14. 1. 2022

Ve Středočeském kraji žilo k 27. březnu 2021 podle sčítání lidu 1 415 277 obyvatel, což bylo nejvíce ze všech krajů a zároveň o 9,8 % více než při sčítání lidu v roce 2011. Společně s Prahou patřil Středočeský kraj mezi kraje s nejmladším obyvatelstvem, jakož i mezi kraje s nejvyšším podílem osob s vysokoškolským vzděláním. Čtvrtý nejvyšší byl mezi kraji podíl osob bez náboženského vyznání. Oproti sčítání lidu v roce 2011 se snížil podíl ovdovělých, jakož i ženatých mužů a vdaných žen.

V souhrnu převažovali mezi obyvatelstvem kraje v případě mužů svobodní nad ženatými, vdaných žen bylo nepatrně více než svobodných. Čtvrtý nejvyšší mezi kraji byl podíl osob cizího státního občanství. Z pohledu na národnostní složení bylo ve Středočeském kraji oproti ostatním krajům nadprůměrné zastoupení osob s ruskou a ukrajinskou národností. Ve Středočeském kraji se nacházelo 17,2 % všech domů, oproti roku 2011 se jejich počet zvýšil o 14,4 %, což bylo nejvíce ze všech krajů. Celkem 28,2 % z nich bylo dokončeno či prošlo rekonstrukcí po roce 2001. Nejvyšší mezi kraji byl podíl domů ve vlastnictví fyzické osoby.

K rozhodnému okamžiku Sčítání 2021, kterým byl 27. březen 2021, žilo ve Středočeském kraji celkem 1 415 277 obyvatel, z nichž 50,4 % tvořily ženy (712 831 osob). Oproti sčítání lidu z roku 2011 se počet obyvatel zvýšil o 9,8 %, což v absolutním vyjádření představovalo 126 066 osob, nejvíce ze všech krajů Česka. Ještě v roce 1991 žilo ve Středočeském kraji 1 112 882 obyvatel, při sčítání lidu v roce 2001 to bylo 1 122 473 osob, v obou případech byl Středočeský kraj čtvrtým nejlidnatějším krajem, zatímco při sčítáních lidu v letech 2011 a 2021 byl počet obyvatel Středočeského kraje ze všech čtrnácti krajů nejvyšší.

Graf 1: Změna počtu obyvatel v krajích mezi sčítáními lidu v letech 1991, 2001, 2011 a 2021

Oproti druhému nejlidnatějšímu kraji, Praze, byl v roce 2021 počet obyvatel Středočeského kraje vyšší o 113,8 tisíce. Celkově v šesti ze čtrnácti krajů se oproti roku 2011 počet obyvatel zvýšil. Kromě Středočeského kraje (o 9,8 %) to byly Jihomoravský kraj (o 2,9 %), Praha (o 2,6 %), kraje Plzeňský (o 1,9 %), Liberecký (o 0,7 %) a Jihočeský (o 0,6 %). Na opačné straně zaznamenaly oproti roku 2011 nejvyšší relativní úbytky kraje Karlovarský (o 5,6 %), Moravskoslezský (o 3,6 %), Zlínský (o 2,7 %), Ústecký (o 2,5 %), Královéhradecký (o 1,7 %), Vysočina (o 1,6 %), Olomoucký (o 1,4 %) a Pardubický (o 0,3 %).

V porovnání se sčítáním v roce 2011 přibylo ve Středočeském kraji více mužů (o 10,2 %) než žen (o 9,3 %), podíl žen se tak snížil z 50,6 % na 50,4 %. Zastoupení žen na obyvatelstvu Středočeského kraje bylo po Kraji Vysočina a Plzeňském kraji třetí nejnižší.

Při sčítání lidu v roce 2021 mělo 5,2 % obyvatel kraje (tj. 73 518 osob) cizí státní občanství, čímž se Středočeský kraj zařadil za Prahu (13,6 %), Plzeňský (5,6 %) a Karlovarský (5,5 %) kraj. Z celkového počtu 73 518 osob s cizím státním občanstvím bylo 36,7 % ze zemí EU, zatímco 63,3 % mělo státní občanství zemí mimo EU. Nejčetněji byly v kraji zastoupeny osoby se státním občanstvím Ukrajiny (26 404), Slovenska (18 312), Vietnamu (5 738) a Ruska (4 156). Oproti výsledkům zjištěným při sčítání lidu v roce 2011 se ve Středočeském kraji podíl osob s českým státním občanstvím snížil z 94,9 % na 94,1 %.

