22. 3. 2021 

Středočeský kraj je nejlidnatějším krajem České republiky. Během roku 2020 se podle předběžných výsledků počet obyvatel v kraji zvýšil o 12 856 osob na celkových 1 397 997 obyvatel. Nárůst počtu obyvatel byl nejmenší od roku 2017, avšak v porovnání s ostatními kraji republiky se jednalo o nejvyšší přírůstek, který dokonce téměř o dvě třetiny převýšil celorepublikový přírůstek. Do záporných hodnot se po 15 letech dostal přirozený přírůstek (zemřelo o 865 osob více než se narodilo dětí; ještě v roce 2019 byl přirozený přírůstek kladný, narozených dětí bylo o 1 365 více než zemřelých). Přírůstek stěhováním zůstal i nadále kladný (13 721 osob), třebaže byl v důsledku jak poklesu počtu přistěhovalých, tak i vyššímu počtu vystěhovalých meziročně o 5 % nižší.

Přírůstek obyvatel stěhováním zajišťovali nadále především přistěhovalí z ostatních krajů republiky (8 602 osob), jejichž počet byl meziročně o 1,9 % vyšší, zatímco pokles o 14,7 % zaznamenal přírůstek stěhováním ze zahraničí (5 119 osob). Na svět přišlo v porovnání s rokem 2019 o 2,7 % dětí méně, zatímco zemřelých osob bylo o 13,6 % více. Citelný propad zaznamenal počet nově uzavřených manželství; těch bylo meziročně téměř o pětinu méně (18,1 %), ubylo také rozvodů (o 5,1 %). Mírně se snížil počet potratů, příznivější vývoj byl zaznamenán u umělých přerušení těhotenství, kterých bylo meziročně o 6 % méně. Počet přistěhovalých osob byl o 1,9 % nižší, u vystěhovalých se jejich počet téměř nezměnil (bylo jich pouze o 0,9 % více). Nejvíce osob ze zahraničí získal Středočeský kraj z Ukrajiny, Slovenska a Rumunska.

Tab. 1 Obyvatelstvo Středočeského kraje (absolutně, relativně, meziroční změny)

Ke konci roku 2020 žilo ve Středočeském kraji podle předběžné statistické bilance 1 397 997 obyvatel, z nichž bylo 50,5 % žen. Počet obyvatel se během roku 2020 zvýšil o 12 856 osob (mužů přibylo 6 787, žen 6 069), což byla nejvyšší hodnota celkového přírůstku obyvatelstva mezi kraji republiky. Růst počtu obyvatel vykázaly kromě Středočeského kraje a hl. m. Prahy (o 10 807 osob) ještě také kraje Jihomoravský (o 3 338 osob), Plzeňský (o 1 142 obyvatel) a Pardubický (o 194 osob). V ostatních devíti krajích počet obyvatel klesl – v Moravskoslezském kraji o 7 705 osob, v Ústeckém o 3 961, ve Zlínském o 2 436, v Olomouckém o 1 493, v Karlovarském o 1 353, v Libereckém kraji o 1 214, v Kraji Vysočina o 961, v Královéhradeckém o 844 a v Jihočeském kraji o 532 obyvatel. V přepočtu na tisíc obyvatel přibylo nejvíce osob ve Středočeském kraji (9,2), hl. m. Praze (8,1) a v Jihomoravském kraji (2,8), zatímco největší relativní úbytek byl zaznamenán v Moravskoslezském (-6,4), Ústeckém (-4,8) a Karlovarském kraji (-4,6).

Nárůst počtu obyvatel ve Středočeském kraji byl zapříčiněn výhradně přírůstkem stěhováním. Migrační přírůstek byl mezi všemi kraji republiky nejvyšší, a to jak absolutně (přibylo 13 721 osob), tak v přepočtu na tisíc obyvatel (9,9). Vyšší počet přistěhovalých než vystěhovalých osob vykázalo devět krajů republiky (nejvíce to bylo kromě Středočeského kraje v hl. m. Praze, Jihomoravském, Plzeňském a Pardubickém kraji), mezi pěti kraji s migračními úbytky byly nejvyšší hodnoty zaznamenány v krajích Moravskoslezském, Ústeckém a Libereckém. Přírůstek stěhováním se ve Středočeském kraji meziročně snížil o 5,0 %. Kladný přírůstek stěhováním zajišťovalo v roce 2020 z 62,7 % stěhování s ostatními regiony republiky (8 602 osob, meziročně o 1,9 % více), u zahraniční migrace převýšil počet přistěhovalých do kraje o 5 119 počet vystěhovalých osob, což bylo o 14,7 % méně než v roce 2019.

