Charakteristika okresu Ostrava-město

Okres Ostrava-město je tvořen statutárním městem Ostrava ve svých správních hranicích 23 městských obvodů a dalšími 12 obcemi, z nich 3 mají statut města (Klimkovice, Šenov a Vratimov). Celkovou rozlohou 332 km² je nejmenším okresem v kraji a třetím nejmenším v celé republice. Z celkové plochy okresu zaujímá zemědělská půda 46 %, lesní půda 16 %, vodní plochy necelá 4 % a zastavěné plochy a nádvoří se rozprostírají na zhruba 7 % území okresu. Počtem obyvatel přes 316 tisíc je druhým nejlidnatějším okresem v České republice a nejlidnatějším v kraji.

Město Ostrava je jedním z významných sídelních, průmyslových a intelektuálních center v České republice. Podle počtu obyvatel (283,5 tisíce osob) i rozlohy je třetím největším městem České republiky a zároveň největším městem Moravskoslezského kraje. Leží v členitém terénu ostravské pánve, pouze její západní část na levém břehu Odry přechází do Vítkovické vrchoviny. Na dynamice rozvoje města Ostravy je do značné míry závislá i dynamika rozvoje celého regionu. Pokud mluvíme o provázanosti Ostravy a regionu, musíme zdůraznit i celostátní a mezinárodní souvislosti. Ostrava má výhodnou strategickou polohu – nachází se 360 km východně od hlavního města Prahy, 310 km severně od Vídně, blízko státní hranice s Polskem, která probíhá cca 10 km severně od městského centra, hranice se Slovenskem je ve vzdálenosti 50 km východním směrem. Nejnižší místo 208 m n. m. je položeno v povodí Odry v severovýchodním výběžku Antošovic, nejvyšším bodem je kóta v západně situovaném Krásném Poli s 336 m n. m.

Počátek osídlení ve 13. století na soutoku řek Ostravice a Lučina, kde se dnes nachází Slezskoostravský hrad, je spojen s obchodní tzv. jantarovou stezkou, kterou obchodníci používali odpradávna jako hlavní cestu spojující Baltské a Středozemní moře. V Ostravě se potkávají ještě další velké řeky – Opava a Odra. Dvě z uvedených řek mají navíc velký historický význam. Ostravice a Odra totiž tvoří hranici mezi Moravou a Slezskem. Tím však výčet zdejších vodních toků nekončí. Doplňují jej početné říčky, potoky a potůčky, opomenuty by určitě neměly být Porubka, Černý potok, Polančice, Plesenský potok a svým názvem nejpozoruhodnější Ščučí.

Území Ostravy spadá do mírně teplé klimatické oblasti, avšak liší se určitými zvláštnostmi, způsobenými vysokou koncentrací průmyslu, hustou zástavbou a specifickými podmínkami Ostravské pánve. Díky tomu zde panuje klima s horkými, vlhkými léty a mírnými zimami.

Hospodářství a zaměstnanost města Ostravy, jeho ekonomický potenciál a současná struktura jsou silně ovlivněny předchozím dlouhodobým historickým vývojem. Hlavním momentem pro rozvoj města Ostravy bylo objevení kvalitního černého uhlí v roce 1763, které mělo za následek vytvoření těžkého průmyslu – založení železáren. V poválečném období byl ekonomický vývoj založen na urychlení industrializace. V rámci průmyslu představovalo hornictví, metalurgie a strojírenství nejméně jednu třetinu. Důležitým rysem těžkého průmyslu je většinou jeho koncentrace do několika geografických oblastí, kde se stávají regionální ekonomika a zaměstnanost rozhodujícím způsobem závislé na několika velkých podnicích. Takovým regionem byla i Ostrava s celým svým širokým zázemím. Šlo o oblast, v níž dlouhodobě probíhal politicky motivovaný proces preference těžkého průmyslu (zejména těžby uhlí, hutnictví železa a těžkého strojírenství). Jeho výsledkem byla deformovaná a monostrukturní ekonomická základna regionu, kde např. v průmyslu paliv bylo v aglomeraci zaměstnáno více než polovina pracovníků tohoto odvětví a v hutnictví železa dokonce 70 % pracovníků odvětví z celé České republiky. Ostatní průmyslová odvětví, zemědělská výroba a z velké části i terciéra pak nutně plnily pouze doplňkovou funkci.