Graf 2: Obyvatelstvo Středočeského kraje podle věkových skupin v letech 1991 až 2021

Středočeský kraj patřil v březnu loňského roku věkovým složením obyvatelstva k nejmladším krajům. Z pohledu průměrného věku obyvatel, který činil 41,6 let, byl druhým nejmladším (po Praze, jejíž obyvatelé měli průměrný věk 41,4 let). Středočeským mužům bylo průměrně 40,4 let, ženám 42,8 roku. Mezi kraji nejvyšší byl ve Středočeském kraji podíl dětí mladších 15 let (17,9 %), druhé nejnižší (18,8 %) bylo zastoupení osob 65letých a starších (méně jich bylo pouze v Praze, a to 18,4 %). Index stáří, který vyjadřuje podíl osob ve věku nad 65 let připadajících na sto dětí mladších 15 let, byl ve Středočeském kraji nejnižší mezi všemi kraji (105,3). Ze všech krajů pouze ve Středočeském kraji a Praze žilo více mužů mladších 15 let než mužů ve věku 65 a více let. Celkově nejstarší obyvatelstvo žilo ve Zlínském, Královéhradeckém a Karlovarském kraji.

Mezi cenné výsledky sčítání lidu patří také složení obyvatelstva podle rodinného stavu. Ve Středočeském kraji tvořili nejpočetnější skupinu obyvatel svobodní (42,8 %), 39 % bylo ženatých a vdaných, 11,4 % obyvatel kraje tvořili rozvedení a 6,4 % osob bylo ovdovělých. U mužů převažovali svobodní nad ženatými (47,3 % všech mužů bylo svobodných a 39,5 % ženatých), zatímco u středočeských žen bylo nepatrně více vdaných (38,5 % všech žen v kraji) než svobodných (38,3 %). Zatímco podílem svobodných i ženatých mužů a vdaných žen se Středočeský kraji řadil k celorepublikovému průměru, zastoupení ovdovělých osob bylo po Praze ze všech krajů nejnižší. Mezi sčítáními v letech 2011 a 2021 se zvýšilo zastoupení rozvedených a svobodných, zatímco ženatých mužů a vdaných žen, jakož i ovdovělých, zejména žen, ubylo. Rozvedených bylo mezi obyvateli méně pouze v Kraji Vysočina, Zlínském, Jihomoravském a Pardubickém kraji. Obyvatelstvo tvořené ženatými muži a vdanými ženami převyšovalo počet svobodných pouze v Kraji Vysočina a Zlínském kraji, naopak relativně nejvíce svobodných oproti ženatým mužům a vdaným ženám  bylo v Praze, v Ústeckém a Karlovarském kraji.

Graf 3: Obyvatelstvo Středočeského kraje podle pohlaví a rodinného stavu v letech 1991 až 2021

Vzdělanostní strukturou se Středočeský kraj zařadil mezi regiony s nejvyšším zastoupením osob se středoškolským a vysokoškolským vzděláním. Jak u úplného středního vzdělání s maturitou, které mělo 32,5 % obyvatel starších 15 let, tak i u vyššího odborného vzdělání a konzervatoře (1,8 %), se Středočeský kraj zařadil hned za hl. m. Prahu, v případě vysokoškolsky vzdělaných osob, které tvořily 16,9 % obyvatel starších 15 let, se Středočeský kraj umístil za Prahou (33,7 %) a Jihomoravským krajem (20,7 %).

Graf 4: Obyvatelstvo Středočeského kraje ve věku 15 a více let podle nejvyššího dosaženého vzdělání v letech 1991 až 2021

Na opačné straně žebříčku se Středočeský kraj umístil podílem osob se základním vzděláním včetně neukončeného (12,2 %, nejméně po Praze a Jihomoravském kraji) a středním vzděláním včetně vyučení (bez maturity); ti tvořili 30,5 % obyvatel starších 15 let, méně jich bylo pouze v hl. m. Praze a Jihomoravském kraji. Právě tyto tři kraje zaznamenaly oproti sčítání lidu v roce 2011 nejvyšší nárůsty vysokoškolsky vzdělaných osob.