Graf 1  Celkový, migrační a přirozený přírůstek ve Středočeském kraji v letech 2002 až 2020

Graf 2  Saldo stěhování s ostatními regiony ČR a se zahraničím ve Středočeském kraji v letech 2002 až 2020

V roce 2020 byl ve Středočeském kraji poprvé od roku 2006 zaznamenán přirozený úbytek obyvatel (o 865 osob), zatímco ještě v roce 2019 byl přirozený přírůstek kladný (1 365). Vyšší počet živě narozených dětí než zemřelých osob (a tedy i kladný přirozený přírůstek) zaznamenala pouze Praha (1 092). Ve všech ostatních krajích zemřelo více osob, než kolik se narodilo dětí. Největší převahu zemřelých zaznamenaly kraje Moravskoslezský (o 4 137), Ústecký (o 2 846) a Zlínský (o 1 960). V přepočtu na tisíc obyvatel byl nejvyšší přirozený úbytek zaznamenán v Karlovarském (-4,57), Ústeckém (-3,47) a Moravskoslezském kraji (-3,46). Středočeský kraj vykázal (kromě Prahy, kde dosáhl přirozený přírůstek jako v jediném z krajů v přepočtu na tisíc obyvatel kladné hodnoty 0,8) nejnižší přirozený úbytek (-0,6) ze všech krajů, následovaný krajem Jihomoravským (-1,0), Libereckým (-1,6) a Pardubickým (-1,8).

Počet živě narozených dětí v roce 2020 byl ve Středočeském kraji oproti předchozímu roku o 2,7 % nižší (živě se narodilo o 399 dětí méně), k citelnému nárůstu došlo u počtu zemřelých osob (o 13,6 %, resp. o 1 831 osob). V roce 2020 byl ve Středočeském kraji v přepočtu na tisíc obyvatel v rámci mezikrajského srovnání zaznamenán druhý nejnižší počet zemřelých osob (po hl. m. Praze) a šestou nejvyšší hodnotu u počtu živě narozených dětí.

Počet sňatků (5 631) se v porovnání s rokem 2019 snížil téměř o pětinu (o 18,1 %, resp. o 1 241 sňatků) a byl tak nejnižší od roku 2015 (v přepočtu na tisíc obyvatel to bylo dokonce nejméně od roku 1960, odkdy jsou za Středočeský kraj tyto údaje k dispozici). Počet uzavřených sňatků ve Středočeském kraji (4,044) v přepočtu na tisíc obyvatel byl po Královéhradeckém kraji (4,039) mezi kraji vůbec nejnižší. Nejvyšší hodnotu sňatečnosti v přepočtu na tisíc obyvatel zaznamenaly kraje Moravskoslezský (4,508) a Jihomoravský (4,415). Během roku 2020 bylo rozvedeno 3 209 středočeských manželství, což bylo meziročně o 172 méně (tj. o 5,1 %). V přepočtu na tisíc obyvatel byl ve Středočeském kraji počet rozvodů (2,30) nejvyšší mezi všemi kraji republiky. Nejnižší hrubou míru rozvodovosti vykázal Kraj Vysočina (1,75) a Zlínský kraj (1,78). Počet provedených potratů dosáhl 3 940, což bylo o 70 méně (tj. o 1,7 %) než v roce 2019 a zároveň nejméně od roku 1971, odkdy jsou za Středočeský kraj tato data k dispozici. Z celkového počtu potratů tvořila 56,8 % umělá přerušení těhotenství, jejich počet meziročně klesl o 6,0 % na nejnižší hodnotu od roku 1971. V přepočtu na tisíc obyvatel vykázal Středočeský kraj šestou nejvyšší hodnotu počtu potratů mezi všemi kraji, obdobně se umístil tento kraj i v případě umělých přerušení těhotenství.

V roce 2020 zůstal podíl dětí narozených mimo manželství na stejné hodnotě jako v roce 2019 – mimo manželství přišlo na svět 46,8 % dětí, což byla hodnota pod celorepublikovým průměrem (48,5 %) a mezi kraji se jednalo o pátou nejnižší hodnotu. Nejvíce dětí se narodilo mimo manželství v krajích Ústeckém (62,8 %) a Karlovarském (62,7 %), nejméně pak v hl. m. Praze (40,5 %), Zlínském (43,1 %) a Jihomoravském (43,9 %) kraji. Z hlediska pořadí narození tvořily prvorozené děti 46,3 % ze všech živě narozených dětí, druhorozených bylo 39,0 % a třetích a dalších v pořadí 14,7 %.

V roce 2020 získal Středočeský kraj zahraničním stěhováním nejvíce osob z Ukrajiny (3 138), Slovenska (604), Rumunska (244), Ruska (190), Bulharska (165), Maďarska (121) a Vietnamu (102).

Graf 3  Sňatky, rozvody, potraty, živě narození a zemřelí ve Středočeském kraji v letech 2002 až 2020

Nejlidnatějším okresem Středočeského kraje byl již sedmým rokem v řadě okres Praha-východ, ke konci roku 2020 zde žilo 188 939 obyvatel. Spolu s okresem Praha-západ zaznamenal tento okres největší nárůst počtu obyvatel mezi všemi okresy nejen ve Středočeském kraji, ale v i celé republice. Okres Rakovník byl v roce 2020 nejméně lidnatým okresem Středočeského kraje, na konci roku 2020 zde žilo 55 737 osob.

