Středočeský kraj je nejlidnatějším krajem České republiky. Během roku 2017 se podle předběžných výsledků počet obyvatel v kraji zvýšil o 13 813 osob na celkových 1 352 795 obyvatel. Nárůst počtu obyvatel byl nejvyšší od roku 2011. Kladných hodnot dosáhl jak přirozený přírůstek (2 075 osob), tak i přírůstek stěhováním (11 738 osob); ve srovnání s rokem 2016 se přirozený přírůstek téměř nezměnil, přírůstek stěhováním byl však v důsledku nárůstu počtu přistěhovalých osob o 16,5 % vyšší. Přírůstek obyvatel stěhováním zajišťovali nadále především přistěhovalí z ostatních krajů republiky (8 317 osob), přírůstek stěhováním se zahraničím činil 3 421 osob. Meziročně přibylo jak sňatků, tak i rozvodů, zvýšil se i počet živě narozených dětí, jakož i zemřelých osob. K poklesu došlo u počtu provedených potratů.

Ke konci roku 2017 žilo ve Středočeském kraji podle předběžné statistické bilance 1 352 795 obyvatel. Počet obyvatel se během roku 2017 zvýšil o 13 813 osob, což byla po hl. m. Praze nejvyšší hodnota celkového přírůstku mezi kraji republiky. Růst počtu obyvatel vykázaly kromě Středočeského kraje a hl. m. Prahy (o 14 005 osob) ještě také kraje Jihomoravský (o 4 395 osob), Plzeňský (o 2 187 obyvatel), Jihočeský (o 1 414 osob), Pardubický (o 1 250 obyvatel), Liberecký (o 664 osob) a Královéhradecký (o 285 obyvatel). Ve všech ostatních krajích počet obyvatel poklesl, nejvíce v Moravskoslezském (o 3 993 osob) a Ústeckém kraji (o 1 063 osob). V přepočtu na tisíc obyvatel přibylo nejvíc osob v hl. m. Praze (10,9) a Středočeském kraji (10,3), největší relativní úbytek byl zaznamenán v Karlovarském (-3,6) a Moravskoslezském kraji (-3,3).

Tab. 1 Obyvatelstvo Středočeského kraje (absolutně, relativně, meziroční změny)

Vysoký celkový přírůstek počtu obyvatel ve Středočeském kraji byl zapříčiněn především přírůstkem stěhováním (11 738 osob), jehož podíl na celkovém přírůstku činil 85 %. Přírůstek stěhováním byl nejvyšší mezi všemi kraji republiky, a to jak absolutně, tak v přepočtu na tisíc obyvatel. Vyšší počet přistěhovalých než vystěhovalých osob vykázalo devět krajů republiky. Přírůstek stěhováním se ve Středočeském kraji meziročně zvýšil o 16,5 %. Kladný přírůstek stěhováním zajišťovalo v roce 2017 ze 70,9 % stěhování s ostatními regiony republiky – 8 317 osob, u zahraniční migrace převýšil počet přistěhovalých o 3 421 počet vystěhovalých osob.

Počet obyvatel vzrostl v kraji během roku 2017 i díky přirozenému přírůstku obyvatel (o 2 075 osob). Vyššího počtu živě narozených než zemřelých (a tedy i kladného přirozeného přírůstku) dosáhlo šest krajů. Přirozený přírůstek počtu obyvatel byl ve Středočeském kraji po hl. m. Praze (o 3 125 osob) druhý nejvyšší, a to jak absolutně, tak i v přepočtu na tisíc obyvatel. Dalšími kraji, které zaznamenaly kladný přirozený přírůstek, byly kraje Jihomoravský (o 1 234 osob), Vysočina (o 152 osob), Jihočeský (o 128 osob) a Liberecký (o 46 osob). Krajem, kde naopak nejvíce obyvatel přirozenou měnou ubylo, byl kraj Moravskoslezský (1 482 osob). V přepočtu na tisíc obyvatel vykázaly nejvyšší úbytky kraje Karlovarský (-2,2), Moravskoslezský (-1,2) a Ústecký (-0,9).

