21. března 2022

Počet obyvatel Středočeského kraje vzrostl během roku 2021 o 14,2 tis. osob, koncem roku 2021 v něm žilo celkem 1 386 299 obyvatel. Středočeský kraj si tak udržel pozici nejlidnatějšího kraje České republiky. Nárůst počtu obyvatel byl o desetinu vyšší než v roce 2020 a po Praze nejvyšší mezi všemi kraji. V záporných hodnotách byl, obdobně jako v roce 2020, přirozený přírůstek, který se navíc následkem pokračující zvýšené úmrtnosti meziročně prohloubil o 84,6 % (zemřelo o 1 597 osob více, než kolik se narodilo dětí). Přírůstek stěhováním dosáhl 15 833 osob a byl meziročně o 15,4 % vyšší.

Přírůstek obyvatel stěhováním zajišťovalo více saldo stěhování z ostatních krajů republiky (8 827 osob); saldo vnitřního stěhování bylo meziročně o 2,6 % vyšší. Citelný nárůst, a to o více než třetinu (36,9 %), však zaznamenal přírůstek stěhováním ze zahraničí (7 006 osob). Na svět přišlo v porovnání s rokem 2020 o 4,7 % dětí více, což byl druhý nejvyšší počet od roku 2011. Zemřelých bylo oproti roku 2020 o 9,2 % více a v porovnání s průměrem let 2015 až 2019, obdobím před propuknutím pandemie onemocněním covid-19, zemřelo v roce 2021 o 26,3 % osob více. Počty nově uzavřených manželství, jakož i rozvodů, zůstaly loni stejné jako v roce 2020. Počet přistěhovalých osob byl meziročně o 14,2 % vyšší, vystěhovalých bylo více o 13,2 %. Nejvíce obyvatel ze zahraničí získal Středočeský kraj z Ukrajiny (5 405 osob), Ruska (231 osob) a Rumunska (218 osob).

Tab. 1  Počet a pohyb obyvatel Středočeského kraje (absolutně, relativně, meziroční změny)

Podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů 2021 a navazující bilance měl na konci roku 2021 Středočeský kraj 1 386 299 obyvatel, z nichž bylo 50,6 % žen. Počet obyvatel se během roku 2021 zvýšil o 14 236 osob (mužů přibylo 7 242, žen 6 994), což byla po Praze (přírůstek 15 993) nejvyšší hodnota celkového nárůstu počtu obyvatel mezi kraji. Přírůstek vykázaly ještě kraje Jihomoravský (o 3 352), Plzeňský (o 2 349), Jihočeský (o 625), Pardubický (o 105), Liberecký (o 48) a Kraj Vysočina (o 21 osob). V ostatních šesti krajích počet obyvatel klesl – v Moravskoslezském kraji o 5 451 osob, v Ústeckém o 2 688, v Olomouckém o 2 001, v Karlovarském o 1 810, v Královéhradeckém o 1 622 a ve Zlínském o 1 286 obyvatel. V přepočtu na tisíc obyvatel přibylo nejvíce osob v Praze (12,6), ve Středočeském (10,3) a Plzeňském kraji (4,1), zatímco největší relativní úbytek obyvatel byl zaznamenán v Karlovarském (-6,4), Moravskoslezském (-4,6) a Ústeckém (-3,4) kraji.

Nárůst počtu obyvatel ve Středočeském kraji byl v roce 2021 zapříčiněn výhradně přírůstkem stěhováním. V absolutních počtech byl migrační přírůstek Středočeského kraje nejvyšší mezi všemi kraji (přibylo 15 833 osob), zatímco v přepočtu na tisíc obyvatel (11,5) byl přírůstek stěhováním vyšší v Praze (12,1). Vyšší počet přistěhovalých než vystěhovalých osob vykázaly všechny kraje republiky kromě Moravskoslezského kraje (nejvyšší přírůstky zaznamenaly kromě Středočeského kraje a Prahy v Jihomoravském, Plzeňském a Jihočeském kraji). Přírůstek stěhováním se ve Středočeském kraji meziročně zvýšil o 15,4 %. Kladný přírůstek stěhováním zajišťovalo v roce 2021 z 55,8 % stěhování s ostatními regiony České republiky (8 827 osob, meziročně o 2,6 % více), u zahraniční migrace převýšil počet přistěhovalých do kraje o 7 006 počet vystěhovalých osob, což bylo o 36,9 % více než v roce 2020.

