Středočeský kraj je nejlidnatějším krajem České republiky. Během roku 2016 se podle předběžných výsledků počet obyvatel v kraji zvýšil o 12 125 osob na celkových 1 338 982 obyvatel. Kladných hodnot dosáhl jak přirozený přírůstek (2 053 osob), tak i přírůstek stěhováním (10 072 osob); ve srovnání s rokem 2015 se přírůstek stěhováním téměř nezměnil, přirozený přírůstek byl však v důsledku mírného nárůstu počtu živě narozených dětí a poklesu počtu zemřelých osob o téměř třetinu vyšší. Přírůstek obyvatel stěhováním zajišťovali nadále především přistěhovalí z ostatních krajů republiky (7 684 osob), přírůstek stěhováním se zahraničím činil 2 388 osob. Mírně přibylo sňatků, počet rozvodů se nepatrně snížil a počet potratů se téměř nezměnil.

Ke konci roku 2016 žilo ve Středočeském kraji podle předběžné statistické bilance 1 338 982 obyvatel. Počet obyvatel se během roku 2016 zvýšil o 12 125 osob, což byla po hl. m. Praze nejvyšší hodnota celkového přírůstku mezi kraji republiky. Růst počtu obyvatel vykázaly kromě Středočeského kraje a hl. m. Prahy (o 13 059 osob) ještě také kraje Jihomoravský (o 3 789 osob), Plzeňský (o 1 994 osob), Liberecký (o 997 osob), Jihočeský (o 948 osob) a Pardubický (o 938 osob). Ve všech ostatních krajích počet obyvatel poklesl, nejvíce v Moravskoslezském (o 3 432 osob) a Ústeckém kraji (o 1 473 osob). V přepočtu na tisíc obyvatel přibylo nejvíc osob v hl. m. Praze (10,3) a Středočeském kraji (9,1), největší relativní úbytek byl zaznamenán v Karlovarském (-3,5) a Moravskoslezském kraji (-2,8).

Vysoký celkový přírůstek počtu obyvatel ve Středočeském kraji byl zapříčiněn především přírůstkem stěhováním (10 072 osob), jehož podíl na celkovém přírůstku činil 83,1 %. Přírůstek stěhováním byl po hl. m. Praze nejvyšší mezi kraji, a to jak absolutně, tak v přepočtu na tisíc obyvatel. Vyšší počet přistěhovalých než vystěhovalých vykázala přesně polovina (tj. 7) krajů republiky. Přírůstek stěhováním se ve Středočeském kraji meziročně téměř nezměnil (vzrostl pouze o 0,5 %). Kladný přírůstek stěhováním zajišťovalo v roce 2016 ze tří čtvrtin (76,3 %) stěhování s ostatními regiony republiky – 7 684 osob, u migrace se zahraničím převýšil počet přistěhovalých o 2 388 počet vystěhovalých osob.

Počet obyvatel vzrostl v kraji během roku 2016 i díky přirozenému přírůstku obyvatel (o 2 053 osob). Vyššího počtu narozených než zemřelých (a tedy kladného přirozeného přírůstku) dosáhla polovina krajů. Přirozený přírůstek počtu obyvatel byl ve Středočeském kraji po hl. m. Praze (o 2 788 osob) druhý nejvyšší, a to jak absolutně, tak v přepočtu na tisíc obyvatel. Dalšími kraji, které zaznamenaly kladný přirozený přírůstek, byly kraje Jihomoravský (o 1 455 osob), Liberecký (o 575 osob), Vysočina (o 310 osob), Jihočeský (o 304 osob) a Pardubický (o 299 osob). Krajem, kde naopak nejvíce obyvatel přirozenou měnou ubylo, se stal kraj Moravskoslezský (1 081 osob). V přepočtu na tisíc obyvatel vykázaly nejvyšší úbytky kraje Karlovarský (-1,2), Ústecký (-1,0) a Moravskoslezský (-0,9).

