Životní podmínky středočeských domácností v roce 2015
Podle výsledků šetření „Životní podmínky 2015“ patřily příjmy středočeských domácností k nejvyšším mezi kraji. Čistý roční peněžní příjem na člena domácnosti 168,5 tisíc Kč byl o 11 tisíc Kč vyšší než celorepublikový průměr a druhý nejvyšší po domácnostech v Praze. Středočeské domácnosti jsou oproti průměru republiky vícečlenné, vyšší je podíl pracujících členů a vyživovaných dětí, méně je nezaměstnaných a nepracujících důchodců. Častěji, než je průměr republiky, bydlí Středočeši ve vlastním domě (53,3 % středočeských domácností), v bytech s více místnostmi a v bytech s větší celkovou plochou; vyšší je i průměrná plocha na osobu. Výdaje na bydlení představovaly průměrně 15 % z příjmů a patřily tak k nejnižším mezi kraji.
Na základě členství v Evropské unii provedl Český statistický úřad další ročník výběrového šetření EU-SILC o příjmech a životních podmínkách domácností pod názvem „Životní podmínky 2015“[1]. Cílem tohoto šetření je dlouhodobě získávat srovnatelná data o sociální situaci domácností, která jsou díky jednotné metodice porovnatelná i s dalšími zeměmi EU.
Šetření se uskutečnilo ve všech krajích ČR. V jeho průběhu navštívili pověření tazatelé v celé republice přibližně 9,5 tis. domácností, ve Středočeském kraji to bylo přes 1 tis. domácností s 83% vyšetřeností. Většina údajů se zjišťovala podle aktuálního stavu v době dotazování, tj. na jaře 2015, pouze ekonomická aktivita, údaje o peněžních a naturálních příjmech byly zjišťovány za rok 2014.
Příjmy a finanční situace domácností
Příjmy osob a domácností byly zjišťovány vždy za rok předcházející šetření. Hrubý roční peněžní příjem na člena domácnosti činil ve Středočeském kraji v roce 2014 průměrně 198,3 tis. Kč, průměrný roční čistý peněžní příjem na osobu dosahoval za kraj výše 168,5 tis. Kč (při zahrnutí naturálních příjmů 174,4 tis. Kč). Středočeský kraj byl s průměrnou hodnotou čistého peněžního příjmu na osobu mezi kraji druhý po hl. m. Praze a o 11 tis. Kč přesahoval republikový průměr (157,6 tis. Kč).
Nadprůměrné příjmy v rámci republiky vykazoval kraj i v podílech domácností podle jednotlivých velikostních skupin měsíčního čistého příjmu na osobu. Zatímco podíly domácností s nejnižšími příjmy se pohybovaly pod republikovou úrovní (příjem do 6 tisíc Kč na osobu – kraj 2,8 %, ČR 4,7 %; příjem 6–8 tisíc Kč na osobu – kraj 5,5 %, ČR 7,7 %), podíly s vyššími příjmy se naopak pohybovaly nad celorepublikovým průměrem (příjem 20–30 tisíc Kč na osobu – kraj 12,9 %, ČR 9,8 %; příjem 30–50 tisíc Kč na osobu – kraj 4,2 %, ČR 2,9 %). Nejvíce středočeských domácností se nacházelo v pásmu s příjmy 10–15 tisíc Kč na osobu a podíly skupin v tomto pásmu byly obdobné jako u celorepublikového průměru (příjem 10–12 tisíc Kč na osobu – kraj 21,9 %, ČR 21,1 %; příjem 12–15 tisíc Kč na osobu – kraj 22,4 %, ČR 22,1 %).
Příjmy domácností v ČR podle krajů v roce 2014
Součástí šetření bylo také zjišťování subjektivních názorů člena domácnosti na socioekonomickou situaci celé domácnosti. Z výsledků vyplývá, že tři z deseti středočeských domácností vycházely se svými příjmy v celku snadno, zbylé domácnosti již měly se svou finanční situací určité problémy. I přesto, že příjmy středočeských domácností patřily republikově k nadprůměrným, procento domácností, které neměly problém svým příjmem pokrýt chod domácnosti, bylo nižší než u celorepublikového průměru.
Charakteristika bydlení
Úroveň bydlení patří k základním ukazatelům životního standardu. Více než polovina domácností v kraji (53,3 %) bydlela ve vlastním domě, což odpovídá charakteru bydlení ve Středočeském kraji, tedy skutečnosti, že je zde vyšší podíl bytů v rodinných domech, než je tomu u většiny ostatních krajů. Podíly domácností s jinými typy vlastnického poměru k obývanému bytu (osobní, družstevní, pronájem) byly díky tomu naopak celorepublikově podprůměrné.
