4. 6. 2021

Zatímco ještě v roce 1998 žilo ve Středočeském kraji po Praze nejstarší obyvatelstvo ze všech krajů, od roku 2011 je průměrný věk Středočechů ze všech krajů nejnižší, koncem roku 2020 jim bylo v průměru 41,4 let. Podíl dětí mladších 15 let se zvyšuje již od roku 2007, naopak zastoupení osob v produktivním věku 15 až 64 let klesá již 14 let v řadě. Osoby starší 65 let mají v populaci kraje v současné době nejvyšší absolutní i relativní zastoupení v historii. Zatímco v roce 1991 patřilo do první desítky okresů s nejvyšším průměrným věkem obyvatelstva v ČR pět z dvanácti okresů Středočeského kraje, v roce 2020 jich bylo naopak sedm z dvanácti v první desítce okresů s nejnižším průměrným věkem. Okresy Praha-východ a Praha-západ jako jediné u nás nepřekročily hranici 40 let.

Zatímco do roku 1997 byl Středočeský kraj po Praze krajem s nejvyšším průměrným věkem obyvatelstva, především následkem velkého nárůstu počtu obyvatel v důsledku suburbanizačních procesů v okolí Prahy a přistěhovalectvím mladších osob je Středočeský kraj od roku 2011 krajem, v němž žije nejmladší obyvatelstvo.

Graf 1: Obyvatelstvo Středočeského kraje podle hlavních věkových skupin a průměrný věk v letech 1973 až 2020

Ve Středočeském kraji žilo ke konci roku 2020 celkem 249,3 tis. dětí mladších 15 let (nejvíce od roku 1988), které tvořily 17,8 % obyvatel kraje, což bylo nejvyšší zastoupení od roku 1995. Oproti předchozímu roku se zvýšil počet obyvatel v této věkové kategorii o 3,2 tis. osob. Zastoupení dětí do 15 let mezi obyvatelstvem kraje se meziročně zvyšuje již čtrnáct let v řadě. Nejnižší podíl byl zaznamenán v roce 2006, a to 14,81 %, nejnižší počet osob mladších 15 let pak koncem roku 2004 (172,6 tis. dětí).

Obyvatel v produktivním věku (tj. 15- až 64letých) žilo ve Středočeském kraji ke konci roku 2020 celkem 888,5 tis.; ti tvořili 63,6 % z celkového počtu obyvatel kraje. Ve srovnání s předchozím rokem se zvýšil počet obyvatel v této věkové kategorii o 5,4 tis. Třebaže se jednalo v absolutním vyjádření o nejvyšší počet obyvatel v této věkové kategorii, jejich zastoupení se snižuje již 14 let v řadě. Nejvyšší podíl mezi obyvatelstvem kraje zaznamenala tato věková skupina v roce 2006 (71,04 %), což bylo o 7,5 p. b. více než koncem roku 2020. Za tímto poklesem stojí přesouvání jednotlivých generací do vyššího věku – do produktivního věku začaly přecházet početně slabé ročníky narozené v 90. letech minulého století a zároveň jej opouštěly početně silné generace osob narozených po druhé světové válce.

Rostoucí trend zaznamenává dlouhodobě věková skupina osob starších 65 let. Koncem roku 2020 žilo ve Středočeském kraji 260,2 tis. osob v této věkové kategorii; ty mezi obyvateli kraje tvořily 18,6 %. Jedná se o nejvyšší absolutní počet i relativní zastoupení od vzniku Středočeského kraje v roce 1960. Meziročně vzrostl počet osob v této věkové skupině o 4,4 tis., celkově za 30 let v kraji přibylo 110,1 tis. 65letých a starších, což představovalo nárůst o 73,4 %.

Graf 2: Průměrný věk obyvatel v ČR, Středočeském kraji a okresech Praha-východ a Praha-západ v letech 1974 až 2020

Průměrný věk obyvatel Středočeského kraje meziročně vzrostl o 0,1 roku na 41,4 let, ženám bylo v průměru 42,6 roků a mužům 40,2 let. Od roku 1991 se průměrný věk obyvatel kraje zvýšil o 4,2 roků; u mužů došlo k nárůstu průměrného věku o 4,8 let a u žen o 3,7 roků. V průměru nejstarší obyvatele měly v roce 2020 kraje Královéhradecký, Zlínský (oba 43,4 let) a Karlovarský (43,3 let), nejmladší obyvatelstvo žilo kromě Středočeského kraje (41,4 let) v Praze (42,0 roků) a v krajích Ústeckém a Libereckém (shodně 42,4 let).