V případě přirozeného přírůstku nedošlo ve Středočeském kraji ve srovnání s rokem 2016 k výraznějším meziročním změnám, hodnota se zvýšila pouze o 1,1 %. Počet živě narozených dětí v roce 2017 byl oproti předchozímu roku o 3,9 % vyšší, větší byl však i nárůst počtu zemřelých osob (o 4,4 %). V roce 2017 dosáhl Středočeský kraj v přepočtu na tisíc obyvatel v rámci mezikrajského srovnání druhého nejnižšího počtu zemřelých osob (po hl. m. Praze) a třetího nejvyššího počtu živě narozených dětí (po hl. m. Praze a Jihomoravském kraji).

Graf 1:  Celkový, migrační a přirozený přírůstek ve Středočeském kraji v letech 2002 až 2017

Graf 2:  Saldo stěhování s ostatními regiony ČR a se zahraničím ve Středočeském kraji v letech 2002 až 2017

Počet sňatků (6 524) se v porovnání s rokem 2016 zvýšil o 370 (o 6 %), přičemž ve Středočeském kraji lidé uzavírali pátý nejnižší počet sňatků na tisíc obyvatel (po krajích Pardubickém, Ústeckém, Olomouckém a Královéhradeckém). Nejvyšší hodnotu sňatečnosti v přepočtu na tisíc obyvatel zaznamenaly kraje Karlovarský a Liberecký. Počet rozvodů (3 768) se ve Středočeském kraji oproti roku 2016 zvýšil o 244 (o 6,9 %), počet rozvodů v přepočtu na tisíc obyvatel byl vůbec nejvyšší mezi kraji republiky. Nejnižší hrubou míru rozvodovosti vykázal Zlínský kraj a Kraj Vysočina. Počet potratů (4 527) se meziročně snížil o 195 (tj. o 4,1 %), přičemž v přepočtu na tisíc obyvatel vykázal Středočeský kraj pátou nejvyšší hodnotu mezi kraji (po Ústeckém, Libereckém, Plzeňském a Moravskoslezském kraji). Nejnižší míru potratovosti zaznamenal Kraj Vysočina a Pardubický kraj.

Meziročně se v kraji zvýšil podíl dětí narozených mimo manželství ze 46,0 % na 47,8 %, stále ještě zůstal pod průměrem ČR (49,0 %). Mezi kraji se jednalo o pátou nejnižší hodnotu. Nejvíce dětí se narodilo mimo manželství v krajích Ústeckém (64,5 %) a Karlovarském (60,1 %), nejméně naopak v hl. m. Praze (41,3 %) a krajích Zlínském (43,0 %) a Jihomoravském (43,6 %).

V roce 2017 získal Středočeský kraj zahraničním stěhováním nejvíce osob z Ukrajiny (1 245), Slovenska (550), Vietnamu (286), Rumunska (202), Bulharska (180), Mongolska (123) a Maďarska (117).

Graf 3:  Sňatky, rozvody, potraty, živě narození a zemřelí ve Středočeském kraji v letech 2002 až 2017

Nejlidnatějším okresem Středočeského kraje byl již čtvrtým rokem okres Praha-východ, ke konci roku 2017 zde žilo 176 203 obyvatel. Spolu s okresem Praha-západ zaznamenaly tyto dva okresy největší absolutní i relativní nárůst počtu obyvatel mezi všemi okresy nejen Středočeského kraje, ale i celé republiky. Nejméně lidnatým okresem je dlouhodobě Rakovník, na konci roku 2017 zde žilo 55 407 osob. V roce 2017 nezaznamenal žádný z okresů Středočeského kraje meziroční pokles počtu obyvatel.

Na nárůstu počtu obyvatel Středočeského kraje se dlouhodobě podílejí především okresy Praha-východ a Praha-západ. V roce 2017 došlo v těchto okresech k nárůstu o 4 289, resp. 2 702 osob (nejvíce v celé republice), jejich podíl na celkovém přírůstku obyvatel kraje se však oproti roku 2016 snížil z 55,7 % na 50,6 %.