Velikost plochy k bydlení patří k celorepublikově nadprůměrným hodnotám, stejně jako u vlastnického poměru, především díky charakteru bydlení ve Středočeském kraji. Průměrná obytná plocha na osobu středočeské domácnosti činila v roce 2015 přibližně 34,3 m2, v celé republice to bylo o 0,7 m2 méně. Nejvíce domácností žilo v kraji v bytech se 3 pokoji (34,6 %) a v bytech s celkovou plochou 60–80 m2 (29,3 %). Podíly středočeských domácností hospodařících v bytech ve velikostních skupinách do 80 m2 celkové plochy byly v porovnání s republikou podprůměrné a naopak v kategoriích s větší obytnou plochou celorepublikově nadprůměrné. Na jednu obytnou místnost připadalo v kraji v průměru 0,68 osob, celorepublikový průměr pak byl nepatrně vyšší (0,70 osob).
Náklady na bydlení bývají často pro domácnost jednou z hlavních položek ve výdajích a ovlivňují životní podmínky domácností. Středočeské domácnosti vydaly na bydlení měsíčně v průměru 5 311 Kč, což představovalo 15 % z čistých peněžních příjmů celé domácnosti. To bylo o 2,7 procentního bodu méně, než představoval celorepublikový průměr (17,7 %) a po Královéhradeckém kraji (14,8 %) se jednalo v mezikrajském srovnání o druhé nejnižší zatížení domácností výdaji na bydlení.
Nejvyšší výdajovou položkou na bydlení byly pro středočeské domácnosti poplatky za elektřinu, měsíční průměr těchto poplatků 1 764 Kč představoval třetinu výdajů za bydlení a mezi kraji byl nejvyšší. Ostatní měsíční poplatky související s bydlením byly zpravidla již pod hranicí jednoho tisíce korun a zpravidla již nižší než celorepublikový průměr.
Placení poplatků za bydlení představovalo podle názorů členů stojících v čele domácnosti zpravidla zatížení finančního rozpočtu, přičemž přibližně pro čtvrtinu středočeských domácností byly náklady na bydlení velkou zátěží.
Jen pro 6,1 % středočeských domácností nebyly náklady na bydlení zátěží domácího rozpočtu, v celé ČR toto deklarovalo vyšší procento domácností (9,9 %) a v hlavním městě Praze byl podíl nejvyšší (16,4 %).
Při zjišťování životních podmínek obyvatel je nutné neopomenout spokojenost občanů s bydlením. Nejčastějšími faktory, které negativně ovlivňovaly kvalitu bydlení domácností, byly znečištěné ovzduší, vandalství a kriminalita v okolí a také hluk z domu či ulice. Tyto faktory uvedlo zhruba 15–21 % středočeských domácností, zatímco v průměru ČR to bylo do 15 %. Naopak o něco méně domácností ve Středočeském kraji, než domácností v ostatních krajích, trápily problémy např. s velikostí bytu.
Shrnutí:
- v mezikrajském srovnání patří středočeské domácnosti k vícečlenným s vyšším počtem pracujících členů a nezaopatřených dětí a naopak nižším počtem nezaměstnaných a nepracujících důchodců,
- po Praze dosahovaly středočeské domácnosti druhých nejvyšších čistých příjmů mezi kraji ČR,
Podrobné výsledky šetření, metodika a tabulky s odhadem 95% intervalu spolehlivosti, jsou uvedeny ve zdrojové publikaci „Příjmy a životní podmínky domácností - 2015“. Další informace naleznete na stránkách ústředí ČSÚ v příslušné tematické sekci a v krajských tematických tabulkách.
[1] Šetření je realizováno jako čtyřleté, každoročně se obmění část domácností. Výsledky šetření jsou vzhledem k velikosti výběrového souboru reprezentativní jen do úrovně krajů. Při interpretaci a analýze výsledků šetření je třeba mít neustále na paměti, že jsou zatíženy určitou statistickou chybou (výběrovou i nevýběrovou).
Do šetření byly zahrnuty všechny osoby, které v době šetření měly ve vybraném bytě obvyklé bydliště, a to včetně osob dočasně nepřítomných. Toto se vztahovalo i na cizí státní příslušníky a podnájemníky. Hospodařící domácnost tvoří jedinec nebo skupina osob, které spolu trvale žijí a společně hradí základní a provozní výdaje domácnosti.