Následné transformační a restrukturalizační změny byly spojeny s výrazným snižováním pracovních míst. Uvolňované pracovní síly byly v první polovině devadesátých let zčásti absorbovány přechodem do drobného podnikání, do služeb, drobné řemeslné výroby a obchodní sítě, a část přešla do starobního důchodu. V současné době se s postupným poklesem těžkého průmyslu na území města dostává do popředí i jeho role obchodního, administrativního, vzdělávacího a kulturního centra regionu.

V dopravní infrastruktuře patřila k nejzávažnějším problémům nedostatečná silniční síť a její nízká technická úroveň, zejména pro tranzitní dopravu. Propojení Ostravy na dálniční síť zajistila až výstavba dálnice D1 zahájená v roce 1999, jenž vede ve směru sever – jih od hranice Polska přes Ostravu do Brna. V blízkosti města Ostravy se nachází mezinárodní letiště Leoše Janáčka v Mošnově.

V městě Ostravě jsou početně zastoupeny všechny stupně školního i předškolního vzdělávání. Výuku v řadě vysokoškolských studijních oborů nabízejí Ostravská univerzita, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava a pobočka Vysoké školy podnikání a práva.

V životním prostředí patřila Ostrava k nejhůře postiženým oblastem České republiky. Vlivem ukončení těžby uhlí, restrukturalizace průmyslu a investicím směřujícím do oblasti životního prostředí Ostravy, docházelo k zlepšování životního prostředí a ovzduší. Avšak v posledních letech podle měření Českého hydrometeorologického ústavu patří ve znečištění rakovinotvorným benzopyrenem k nejzamořenějším oblastem České republiky. Také koncentrace prachových částic jsou v ostravském ovzduší nejvyšší v zemi. V oblasti čistoty vod dochází v posledních letech k významnému zlepšování ve většině sledovaných ukazatelů. Velký vliv na zlepšování jakosti povrchových vod na území Ostravy mělo zprovoznění ústřední čistírny odpadních vod v Ostravě-Přívoze v roce 1997.

Na území Ostravy se nachází chráněná krajinná oblast Poodří, národní přírodní rezervace Polanská niva či národní přírodní památka Landek. K chráněným územím patří rovněž přírodní rezervace Polanský les, Rezavka, rybník Štěpán a Přemyšov a řada dalších přírodních památek (namátkou Heřmanický rybník, lesní rezervace Turkov).

Cestovní ruch v městě Ostravě se snaží desítkami různorodých akcí, ať již hudebních festivalů (Colours of Ostrava, Beats for Love, Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka, Svatováclavský hudební festival), divadelních (Dream Factory Ostrava), folklorních (Folklor bez hranic Ostrava) či sportovních (Zlatá tretra), přilákat turisty. Dostatek zeleně a hojnost příměstských lesů dává Ostravě možnost budovat řadu sportovišť. V Ostravě je jedno z největších přírodních koupališť v Česku. Blízkost Beskyd a Jeseníků dává nepřeberné množství námětů na turistické a lyžařské trasy. Hned za hranicemi města leží mezinárodní, bohatě navštěvované 18jamkové golfové hřiště v Šilheřovicích. Bohatá průmyslová historie města Ostravy zanechala jeho obyvatelům i návštěvníkům také bohaté technické dědictví, jehož hodnota jen poroste. Dnes už evropsky známé Hornické muzeum Landek Park a expozice v národní kulturní památce Dole Michal dobře mapují historii hornictví. Národní kulturní památka Dolní oblast Vítkovice zahrnuje rozsáhlý průmyslový areál Vítkovických železáren s unikátním souborem industriální architektury. Soubor tří na sebe navazujících celků – černouhelného dolu, koksovny a vysokopecního provozu – je zapsána v seznamu Evropského kulturního dědictví. V Ostravě se nachází také zoo, která je druhá největší v České republice.