Mírný nárůst nabývá index stáří, který vyjadřuje poměr počtu osob starších 65 let a dětí do 14 let věku. Početní převaha seniorů nad dětmi byla v kraji poprvé evidována v roce 2015, kdy index stáří dosáhl hodnoty 100,5. Koncem roku 2020 připadalo na 100 dětí do 14 let celkem 104,4 seniorů starších 65 let a jednalo se tak o nejnižší hodnotu mezi všemi kraji (celorepublikový průměr činil 125,5). Index stáří žen ve Středočeském kraji dosáhl v roce 2020 hodnoty 122,1, u mužů to bylo 87,5 (společně s Prahou byl Středočeský kraj jediným regionem, v němž žilo více chlapců mladších 15 let než mužů starších 65 let, v případě žen již ve všech krajích převažovaly nad děvčaty 15letými a mladšími ženy starší 65 let).

Nejpočetněji zastoupenou pětiletou věkovou skupinou byli koncem roku 2020 osoby 40- až 44leté, kterých v kraji žilo celkem 126,1 tis. (jednalo se o ročníky narozené v letech 1976 až 1980), nejvíce bylo mezi Středočechy 45letých, tj. osob narozených v roce 1975; těch žilo v kraji celkem 26,9 tis. Až do 59 let věku převažovali mezi obyvateli kraje muži, naopak od věku 86 let bylo žen v populaci kraje oproti mužům více než dvakrát tolik.

Okresy s nejmladším obyvatelstvem z pohledu průměrného věku byly koncem roku 2020 okresy Praha-východ (38,8 roků) a Praha-západ (39,2 let). Tyto dva okresy byly v rámci všech okresů republiky zároveň jedinými, v nichž převažoval počet dětí mladších 15 let nad obyvateli starších 65 let (index stáří činil v okrese Praha-východ 71,3 a v okrese Praha-západ 75,4) a průměrný věk nepřesáhl hranici 40 let. V pořadí dalšími okresy s nejmladším obyvatelstvem byly okresy Beroun (41,3 let), Nymburk (41,4 roků) a Mělník (41,6 let), zatímco nejstarší obyvatelstvo žilo v okresech Kutná Hora (43,3 let), Rakovník (43,2 roků) a Příbram (43,1 let).

Změny v postavení středočeských okresů v důsledku suburbanizačních procesů a přistěhovalectví mladších osob do okolí Prahy reflektuje skutečnost, že zatímco v roce 1991 byl okres Praha-západ po hl. m. Praze okresem, v němž žilo obyvatelstvo s nejvyšším průměrným věkem, v roce 2020 byl tento okres věkově druhým nejmladším u nás. Zatímco v roce 1991 se věkově nejmladší středočeský okres Příbram umístil v rámci všech okresů ČR až na 27. místě, v roce 2020 se v první desítce okresů s nejnižším průměrným věkem umístilo sedm z celkových dvanácti okresů Středočeského kraje.

Mezi šestadvaceti správními obvody obcí s rozšířenou působností Středočeského kraje pouze u čtyř z nich nepřesáhl průměrný věk obyvatelstva hranici 40 let. Nejvíce příznivá věková struktura byla v roce 2020 ve správním obvodě ORP Lysá nad Labem (38,0 let), Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (38,6 roků), Černošice (39,2 let) a Říčany (39,3 roků). Nejméně příznivé věkové složení obyvatelstva se vyskytovalo především v okrajových částech kraje, a to ve správních obvodech Kutná Hora, Sedlčany (průměrný věk zde dosáhl shodných 43,5 let), Příbram (43,4 roků), Vlašim a Poděbrady (oboje 43,3 let).

Další informace obsahuje publikace:

Věkové složení obyvatelstva – 2020

Věkové složení obyvatelstva – Středočeský kraj (různá území) – časové řady

Kontakt:
Ing. Mgr. Pavel Hájek
vedoucí oddělení
oddělení informačních služeb, Krajská správa ČSÚ pro Středočeský kraj
T 274 054 175
E infoservisstc@czso.cz