7 % na plynové a spalovací a 1,6 % na větrné elektrárny.

V Moravskoslezském kraji na konci roku 2021 činil instalovaný výkon elektrizační soustavy 1 461,6 MW a jeho podíl na Česku představoval 7,0 %. Ve srovnání s ostatními kraji to byl 6. nejvyšší podíl. Prvenství dlouhodobě patří Ústeckému kraji, instalovaný výkon zde tvořil 25,0 % kapacity České republiky.

Více než čtyři pětiny instalovaného výkonu elektráren v Moravskoslezském kraji v roce 2021 tvořily parní elektrárny (86,2 %). Na území kraje zaznamenaly nejvyšších hodnot v letech 2015 a 2016, kdy tyto elektrárny zabezpečovaly 89,9 % instalovaného výkonu. Na zbývajícím instalovaném výkonu se podílely elektrárny plynové a spalovací (6,4 %), fotovoltaické (4,2 %), větrné (1,9 %) a vodní (1,2 %).

V České republice bylo v roce 2021 podle předběžných výsledků vyrobeno celkem 84 907,3 GWh elektrické energie. Největší část energie, a to 45,5 %, byla vyrobena v parních elektrárnách. V jaderných elektrárnách bylo vyrobeno 36,2 % energie, 6,2 % připadlo na paroplynové a 4,6 % na plynové a spalovací elektrárny. Ve vodních včetně přečerpávacích elektrárnách bylo vyrobeno 4,3 % energie, na fotovoltaické elektrárny připadlo 2,5 % a na větrné 0,7 % vyrobené elektřiny.

V Moravskoslezském kraji bylo v roce 2021 vyrobeno 4 532,0 GWh elektrické energie, což představovalo pouze 5,3 % z celkově vyrobené elektřiny v Česku. Ve srovnání s ostatními kraji to byl 6. nejvyšší podíl. Prvenství dlouhodobě patří Ústeckému kraji, kde bylo vyrobeno 23 471,1 GWh elektřiny (27,6 % výroby Česka). Meziročně se výroba elektřiny v kraji zvýšila o 26,5 % a to především zásluhou parních (nárůst o 32,4 %) a plynových a spalovacích elektráren (nárůst o 5,7 %). V ostatních typech elektráren došlo k poklesu produkce. Nejvyšší meziroční pokles 17,7 % byl zaznamenán ve větrných elektrárnách, což odpovídalo 14,2 GWh.

V období let 2016 až 2021 bylo v Moravskoslezském kraji vyrobeno nejvíce elektrické energie 6 759,5 GWh v roce 2016, naopak nejméně 3 583,9 GWh v roce 2020. V roce 2021 tak byla výroba elektřiny v porovnání s rokem 2016 nižší o jednu třetinu (o 33,0 %).

Téměř 96 % elektrické energie v roce 2021 bylo v Moravskoslezském kraji vyrobeno v parních a plynových elektrárnách (85,1 %, resp. 10,8 %). Zbývajících necelých 4,0 % elektřiny bylo vyrobeno v elektrárnách využívajících „obnovitelné zdroje“ – 1,3 % energie vyprodukovaly fotovoltaické elektrárny, 1,3 % vodní elektrárny a 1,5 % větrné elektrárny.

Zatímco na výrobě elektrické energie v Česku v roce 2021 se Moravskoslezský kraj podílel pouze 5,3 %, na její spotřebě to bylo výrazně více, konkrétně 13,3 %. V roce 2021 bylo v Moravskoslezském kraji spotřebováno 7 965,1 GWh elektřiny netto. Meziroční spotřeba elektřiny vzrostla o 2,3 % (o 177 GWh). Mezi kraji se jednalo po Středočeském kraji s 8 575,5 GWh o druhou nejvyšší spotřebu.

Z hlediska odvětvové struktury se na krajské spotřebě elektřiny netto nejvíce podílel průmysl (47,4 %), dále následovaly domácnosti (19,2 %) a obchod, služby, školství a zdravotnictví (16,7 %). Meziročně se spotřeba elektřiny nejvíce zvýšila v odvětví průmyslu o 231,1 GWh a v domácnostech o 129,5 GWh, naopak v odvětví energetiky poklesla o 144,9 GWh.