Graf 1  Celkový, migrační a přirozený přírůstek obyvatel ve Středočeském kraji v letech 2002 až 2021

Graf 2  Saldo stěhování s ostatními regiony České republiky a se zahraničím ve Středočeském kraji
v letech 2002 až 2021

V roce 2021 byl ve Středočeském kraji, obdobně jako v roce 2020 a podruhé od roku 2006, zaznamenán následkem zvýšené úmrtnosti přirozený úbytek obyvatel (o 1 597 osob). V roce 2020 převýšil počet zemřelých osob živě narozené děti o 865, zatímco ještě v roce 2019 byl přirozený přírůstek kladný (1 365). Vyšší počet živě narozených dětí než zemřelých osob (a tedy i kladný přirozený přírůstek) zaznamenala v roce 2021 mezi kraji pouze Praha (697). Ve všech ostatních krajích zemřelo více osob, než kolik se živě narodilo dětí. Největší převahu zemřelých zaznamenaly kraje Moravskoslezský (o 5 347), Ústecký (o 3 889) a Olomoucký (o 2 168). V přepočtu na tisíc obyvatel byl nejvyšší přirozený úbytek zaznamenán v Karlovarském (-7,0), Ústeckém (-4,9) a Moravskoslezském kraji (-4,5). Středočeský kraj vykázal (kromě Prahy, kde dosáhl přirozený přírůstek jako v jediném z krajů v přepočtu na tisíc obyvatel kladné hodnoty 0,55), nejnižší přirozený úbytek (-1,16) ze všech krajů, následovaný Krajem Vysočina (-1,77), Jihomoravským (-1,83), Jihočeským (-2,60) a Pardubickým (-3,07) krajem.

Počet živě narozených dětí ve Středočeském kraji byl v roce 2021 oproti předchozímu roku o 4,7 % vyšší (živě se narodilo o 674 dětí více a meziroční nárůst byl nejvyšší mezi všemi kraji), k citelnému nárůstu došlo u počtu zemřelých osob (o 9,2 %, resp. o 1 406 osob; již v roce 2020 došlo k meziročnímu nárůstu počtu zemřelých o 13,6 %). V roce 2021 byl ve Středočeském kraji v přepočtu na tisíc obyvatel v rámci mezikrajského srovnání zaznamenán druhý nejnižší počet zemřelých osob (po hl. m. Praze) a čtvrtá nejvyšší hodnota u živě narozených dětí.

Počet sňatků (5 660) se v porovnání s rokem 2020 zvýšil o 0,5 %, počet nově uzavřených manželství v přepočtu na tisíc obyvatel tak byl druhý nejnižší od roku 1960 (nižší byl pouze v roce 2020), odkdy jsou za Středočeský kraj tyto údaje k dispozici. Tato relativní hodnota (4,1) byla mezi kraji vůbec nejnižší. Během roku 2021 bylo rozvedeno 3 177 středočeských manželství, což bylo meziročně o 32 méně (tj. o 1,0 %). V přepočtu na tisíc obyvatel byl ve Středočeském kraji počet rozvodů (2,3) nejvyšší mezi všemi kraji.

Podíl dětí narozených mimo manželství se ve Středočeském kraji meziročně zvýšil o 0,5 p. b. na 47,3 % a zůstal tak pod celorepublikovým průměrem (48,5 %). Mezi kraji se jednalo o pátou nejnižší hodnotu. Nejvíce dětí se narodilo neprovdaným ženám v krajích Ústeckém (63,0 %), Karlovarském (61,2 %) a Libereckém (54,3 %), nejméně pak v hl. m. Praze (40,5 %), Zlínském (43,1 %) a Jihomoravském (43,4 %) kraji. Z hlediska pořadí narození tvořily prvorozené děti 45,4 % ze všech živě narozených dětí, druhorozených bylo 40,6 % a třetích a dalších v pořadí 14,1 %.

V roce 2021 získal Středočeský kraj zahraničním stěhováním nejvíce osob z Ukrajiny (5 405), Ruska (231), Rumunska (218), Vietnamu (155), Běloruska (114) a Maďarska (109), zatímco občané Slovenska vykázali zápornou hodnotu salda stěhování (o 431 osob).

Graf 3  Sňatky, rozvody, živě narození a zemřelí ve Středočeském kraji v letech 2002 až 2021

Nejlidnatějším okresem Středočeského kraje byl již osmým rokem v řadě okres Praha-východ, ke konci roku 2021 v něm žilo 188 220 obyvatel. Spolu s okresem Praha-západ zaznamenal tento okres největší nárůst počtu obyvatel mezi všemi okresy nejen ve Středočeském kraji, ale v i celé republice. Okres Rakovník byl v roce 2021 nejméně lidnatým okresem Středočeského kraje, na konci roku 2021 zde žilo 54 886 osob.

