Charakteristika okresu Karviná

Okres Karviná je situován v severovýchodní části Moravskoslezského kraje. Zaujímá rozlohu 356 km², což jej činí čtvrtým nejmenším okresem v republice a za okresem Ostrava-město druhým nejmenším v kraji. Severně a východně hraničí s Polskou republikou, když státní hranice je více než z poloviny tvořena vodními toky. Ve třech úsecích v délce 26,5 km řekou Olší, jejím pravým přítokem – Petrůvkou – v délce 7 km a řeka Odra tvoří hranici v délce 9 km.

Okres se skládá z celkem 17 obcí, z nichž 7 má statut města. Počtem obyvatel největší jsou statutární města Havířov (70,2 tisíce) a Karviná (necelých 50,2 tisíce). Od 1. 1. 2000 je okres součástí Moravskoslezského kraje. Pět velkých měst okresu (Bohumín, Český Těšín, Havířov, Karviná a Orlová) se od 1. 1. 2003 stalo středisky správních obvodů obcí s rozšířenou působností a s pověřeným obecním úřadem. Počtem obyvatel přes 242 tisíc je druhým nejlidnatějším okresem v rámci kraje a třetím v České republice.

Povrch území je plochý, mírně zvlněný, bez nápadných hor a terénních hran. Nejvyšší bod okresu je kopec Šachta v Českém Těšíně – Mistřovicích (423 m n. m.) a nejnižší 195 m n. m. (i v rámci Moravskoslezského kraje) se nachází severně od Bohumína v místě soutoku Odry s Olší. Reliéf okresu je tvořen ze dvou odlišných součástí dělených přibližně tratí Havířov – Chotěbuz. Větší severní část náleží k Ostravské pánvi. Je mírně zvlněná s mnoha vodními plochami, poddolovaným a místy silně narušeným terénem. Menší území jižně od této trati tvoří Těšínská pahorkatina a má charakterem blíže k Beskydám. Je nad mořem výše, výškově členitější a je méně narušena lidskou činností. Pod pokrývkou třetihorních a čtvrtohorních usazenin jsou uloženy karbonské uhlonosné sedimenty v Ostravské pánvi. Hlavní tektonickou poruchu Ostravské pánve tvoří orlovská vrása. Ta je v podstatě předělem mezi dvěma geologickými útvary – Karpatskou soustavou a Českým masivem.

Vodní soustava okresu náleží k Baltskému úmoří, k povodí Odry. Stojatých i tekoucích vod je v okrese nad úrovní celostátního průměru. Okres nemá na svém území žádný významný pramen povrchové vody a je tedy „průtočný“. Největším vodním tokem je řeka Odra tvořící v délce 12 km okresní hranici, z toho 9 km státní. Nejdelším tokem je však řeka Olše (Olza) pramenící v Polsku. Dalšími význačnějšími toky jsou řeka Stonávka, jež napájí Těrlickou přehradu a vlévá se do Olše, a také řeka Lučina. Ta protéká údolní nádrží Žermanice a vtéká do Ostravice. Ostatní vodní toky v délce několika kilometrů jsou většinou přítoky Stonávky a Lučiny. Specifikou Karvinska je množství důlních slaných vod, vyvěrajících téměř ve všech dolech v okrese. K léčebným účelům se využívá v Lázních Darkov a v Rehabilitačním ústavu Karviná minerální darkovská voda, která patří k nejsilnějším jodobromovým solankám vyšší vydatnosti v Evropě.

Klimatické podmínky okresu náleží do mírného pásma a jsou mírně kontinentální. Většinou plochý terén nevyvolává zásadní podnební zvláštnosti, jako např. dešťové stíny nebo tepelné inverze. Charakteristická je otevřenost terénu západním a severním větrům. Z celkové rozlohy okresu připadá zhruba polovina na zemědělskou půdu, necelých 15 % na lesní pozemky a přes 6 % na vodní plochy. Půdní kategorie jsou zastoupeny půdami hnědozemními, středně těžkými i středně hlubokými.

V okrese Karviná jsou jsou početně zastoupeny všechny stupně vzdělávání. Výuku v řadě vysokoškolských studijních oborů nabízí v Karviné Obchodně podnikatelská fakulta Slezské univerzity v Opavě a soukromá Evropská výzkumná univerzita v Havířově.

Cestovní ruch je odpovídající silně urbanizovanému životnímu prostředí Karvinska. Jeho obyvateli je využívaná příměstská pěší turistika a cykloturistika a možnost krátkodobé rekreace u přírodních nádrží. Pro mimookresní návštěvníky je území okresu zajímavé Lázněmi Darkov, zámkem v Karviné-Fryštátě, zámečky v Rychvaldu a Petrovicích, dřevěnými kostelíky v Albrechticích a Petrovicích, historickými centry měst Bohumína, Českého Těšína, Karviné a Orlové. Návštěvnost zvyšuje také cyklistický okruh vedoucí okresem – Euroregion Těšínské Slezsko. Poloha okresu na hranicích s Polskem a v blízkosti Slovenska působí na to, že je častěji nikoli cílový, ale zpravidla tranzitní. V devadesátých letech po uvolnění hranic s Polskou republikou pro volný pohyb osob, došlo také k velkému nárůstu ekonomicky blízké zahraniční turistiky za nakupováním z důvodu cenových rozdílů u některých potravinářských a spotřebních druhů zboží. Pro polské občany je okres průjezdem na jejich cestách zejména do střední a jižní Evropy. V okrese je 6 hraničních přechodů (Český Těšín – Cieszyn, Chotěbuz – Cieszyn, Dolní Marklovice – Marklowice Górne, Závada – Gołkowice, Bohumín – Chałupki, Bohumín – Nowe Chałupki).