21. 3. 2019

Středočeský kraj je nejlidnatějším krajem České republiky. Během roku 2018 se podle předběžných výsledků počet obyvatel v kraji zvýšil o 16 537 osob na celkových 1 369 332 obyvatel. Nárůst počtu obyvatel byl nejvyšší od roku 2010. Kladných hodnot dosáhl jak přirozený přírůstek (1 089 osob), tak především přírůstek stěhováním (15 448 osob); ve srovnání s rokem 2017 se přirozený přírůstek snížil téměř o polovinu (o 47,5 %), přírůstek stěhováním byl však především v důsledku nárůstu počtu přistěhovalých osob o téměř třetinu vyšší (o 31,6 %). Přírůstek obyvatel stěhováním zajišťovali nadále především přistěhovalí z ostatních krajů republiky (9 771 osob), o dvě třetiny (65,9 %) se však zvýšil přírůstek stěhováním ze zahraničí (5 677 osob). Meziročně ubylo živě narozených dětí a vystěhovalých osob, zvýšil se počet zemřelých, jakož i sňatků a zejména přistěhovalých osob.

Tab. 1 Obyvatelstvo Středočeského kraje (absolutně, relativně, meziroční změny)

Ke konci roku 2018 žilo ve Středočeském kraji podle předběžné statistické bilance 1 369 332 obyvatel. Počet obyvatel se během roku 2018 zvýšil o 16 537 osob, což byla nejvyšší hodnota celkového přírůstku mezi kraji republiky. Růst počtu obyvatel vykázaly kromě Středočeského kraje a hl. m. Prahy (o 14 119 osob) ještě také kraje Jihomoravský (o 4 460 osob), Plzeňský (o 3 856 obyvatel), Pardubický (o 1 979 osob), Jihočeský (o 1 937 obyvatel), Liberecký (o 1 056 osob) a Vysočina (o 358 obyvatel). Ve všech ostatních krajích počet obyvatel poklesl, nejvíce v Moravskoslezském (o 2 587 osob), Karlovarském (o 790 obyvatel) a Olomouckém kraji (o 686 osob). V přepočtu na tisíc obyvatel přibylo nejvíc osob ve Středočeském kraji (12,2), hl. m. Praze (10,9) a Plzeňském kraji (6,6), největší relativní úbytek byl zaznamenán v Karlovarském (-2,7) a Moravskoslezském kraji (-2,1).

Vysoký celkový přírůstek počtu obyvatel ve Středočeském kraji byl zapříčiněn především přírůstkem stěhování (15 448 osob), jehož podíl na celkovém přírůstku činil 93,4 %. Přírůstek stěhováním byl nejvyšší mezi všemi kraji republiky, a to jak absolutně, tak v přepočtu na tisíc obyvatel. Vyšší počet přistěhovalých než vystěhovalých osob vykázalo jedenáct krajů republiky. Přírůstek stěhováním se ve Středočeském kraji meziročně zvýšil o téměř třetinu (o 31,6 %). Kladný přírůstek stěhováním zajišťovalo v roce 2018 ze 63,3 % stěhování s ostatními regiony republiky (9 771 osob, meziročně o 17,5 % více), u zahraniční migrace převýšil počet přistěhovalých o 5 677 počet vystěhovalých osob, což bylo o dvě třetiny (65,9 %) více než v roce 2017.

Graf 1: Celkový, migrační a přirozený přírůstek ve Středočeském kraji v letech 2002 až 2018

Graf 2:  Saldo stěhování s ostatními regiony ČR a se zahraničím ve Středočeském kraji v letech 2002 až 2018

Počet obyvatel vzrostl v kraji během roku 2018 i díky přirozenému přírůstku obyvatel (o 1 089 osob), třebaže byl meziročně o téměř polovinu (47,5 %) nižší. Vyššího počtu živě narozených než zemřelých (a tedy i kladného přirozeného přírůstku) dosáhlo šest krajů. Přirozený přírůstek počtu obyvatel byl ve Středočeském kraji po hl. m. Praze (3 043 osob) druhý nejvyšší. Dalšími kraji, které zaznamenaly kladný přirozený přírůstek, byly kraje Jihomoravský (1 052 osob), Vysočina (153 osob), Jihočeský (52 osob) a Liberecký (20 osob).