Spotřeba elektřiny netto v domácnostech na 1 obyvatele v Moravskoslezském kraji v roce 2021 dosáhla 1 295,0 kWh, v porovnání s loňským rokem vzrostla o 10,8 % (o 126,4 kWh). Zvýšená spotřeba elektrické energie v domácnostech byla ovlivněna vyšším počtem žáků a studentů na distanční výuce a zaměstnanců, kteří v důsledku pandemie pracovali z domova. Ve spotřebě elektřiny netto v domácnostech na 1 obyvatele se v mezikrajském porovnání umístil Moravskoslezský kraj na druhém nejnižším místě. V rámci všech krajů dosáhl v tomto ukazateli nejvyšší spotřeby Středočeský kraj (2 341,8 kWh) a naopak nejnižší hlavní město Praha (1 230,7 kWh). V porovnání s republikovým průměrem (1 643,7 kWh) byla spotřeba elektřiny netto v domácnostech na 1 obyvatele v Moravskoslezském kraji nižší o 348,7 kWh.

V období 2016 až 2021 s výjimkou roku 2018 spotřeba elektrické energie v domácnostech na 1 obyvatele pravidelně narůstala. V roce 2021 se v porovnání s rokem 2016 zvýšila tato spotřeba o 204,3 kWh, tj. zvýšení o 18,7 %.

Necelých 378 tisíc zákazníků v Moravskoslezském kraji v roce 2021 spotřebovalo přibližně 925 milionu metrů krychlových zemního plynu, meziročně se tak jeho spotřeba zvýšila o 44,1 milionu metrů krychlových, tj. o 5,0 %. Velkoodběratelé, kterých bylo v Moravskoslezském kraji na konci roku 2021 celkem 176, spotřebovali 477,9 milionu m³ plynu, což představovalo 51,6 % krajské spotřeby. Druhým největším spotřebitelem plynu byly domácnosti. Celkem 358,6 tisíc domácností odebralo 256,3 milionu m³ plynu, což odpovídalo 27,7 % krajské spotřeby.

Nejvýraznější meziroční nárůst spotřeby plynu o 15,3 % byl zaznamenán v plnících stanicích CNG, 12,1 % v případě středních odběratelů a 10,7 % pak v domácnostech. U žádného typu odběratelů nedošlo meziročně k poklesu spotřeby.

Nejvyšší podíly spotřeby zemního plynu z celkové spotřeby v Česku byly zaznamenány v Ústeckém (14,4 %) a Středočeském kraji (12,8 %). Moravskoslezský kraj, který se na celkové spotřebě zemního plynu v České republice podílel 9,9 %, se v mezikrajském porovnání umístil na čtvrtém místě. Nejvyšší průměrnou spotřebu zemního plynu na 1 zákazníka (8 293 m³) vykazoval Karlovarský kraj. V Moravskoslezském kraji dosáhla průměrná spotřeba zemního plynu na 1 zákazníka 2 449 m³ a tím se kraj v rámci mezikrajského srovnání umístil na druhém nejnižším místě.

Spotřeba zemního plynu v domácnostech na 1 odběratele byla nejvyšší v kraích Středočeském (1 278 m³) a Jihomoravském (1 190 m³). V Moravskoslezském kraji činila tato spotřeba 715 m³ a mezi kraji byla absolutně nejnižší. Proti roku 2020 byla průměrná spotřeba v domácnostech na 1 odběratele o 72,1 m³ vyšší (nárůst o 11,2 %).

Pozn.:

Celková výroba elektřiny brutto představuje celkovou výrobu elektřiny na svorkách generátorů.

Celková spotřeba elektřiny netto představuje spotřebu elektřiny v odběrných místech provozovatelů regionálních distribučních soustav a spotřebu subjektů přímo napojených na danou výrobnu.

Spotřeba zemního plynu představuje objem zemního plynu dodaného konečným zákazníkům, který nezahrnuje vlastní spotřebu při distribuci, ztráty, změnu akumulace v distribučních soustavách a vlastní spotřebu výrobců plynu při jeho těžbě a plyn určený pro pohon kompresních sanic v přepravní soustavě. Tyto hodnoty není možné členit do krajů.