Na nárůstu počtu obyvatel Středočeského kraje se dlouhodobě podílejí především okresy Praha-východ a Praha-západ. V roce 2020 došlo v těchto okresech k nárůstu o 3 761, resp. 2 947 osob (nejvíce v celé republice), jejich podíl na celkovém přírůstku obyvatel kraje se oproti roku 2019 zvýšil ze 47,9 % na 52,2 % v roce 2020. Jedná se o okresy v zázemí Prahy, které dlouhodobě zaznamenávají velké nárůsty počtu obyvatel. Počet přistěhovalých osob je výrazně nejvyšší ve srovnání s ostatními okresy celé republiky. Příznivá věková struktura přistěhovalých osob zde pozitivně ovlivňuje přirozenou měnu obyvatelstva v podobě celorepublikově nejvyšších kladných hodnot přirozeného přírůstku, přičemž okresy Praha-západ a Praha-východ stály v roce 2020 na předních pozicích s nejvyššími hodnotami živě narozených dětí (v rámci všech okresů to byla třetí a sedmá pozice) a vůbec nejnižším počtem zemřelých v přepočtu na tisíc obyvatel v rámci všech okresů republiky.

Graf 4  Celkový, migrační a přirozený přírůstek v okresech Středočeského kraje v roce 2020

Pouze ve třech okresech Středočeského kraje se během roku 2020 narodilo více dětí než kolik zemřelo osob. Kromě okresů Praha-západ (o 502) a Praha-východ (o 490) se jednalo ještě o okres Beroun (o 48). Naopak nejvyšší hodnoty přirozeného úbytku byly zjištěny v okresech Kladno (-379), Příbram (-341), Benešov (-339) a Kutná Hora (-183).

Tab. 2  Pohyb obyvatelstva ve Středočeském kraji a jeho okresech v roce 2020 (absolutní údaje)

Přírůstek stěhováním byl v roce 2020 kladný ve všech okresech kraje, v přepočtu na tisíc obyvatel to bylo kromě okresů Praha-východ (17,5) a Praha-západ (16,2) nejvíce v okresech Beroun (13,5), Kolín (12,7), Nymburk (9,8), Kutná Hora (8,7), Mělník (7,2) a Benešov (6,7). Nejmenší relativní migrační přírůstky byly v roce 2020 zaznamenány v okresech Příbram (4,1), Kladno (4,4), Mladá Boleslav (5,6) a Rakovník (6,1).

Počet sňatků (v přepočtu na tisíc obyvatel) byl v roce 2020 nejvyšší v okresech Mělník, Příbram a Kolín a nejnižší v okresech Praha-východ, Beroun a Rakovník. Nejvíce rozvodů na tisíc obyvatel vykázaly okresy Praha-východ, Kolín a Mladá Boleslav, nejméně okresy Rakovník, Benešov a Kutná Hora. Nejvíce potratů v přepočtu na tisíc obyvatel bylo zaznamenáno v okresech Rakovník, Kladno a Benešov, nejméně v okresech Mělník, Praha-západ a Praha-východ.

Nadpoloviční podíl dětí narozených mimo manželství byl v roce 2020 zjištěn v okresech Mělník (53,3 %), Rakovník (50,8 %) a Kolín (50,1 %), naopak nejnižšího podílu bylo dosaženo v okresech Praha-západ (40,1 %) a Praha-východ (40,6 %), což byla zároveň třetí a pátá nejnižší hodnota v rámci všech okresů v republice. Dalšími okresy v pořadí byly Beroun (46,68 %) a Nymburk (46,69 %).

Tab. 3  Pohyb obyvatelstva ve Středočeském kraji a jeho okresech v roce 2020 (relativní údaje*)

Mezi deset největších měst Středočeského kraje patřilo koncem roku 2020 Kladno (68 896 obyvatel), Mladá Boleslav (44 506), Kolín (32 490), Příbram (32 248), Kutná Hora (20 828), Beroun (19 988), Mělník (19 579), Brandýs nad Labem – Stará Boleslav (19 420), Kralupy nad Vltavou (18 485) a Benešov (16 804). Nejmenšími městy v kraji byl Liběchov v okrese Mělník s 1 057 obyvateli, Krásná Hora nad Vltavou v okrese Příbram s 1 105 obyvateli a Trhový Štěpánov v okrese Benešov, kde žilo 1 416 obyvatel.

Ve městech žilo ve Středočeském kraji koncem roku 2020 celkem 718 892 obyvatel, což bylo meziročně o 2 448 více (tj. o 0,3 %). Podíl obyvatelstva ve městech tak koncem roku 2020 dosáhl 51,4 % (koncem roku 2019 to bylo 51,7 %).

Tab. 4  Bilance počtu obyvatel ve městech Středočeského kraje v roce 2020
(seznam měst podle stavu k 1. 1. 2020)

Zdroj dat:

Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.

Veškeré údaje za rok 2020 jsou předběžné.

Další informace obsahuje:

Datová sada
130062-21: Stav a pohyb obyvatelstva v ČR – rok 2020

Rychlá informace
Pohyb obyvatelstva – rok 2020

Kontakt:
Ing. Mgr. Pavel Hájek
vedoucí oddělení
oddělení informačních služeb, Krajská správa ČSÚ pro Středočeský kraj
T 274 054 175
E infoservisstc@czso.cz