Charakteristika okresu Opava

 

Při celkové reorganizaci správního rozdělení republiky v roce 1960 vznikl okres sloučením bývalého okresu Hlučín, větší části okresu Opava, severních částí okresů Bílovec a Vítkov a několika obcí okresů Bruntál a Ostrava-okolí. K první územní změně došlo 24. 4. 1976, když se obce Antošovice, Hošťálkovice, Koblov, Krásné Pole, Lhotka u Ostravy, Petřkovice a Plesná staly součástí města Ostravy. Podruhé se měnily hranice okresu ke dni 1. 1. 2007, kdy z okresu Bruntál byla přeřazena obec Sosnová a naopak do okresu Ostrava-město byly převedeny obce Čavisov, Dolní Lhota, Horní Lhota a Velká Polom. Okres Opava leží ve středu severní části Moravskoslezského kraje. Jeho hranice tvoří na severu státní hranice mezi Českou republikou a Polskem, východní částí sousedí s Ostravou a malou částí okresu Karviná, jižní hranice probíhá v sousedství okresů Nový Jičín a Olomouc a na západní straně hraničí s obcemi okresu Bruntál a Olomouc. Svojí současnou rozlohou 1 116 km2 je v pořadí třetím největším okresem Moravskoslezského kraje.

Dnes je opavský okres součástí Moravskoslezského kraje, který vznikl k 1. 1. 2000 jako Ostravský, ale Ústavním zákonem č. 176/2000 Sb. byl tento název změněn na Moravskoslezský. Tvoří jej 77 obcí, které se člení na 149 částí obcí. Sedm z nich má statut města a v nejlidnatějším – statutárním městě Opavě – žije 57 tis. obyvatel. Malé obce jsou především v západní a jihozápadní části okresu. Počtem obyvatel přes 176 tis. je čtvrtým v rámci kraje a desátým v republice.

Území okresu je charakterizováno dvěma přírodními útvary. Pahorkatinou Nízkého Jeseníku v jihozápadní části okresu s průměrnou nadmořskou výškou 400 až 500 m n. m. a s nejvyšším bodem okresu Červenou Horou (749 m n. m.) a oblastí Hornoslezské nížiny v severovýchodní části okresu s průměrnou nadmořskou výškou 300 m a s nejnižším bodem 198 m n. m. v místě, kde řeka Odra opouští území okresu v katastru obce Šilheřovice.

Celé území okresu je odvodňováno řekou Odrou a náleží Baltskému úmoří. Okres není pramenným územím žádné významné řeky, všechny větší vodní toky územím jen protékají. Hlavní vodní osou okresu je řeka Opava, zleva se vlévající do řeky Odry, se svým pravým přítokem, Moravicí. Podnebí daného území je dáno jeho zeměpisnou polohou. Území je otevřeno baltickému klimatu, do něhož proniká vliv podnebí kontinentálního. Počasí se vyznačuje mírnějším létem, teplým podzimem a dostatečnými srážkami. Dešťové srážky jsou na území okresu rozděleny nepravidelně. Nejméně prší na územích v dešťovém stínu Hrubého Jeseníku na severozápadě území, v místě obcí Holasovice, Loděnice a u Neplachovic. Vedle zemědělské půdy je v okrese podle stavu k 31. 12. 2018 celkem 31 tis. ha lesní půdy, tj. 28 % z celkové výměry.

Nerostné bohatství je na území okresu zastoupeno lignitem, rašelinou, sádrovcem, žáruvzdornými písky, pokrývačskou břidlicí, slévárenskými písky, drobnými pískovci, žulou, štěrkopísky i minerálními prameny. Využití těchto zdrojů je celkem malé. Důležité místo však okres zaujímá ve vodním hospodářství (oblastní zdroj pitné vody).

Okres Opava patří stále k převážně zemědělským oblastem a tvoří jádro zemědělské produkce kraje. Z celkové výměry cca 68 tis. ha zemědělské půdy připadá zhruba 80 % na ornou půdu. Výrobu v současné době zabezpečují menší společnosti, které v průběhu let vznikly vyčleněním z velkých družstev a Státních statků a také mnoho samostatně hospodařících rolníků. K 31. 12. 2018 bylo v okrese Opava přes 2 tis. jednotek zabývajících se zemědělstvím, lesnictvím nebo rybářstvím.

Průmysl v okrese je již tradičně více diverzifikovaný než průmysl v Moravskoslezském kraji a měl tedy po roce 1989 lepší výchozí podmínky k adaptaci na tržní prostředí. Důležitou součástí tohoto procesu byla také privatizace bývalých státních podniků. V okrese je 5 385 firem zabývajících se průmyslovou výrobou (což je 16,5 % průmyslových firem v kraji). Stavebnictví v okrese zabezpečuje 5 473 vesměs firmem s menším počtem zaměstnanců.

Okresem prochází hlavní železniční tah ve směru od Ostravy na Krnov a Bruntál s intenzivní přepravou nákladů i osob. Rozsah a hustota dopravní sítě je dobrá s rezervami v dopravní obslužnosti okrajových částí okresu a podnikatelských subjektů. Silniční část dopravní infrastruktury je ve většině případů vedena středem obcí a měst. Vytváří se tak systémově nevyhovující řešení, které má negativní vliv nejen na životní prostředí, ale rovněž na bezpečnost silničního provozu. Komunikační skelet je tvořen silnicemi I. třídy s napojením na dálnici D 47 a Polskou republiku.

Výraznou většinu ekonomických subjektů v okrese tvoří fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku, z právnických osob jsou nejvýznamnější skupinou společnosti s ručením omezeným. Ve struktuře ekonomických subjektů posuzovaných podle odvětví připadá největší podíl na obchod, dále pak na průmysl a služby pro podniky a stavebnictví. Fyzické osoby představují 82 % všech subjektů.

Podílem nezaměstnaných osob ve věku 15 až 64 let (3,06 %) je okres v rámci kraje postižen méně a je na úrovni průměru České republiky.

Okres Opava má celkem příznivé životní prostředí. Jeho kvalita vyniká zejména ve srovnání se sousedním Ostravskem. Nejvíce se zátěž soustřeďuje na severovýchodě území (Hlučínsko, Ludgeřovice a osa Ostrava - Opava). Tato oblast je zasažena zejména přítomností větších průmyslových podniků, vyšší úrovní automobilové dopravy a rovněž intenzivní zemědělskou činností a nízkým zalesněním. Naopak území Vítkovska je typické jako podhorská lesně polní krajina s relativně čistým neporušeným životním prostředím (přírodní park Moravice).

V rámci celé země patří okres Opava zatím ke slabým turistickým regionům. Výchozí základna cestovního ruchu byla nízká, růst je proto nadprůměrný. V současné době jsou k cestovnímu ruchu využívány nejvíce oblasti v okolí Opavy, Hradce nad Moravicí a Vítkova.