Na nárůstu počtu obyvatel Středočeského kraje se dlouhodobě podílejí především okresy Praha-východ a Praha-západ. V roce 2021 došlo v těchto okresech k nárůstu o 4 001, resp. o 2 780 osob (mezi okresy nejvíce v celé republice), jejich podíl na celkovém přírůstku obyvatel kraje se oproti roku 2020 snížil z 52,2 % na 47,6 %. Jedná se o okresy v zázemí Prahy, které dlouhodobě zaznamenávají velké nárůsty počtu obyvatel a počty přistěhovalých osob vykazují výrazně vyšší hodnoty ve srovnání s ostatními okresy republiky. Příznivá věková struktura přistěhovalých osob zde pozitivně ovlivňuje přirozenou měnu obyvatelstva, což se v roce 2021 promítlo do skutečnosti, že pouze tyto dva okresy Praha-východ a Praha-západ byly mezi všemi okresy republiky jedinými, v nichž se narodilo více dětí, než kolik zemřelo osob (v okrese Praha-východ dosáhl přirozený přírůstek hodnoty 433, v okrese Praha-západ 354).

Graf 4  Celkový, migrační a přirozený přírůstek v okresech Středočeského kraje v roce 2021

Kromě okresů Praha-východ a Praha-západ ve všech ostatních okresech Středočeského kraje zemřelo v loňském roce více osob, než kolik se narodilo dětí. Nejvyšší hodnoty přirozeného úbytku byly zjištěny v okresech Kladno (-572), Kutná Hora (-311), Kolín (-277), Benešov (-268) a Rakovník (-262).

Tab. 2  Pohyb obyvatel ve Středočeském kraji a jeho okresech v roce 2021 (absolutní údaje)

Přírůstek stěhováním byl v roce 2021 kladný ve všech okresech Středočeského kraje, v přepočtu na tisíc obyvatel to bylo nejvíce v okresech Praha-východ (19,1), Beroun (17,9), Praha-západ (16,2), Kolín (14,9) a Nymburk (11,9). Nejmenší relativní migrační přírůstky byly v roce 2021 zaznamenány v okresech Kladno (5,6), Mladá Boleslav (6,4), Příbram (6,9) a Rakovník (7,3).

Počet sňatků (v přepočtu na tisíc obyvatel) byl v roce 2021 nejvyšší v okresech Příbram, Kutná Hora a Kladno a nejnižší v okresech Praha-východ, Nymburk a Mladá Boleslav. Nejvíce rozvodů na tisíc obyvatel vykázaly okresy Praha-východ, Beroun a Kladno, nejméně okresy Rakovník, Příbram a Kolín.

Nadpoloviční podíl dětí narozených mimo manželství byl v roce 2021 zjištěn v okresech Rakovník (53,2 %), Kladno (52,5 %), Mělník (50,9 %) a Kolín (50,2 %), naopak nejnižšího podílu bylo dosaženo v okresech Praha-západ (41,1 %) a Praha-východ (41,7 %), což byla zároveň šestá a sedmá nejnižší hodnota v rámci všech okresů v republice. Dalšími okresy v pořadí byly Beroun (44,8 %) a Mladá Boleslav (46,8 %).

Tab. 3  Pohyb obyvatel ve Středočeském kraji a jeho okresech v roce 2021 (relativní údaje*)

Mezi deset největších měst Středočeského kraje patřilo koncem roku 2021 Kladno (66 889 obyvatel), Mladá Boleslav (41 840), Kolín (32 039), Příbram (31 644), Kutná Hora (20 447), Beroun (19 971), Mělník (19 469), Brandýs nad Labem – Stará Boleslav (18 754), Kralupy nad Vltavou (18 183) a Benešov (16 477). Nejmenšími městy v kraji byl Liběchov v okrese Mělník s 1 084 obyvateli, Krásná Hora nad Vltavou v okrese Příbram s 1 091 obyvateli a Trhový Štěpánov v okrese Benešov, kde žilo 1 389 obyvatel.

Ve městech žilo ve Středočeském kraji koncem roku 2021 celkem 706 096 obyvatel, což bylo meziročně o 2 494 více (tj. o 0,4 %). Podíl obyvatelstva ve městech tak koncem roku 2021 dosáhl 50,9 % (koncem roku 2020 to bylo 51,4 %).

Tab. 4  Bilance počtu obyvatel ve městech Středočeského kraje v roce 2021
(seznam měst podle stavu k 1. 1. 2021)

Poznámka:

Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.

Veškeré údaje za rok 2021 jsou předběžné. Navazují na výsledky sčítání obyvatel, domů a bytů k 26.3.2021.

Další informace obsahuje:

Datová sada
130062-22: Stav a pohyb obyvatelstva v ČR – rok 2021

Rychlá informace
Pohyb obyvatelstva – rok 2021

Kontakt:
Ing. Mgr. Pavel Hájek
vedoucí oddělení
oddělení informačních služeb, Krajská správa ČSÚ pro Středočeský kraj
T 274 054 175
E infoservisstc@czso.cz