V případě přirozeného přírůstku došlo ve Středočeském kraji k meziročnímu nárůstu o téměř třetinu (o 32,2 %). Nárůst přírůstku přirozenou měnou mezi roky 2015 a 2016 byl zapříčiněn mírným nárůstem počtu živě narozených dětí (o 1,0 %), citelněji se však projevil meziroční pokles počtu zemřelých osob (o 2,7 %). V roce 2016 dosáhl Středočeský kraj v rámci mezikrajského srovnání nejnižšího počtu zemřelých osob a čtvrtého nejvyššího počtu živě narozených dětí na tisíc obyvatel (po hl. m. Praze, Libereckém a Jihomoravském kraji). 

Graf 1:  Celkový, migrační a přirozený přírůstek ve Středočeském kraji v letech 2002 až 2016

Graf 2:  Saldo stěhování s ostatními regiony ČR a se zahraničím ve Středočeském kraji v letech 2002 až 2016

Počet sňatků (6 154) vzrostl v roce 2016 o 251 (o 4,3 %), přičemž ve Středočeském kraji lidé uzavírali třetí nejnižší počet sňatků na tisíc obyvatel ve srovnání s ostatními kraji (po krajích Ústeckém a Olomouckém). Nejvyšší hrubou míru sňatečnosti dosáhl kraj Karlovarský a hlavní město Praha. Počet rozvodů (3 524) se ve Středočeském kraji oproti roku 2015 snížil o 146 (o 4,0 %), počet rozvodů v přepočtu na tisíc obyvatel byl druhý nejvyšší mezi kraji ČR (po Ústeckém kraji). Nejnižší hrubou míru rozvodovosti vykázal Kraj Vysočina. Počet potratů (4 728) se meziročně zvýšil o 87 (o 1,9 %), přičemž v přepočtu na tisíc obyvatel vykázal Středočeský kraj 5. nejvyšší hodnotu mezi kraji (po Ústeckém, Libereckém, Jihočeském a Karlovarském kraji). Nejnižší míru potratovosti zaznamenal Jihomoravský a Pardubický kraj.

Meziročně se v kraji zvýšil podíl dětí narozených mimo manželství ze 45,7 na 46 %, stále ještě zůstal pod průměrem ČR (48,6 %). Mezi kraji se jednalo o pátou nejnižší hodnotu. Nejvíce dětí se rodilo mimo manželství v krajích Karlovarském (64,4 %) a Ústeckém (64,2 %), nejméně naopak v hl. m. Praze (41 %) a krajích Zlínském (41,8 %) a Jihomoravském (43 %).

V roce 2016 získal Středočeský kraj zahraničním stěhováním nejvíce osob ze Slovenska (741), Ukrajiny (444), Bulharska (185), Rumunska (181), Polska (119) a Vietnamu (113).

Graf 3:  Sňatky, rozvody, potraty, živě narození a zemřelí ve Středočeském kraji v letech 2002 až 2016

Nejlidnatějším okresem Středočeského kraje byl již třetím rokem okres Praha-východ, ke konci roku 2016 zde žilo 171 914 obyvatel. Spolu s okresem Praha-západ zaznamenaly tyto dva okresy největší absolutní i relativní nárůst počtu obyvatel mezi všemi okresy nejen Středočeského kraje, ale i celé republiky. Nejméně lidnatým okresem je dlouhodobě Rakovník, na konci roku 2016 zde žilo 55 309 osob. V roce 2016 nezaznamenal žádný z okresů Středočeského kraje meziroční pokles počtu obyvatel.

Na nárůstu počtu obyvatel Středočeského kraje se dlouhodobě podílejí především okresy Praha-východ a Praha-západ. V roce 2016 došlo v těchto okresech k nárůstu o 4 063 resp. 2 685 osob (nejvíce v celé republice), jejich podíl na celkovém přírůstku obyvatel kraje se však oproti roku 2015 snížil z 60,6 % na 55,7 %.