Z hlediska národnosti, která patřila při sčítání lidu mezi dobrovolné otázky, se 62 % obyvatel (resp. 877 146 osob) kraje přihlásilo k české národnosti, třetina obyvatel (32,3 %) svoji národnost neuvedla. Celkem 14 180 osob se přihlásilo ke slovenské národnosti, s 13 748 osobami následovala národnost ukrajinská, 3 219 obyvatel mělo vietnamskou národnost, 3 180 osob uvedlo národnost ruskou, 1 994 moravskou, 1 363 polskou, 593 německou a 430 romskou. Z mezikrajského pohledu se Středočeský kraj umístil na třetí pozici zastoupením osob s ruskou a ukrajinskou národností.

Graf 5: Obyvatelstvo Středočeského kraje podle náboženské víry v letech 1991 až 2021

Výsledky sčítání lidu přinášejí i výsledky náboženského vyznání obyvatel. Středočeský kraj se zařadil mezi regiony s nejnižším zastoupením věřících osob. Celkem 8,17 % obyvatel se přihlásilo k nějaké církvi, náboženskému vyznání či směru, což bylo nejméně po krajích Ústeckém (5,01 %), Libereckém (6,58 %), Karlovarském (6,84 %) a Plzeňském (8,16 %). Z těchto věřících se ve Středočeském kraji přihlásilo 42,3 % k Římskokatolické církvi, 3 % k Českobratrské církvi evangelické a 2,7 % k Církvi československé husitské. Celkem 7,6 % obyvatel Středočeského kraje bylo věřících, nehlásících se k církvi či náboženské společnosti, což byl mezi kraji čtvrtý nejnižší podíl (po Ústeckém, Libereckém a Karlovarském kraji). Z výše uvedeného vyplývá pro Středočeský kraj čtvrté nejvyšší zastoupení osob bez vyznání (54,22 %), vyšší podíly vykázaly kraje Ústecký (58,55 %), Liberecký (56,10 %) a Karlovarský (54,24 %). Celkem 30,1 % obyvatel Středočeského kraje se ke svému náboženskému vyznání nevyjádřilo.

Při sčítání lidu v březnu 2021 se na území Středočeského kraje nacházelo celkem 403 955 domů, což bylo o 14,4 % (resp. o 50 918) více než v roce 2011. Mezi kraji se jednalo jak o nejvyšší relativní i absolutní nárůst, tak se v tomto kraji nacházel i nejvyšší počet domů; celkem 17,2 % všech domů v Česku se nacházelo ve Středočeském kraji. Z pohledu vlastníka domu vlastnily ze všech krajů nejvyšší podíl domů (91,8 %) fyzické osoby, zatímco mezi všemi kraji relativně nejméně domů bylo ve Středočeském kraji ve spoluvlastnictví vlastníků bytů (4 %). Celkem 1,8 % domů vlastnila jiná právnická osoba, 1,4 % bylo ve vlastnictví obce či státu, 0,3 % domů vlastnilo bytové družstvo a 0,2 % mělo kombinaci více vlastníků.

Graf 6: Změna počtu domů v krajích mezi sčítáními lidu v letech 1991, 2001, 2011 a 2021

Intenzivní rozvoj bytové výstavby ve Středočeském kraji především od poloviny 90. let v souvislosti se suburbanizačními procesy reflektují i výsledky sčítání zaměřené na období výstavby nebo rekonstrukce domů. Ve Středočeském kraji se nacházel ze všech krajů nejvyšší podíl domů postavených či zrekonstruovaných mezi lety 2001 a 2010 (15,4 % všech domů), jakož i v období let 2011 až 2015 (5,8 %) a 2016 a později (7,0 %). Druhý nejnižší mezi kraji byl naopak podíl domů postavených mezi lety 1981 a 1990, třetí pak v letech 1946 až 1970, 1971 až 1980 a 1991 až 2000.

Další informace:

Tisková zpráva: ČSÚ představil první výsledky Sčítání 2021

Webové stránky Sčítání 2021: www.scitani.cz

Výsledky Sčítání 2021: www.czso.cz/csu/scitani2021/vysledky-prvni

Kontakt:
Ing. Mgr. Pavel Hájek
vedoucí oddělení
oddělení informačních služeb, Krajská správa ČSÚ pro Středočeský kraj
T 274 054 175
E infoservisstc@czso.cz