V přepočtu na tisíc obyvatel byl nejvyšší přirozený přírůstek zaznamenán v Praze (2,3) a v krajích Jihomoravském (0,9) a Středočeském (0,8). Kraji, kde naopak nejvíce obyvatel přirozenou měnou ubylo, byly kraje Moravskoslezský (-1 262 osob), Ústecký (-1 239 obyvatel) a Karlovarský (-736 osob). V přepočtu na tisíc obyvatel vykázaly nejvyšší úbytky kraje Karlovarský (-2,5), Ústecký (-1,5) a Moravskoslezský (-1,0).

V případě přirozeného přírůstku došlo ve Středočeském kraji ve srovnání s rokem 2017 k poklesu téměř na polovinu, hodnota se snížila o 47,5 %. Počet živě narozených dětí v roce 2018 byl oproti předchozímu roku o 3,6 % nižší, zvýšil se však i počet zemřelých osob (o 3,3 %). V roce 2018 dosáhl Středočeský kraj v přepočtu na tisíc obyvatel v rámci mezikrajského srovnání druhého nejnižšího počtu zemřelých osob (po hl. m. Praze) a třetího nejvyššího počtu živě narozených dětí (po hl. m. Praze a Jihomoravském kraji).

Počet sňatků (6 656) se v porovnání s rokem 2017 zvýšil o 132 (o 2,0 %), přičemž ve Středočeském kraji lidé uzavírali vůbec nejnižší počet sňatků na tisíc obyvatel mezi všemi kraji republiky. Nejvyšší hodnotu sňatečnosti v přepočtu na tisíc obyvatel zaznamenaly kraje Karlovarský a Jihočeský. Počet rozvodů dosáhl 3 380. Počet rozvodů v přepočtu na tisíc obyvatel byl ve Středočeském kraji druhý nejvyšší mezi všemi kraji. Nejnižší hrubou míru rozvodovosti vykázal Pardubický kraj a Kraj Vysočina. Počet potratů dosáhl 4 152, z nich tvořila 59,2 % umělá přerušení těhotenství. V přepočtu na tisíc obyvatel vykázal Středočeský kraj šestou nejvyšší hodnotu mezi kraji (po kraji Ústeckém, Libereckém, Jihočeském, Karlovarském a Praze). Nejnižší míru potratovosti zaznamenal Pardubický kraj a Kraj Vysočina.

Meziročně se v kraji poprvé od roku 1986 snížil podíl dětí narozených mimo manželství ze 47,8 % na 47,0 %, stále ještě zůstal pod průměrem ČR (48,5 %). Mezi kraji se jednalo o pátou nejnižší hodnotu. Nejvíce dětí se narodilo mimo manželství v krajích Ústeckém (63,4 %) a Karlovarském (61,7 %), nejméně naopak v hl. m. Praze (40,7 %), Zlínském kraji (42,3 %) a Kraji Vysočina (43,4 %). Z hlediska pořadí narození tvořily prvorozené děti 47,0 % ze všech živě narozených dětí, druhorozených bylo 38,6 % a třetích a dalších v pořadí 14,4 %.

V roce 2018 získal Středočeský kraj zahraničním stěhováním nejvíce osob z Ukrajiny (2 247), Slovenska (655), Vietnamu (435), Srbska (287), Bulharska (245), Rumunska (231), Běloruska (186) a Mongolska (182).

Graf 3:  Sňatky, rozvody, potraty, živě narození a zemřelí ve Středočeském kraji v letech 2002 až 2018

Nejlidnatějším okresem Středočeského kraje byl již pátým rokem okres Praha-východ, ke konci roku 2018 zde žilo 180 945 obyvatel. Spolu s okresem Praha-západ zaznamenaly tyto dva okresy největší absolutní i relativní nárůst počtu obyvatel mezi všemi okresy nejen Středočeského kraje, ale i celé republiky. Nejméně lidnatým okresem je dlouhodobě Rakovník, na konci roku 2018 zde žilo 55 565 osob. V roce 2018 nezaznamenal žádný z okresů Středočeského kraje meziroční pokles počtu obyvatel.

Na nárůstu počtu obyvatel Středočeského kraje se dlouhodobě podílejí především okresy Praha-východ a Praha-západ. V roce 2018 došlo v těchto okresech k nárůstu o 4 742, resp. 3 094 osob (nejvíce v celé republice), jejich podíl na celkovém přírůstku obyvatel kraje se však oproti roku 2017 snížil z 50,6 % na 47,4 %. Jedná se o okresy v zázemí Prahy, které dlouhodobě zaznamenávají velké nárůsty počtu obyvatel. Počet přistěhovalých osob je výrazně nejvyšší ve srovnání s ostatními okresy celé republiky. Příznivá věková struktura přistěhovalých osob zde pozitivně ovlivňuje přirozenou měnu obyvatelstva v podobě celorepublikově nejvyšších kladných hodnot přirozeného přírůstku, přičemž okresy Praha-západ a Praha-východ stály v roce 2018 na předních pozicích s nejvyššími hodnotami živě narozených dětí (v rámci všech okresů to byla čtvrtá a devátá pozice) a vůbec nejnižším počtem zemřelých v přepočtu na tisíc obyvatel v rámci všech okresů republiky. Zatímco celokrajská hodnota přirozeného přírůstku činila 1 089, okresy Praha-východ a Praha-západ v souhrnu dosáhly výše 1 330.