Jedná se o okresy v zázemí Prahy, které dlouhodobě zaznamenávají velké nárůsty počtu obyvatel. Počet přistěhovalých osob je výrazně nejvyšší ve srovnání s ostatními okresy celé republiky. Příznivá věková struktura přistěhovalých osob zde pozitivně ovlivňuje přirozenou měnu obyvatelstva v podobě celorepublikově nejvyšších kladných hodnot přirozeného přírůstku, přičemž okresy Praha-východ a Praha-západ stály v roce 2016 na prvním místě s nejvyššími hodnotami počtu narozených a nejnižším počtem zemřelých na tisíc obyvatel v rámci všech okresů republiky. Na hodnotě krajského přirozeného přírůstku se tyto dva okresy podílely ze 72,9 %.

Graf 4:  Celkový, migrační a přirozený přírůstek v okresech Středočeského kraje v roce 2016

Počet narozených dětí převyšoval počet zemřelých osob v celkem osmi okresech kraje, k úbytku obyvatel přirozenou měnou naopak došlo ve čtyřech středočeských okresech (Příbram, Kutná Hora, Rakovník a Benešov), stejné pořadí zaujímaly tyto okresy i v případě přirozeného úbytku obyvatelstva přirozenou měnou v přepočtu na tisíc obyvatel.

Přírůstek stěhováním byl v roce 2016 kladný ve všech okresech, v přepočtu na tisíc obyvatel to bylo kromě okresů Praha-východ (19) a Praha-západ (14,5) nejvíce v okresech Beroun (10,3), Kolín (7,3), Mělník (7,2) a Nymburk (5,4). Nejmenší relativní migrační přírůstky byly v roce 2016 zaznamenány v okresech Příbram (1,1), Rakovník (1,4) a Mladá Boleslav (2,6).

Počet sňatků (v přepočtu na tisíc obyvatel) byl v roce 2016 nejvyšší v okresech Mladá Boleslav, Beroun, Kolín a Příbram, nejnižší pak v okresech Nymburk, Benešov a Praha-východ. Nejvíce rozvodů na tisíc obyvatel vykázaly okresy Praha-západ, Kolín a Kladno, nejméně okresy Beroun, Benešov a Mladá Boleslav.

Nejvíce potratů připadalo na tisíc obyvatel v okresech Kladno a Kolín, nejméně v okresech Praha-východ a Praha-západ.

Nadpoloviční podíl dětí narozených mimo manželství byl v roce 2016 zjištěn v okresech Rakovník (52,3 %), Kolín (52,1 %), Kladno (50,9 %), Benešov (50,7 %) a Mělník (50 %), naopak nejnižšího podílu bylo dosaženo v okrese Praha-západ (36,7 %), což byla nejnižší hodnota v rámci okresů celé republiky. Dalšími okresy v pořadí byly Praha-východ (39,8 %) a Mladá Boleslav (44,4 %).

Zdroj dat: Demografická statistika – výsledky zpracování statistických hlášení řady Obyv; rozvody – Informační systém Ministerstva spravedlnosti ČR; stěhování – Informační systém evidence obyvatel (Ministerstvo vnitra ČR); Cizinecký informační systém (Ředitelství služby cizinecké policie); potraty – Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.

Veškeré zpracovávané a publikované údaje se týkají všech obyvatel, kteří mají v ČR trvalé bydliště, a to bez ohledu na státní občanství. Od r. 2001 (v návaznosti na sčítání lidu, domů a bytů 2001) údaje zahrnují cizince s vízy nad 90 dnů (podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců) a taktéž cizince s přiznaným azylem (podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu). Od 1. 5. 2004, v návaznosti na tzv. euronovelu zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, se údaje týkají i občanů zemí EU s přechodným pobytem na území ČR a občanů třetích zemí s dlouhodobým pobytem. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině.

Veškeré údaje za rok 2016 jsou předběžné.

Další informace obsahuje:

datová sada
130062-16: Stav a pohyb obyvatelstva v ČR  - rok 2016

rychlá informace
Pohyb obyvatelstva – rok 2016