Jedná se o okresy v zázemí Prahy, které dlouhodobě zaznamenávají velké nárůsty počtu obyvatel. Počet přistěhovalých osob je výrazně nejvyšší ve srovnání s ostatními okresy celé republiky. Příznivá věková struktura přistěhovalých osob zde pozitivně ovlivňuje přirozenou měnu obyvatelstva v podobě celorepublikově nejvyšších kladných hodnot přirozeného přírůstku, přičemž okresy Praha-východ a Praha-západ stály v roce 2017 na předních pozicích s nejvyššími hodnotami živě narozených dětí a nejnižším počtem zemřelých v přepočtu na tisíc obyvatel v rámci všech okresů republiky. Na hodnotě celokrajského přirozeného přírůstku se tyto dva okresy podílely z 68,5 %.

Graf 4:  Celkový, migrační a přirozený přírůstek v okresech Středočeského kraje v roce 2016

Počet živě narozených dětí převyšoval počet zemřelých osob v celkem osmi okresech kraje, k úbytku obyvatel přirozenou měnou došlo ve dvou středočeských okresech (Kutná Hora a Příbram) a ve dvou okresech byl počet živě narozených dětí a zemřelých osob stejný (Benešov a Rakovník).

Přírůstek stěhováním byl v roce 2017 kladný ve všech okresech kraje, v přepočtu na tisíc obyvatel to bylo kromě okresů Praha-východ (20,0) a Praha-západ (14,7) nejvíce v okresech Beroun (10,4), Nymburk (8,7), Kutná Hora (7,4) a Kolín (7,0). Nejmenší relativní migrační přírůstky byly v roce 2017 zaznamenány v okresech Příbram (1,7), Rakovník (1,8) a Benešov (5,3).

Počet sňatků (v přepočtu na tisíc obyvatel) byl v roce 2017 nejvyšší v okresech Mladá Boleslav, Příbram, Kolín a Rakovník a nejnižší v okresech Praha-západ, Beroun, Nymburk a Benešov. Nejvíce rozvodů na tisíc obyvatel vykázaly okresy Praha-východ, Praha-západ, Kladno a Mělník, nejméně okresy Kutná Hora, Rakovník, Benešov a Kolín. Nejvíce potratů v přepočtu na tisíc obyvatel bylo zaznamenáno v okresech Kladno, Kolín a Benešov, nejméně v okresech Mladá Boleslav, Praha-východ a Praha-západ.

Nadpoloviční podíl dětí narozených mimo manželství byl v roce 2017 zjištěn v okresech Kutná Hora (53,5 %), Kladno (52,6 %), Rakovník (52,3 %), Kolín (52,0 %) a Benešov (51,9 %), naopak nejnižšího podílu bylo dosaženo v okrese Praha-západ (39,5 %), což byla zároveň po okrese Zlín nejnižší hodnota v rámci všech okresů v republice. Dalšími okresy v pořadí byly Praha-východ (42,1 %) a Beroun (46,6 %).

Tab. 2  Pohyb obyvatelstva ve Středočeském kraji a jeho okresech v roce 2017 (absolutní údaje)

Tab. 3  Pohyb obyvatelstva ve Středočeském kraji a jeho okresech v roce 2017 (relativní údaje*)

Tab. 4  Bilance počtu obyvatel ve městech Středočeského kraje v roce 2017

Zdroj dat: Demografická statistika – výsledky zpracování statistických hlášení řady Obyv; rozvody – Informační systém Ministerstva spravedlnosti ČR; stěhování – Informační systém evidence obyvatel (Ministerstvo vnitra ČR); Cizinecký informační systém (Ředitelství služby cizinecké policie); potraty – Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.

Veškeré zpracovávané a publikované údaje se týkají všech obyvatel, kteří mají v ČR trvalé bydliště, a to bez ohledu na státní občanství. Od r. 2001 (v návaznosti na sčítání lidu, domů a bytů 2001) údaje zahrnují cizince s vízy nad 90 dnů (podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců) a taktéž cizince s přiznaným azylem (podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu). Od 1. 5. 2004, v návaznosti na tzv. euronovelu zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, se údaje týkají i občanů zemí EU s přechodným pobytem na území ČR a občanů třetích zemí s dlouhodobým pobytem. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině.

Veškeré údaje za rok 2017 jsou předběžné.

Další informace obsahuje:

Datová sada
130062-18: Stav a pohyb obyvatelstva v ČR – rok 2017

Rychlá informace
Pohyb obyvatelstva – rok 2017