Graf 4:  Celkový, migrační a přirozený přírůstek v okresech Středočeského kraje v roce 2018

Počet živě narozených dětí převyšoval počet zemřelých osob v celkem sedmi okresech kraje (Praha-východ, Praha-západ, Mělník, Mladá Boleslav, Beroun, Kolín a Rakovník) a k úbytku obyvatel přirozenou měnou došlo v pěti středočeských okresech (Příbram, Benešov, Kutná Hora, Kladno a Nymburk).

Přírůstek stěhováním byl v roce 2018 kladný ve všech okresech kraje, v přepočtu na tisíc obyvatel to bylo kromě okresů Praha-východ (22,5) a Praha-západ (17,1) nejvíce v okresech Beroun (14,5), Kolín (11,2), Nymburk (10,7), Mladá Boleslav (10,0) a Mělník (9,6). Nejmenší relativní migrační přírůstky byly v roce 2017 zaznamenány v okresech Rakovník (2,8), Kutná Hora (3,8) a Příbram (4,4).

Počet sňatků (v přepočtu na tisíc obyvatel) byl v roce 2018 nejvyšší v okresech Kutná Hora, Kladno, Mladá Boleslav a Beroun a nejnižší v okresech Praha-západ, Kolín, Praha-východ a Rakovník. Nejvíce rozvodů na tisíc obyvatel vykázaly okresy Kladno, Beroun, Mělník a Rakovník, nejméně okresy Kutná Hora, Benešov, Nymburk a Příbram. Nejvíce potratů v přepočtu na tisíc obyvatel bylo zaznamenáno v okresech Kutná Hora, Kolín a Benešov, nejméně v okresech Praha-západ, Mladá Boleslav a Mělník.

Nadpoloviční podíl dětí narozených mimo manželství byl v roce 2018 zjištěn v okresech Rakovník (54,1 %), Kladno (51,8 %), Kutná Hora (51,1 %), Mělník (50,5 %) a Benešov (50,3 %), naopak nejnižšího podílu bylo dosaženo v okrese Praha-západ (36,7 %), což byla zároveň nejnižší hodnota v rámci všech okresů v republice. Dalšími okresy v pořadí byly Praha-východ (40,4 %) a Beroun (47,7 %).

Zdroj dat: Demografická statistika – výsledky zpracování statistických hlášení řady Obyv; rozvody – Informační systém Ministerstva spravedlnosti ČR; stěhování – Informační systém evidence obyvatel (Ministerstvo vnitra ČR); Cizinecký informační systém (Ředitelství služby cizinecké policie); potraty – Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.

Veškeré zpracovávané a publikované údaje se týkají všech obyvatel, kteří mají v ČR trvalé bydliště, a to bez ohledu na státní občanství. Od r. 2001 (v návaznosti na sčítání lidu, domů a bytů 2001) údaje zahrnují cizince s vízy nad 90 dnů (podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců) a taktéž cizince s přiznaným azylem (podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu). Od 1. 5. 2004, v návaznosti na tzv. euronovelu zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, se údaje týkají i občanů zemí EU s přechodným pobytem na území ČR a občanů třetích zemí s dlouhodobým pobytem. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině.

Veškeré údaje za rok 2018 jsou předběžné.

Údaje o rozvodech a potratech za rok 2018 nejsou plně srovnatelné s údaji za rok 2017 z důvodu neúplnosti dat poskytnutých Ministerstvem spravedlnosti ČR, resp. Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR.

Další informace obsahuje:

Datová sada
130062-19: Stav a pohyb obyvatelstva v ČR – rok 2018

Rychlá informace
Pohyb obyvatelstva – rok 2018

Kontakt:
Ing. Mgr. Pavel Hájek
vedoucí oddělení
oddělení informačních služeb, Krajská správa ČSÚ pro Středočeský kraj
T 274 054 175
E infoservisstc@czso.cz