Středočeský kraj je nejlidnatějším krajem České republiky. Během roku 2015 se podle předběžných výsledků počet obyvatel v kraji zvýšil o 11 577 osob na celkových 1 326 876 obyvatel. Kladných hodnot dosáhl jak přirozený přírůstek (1 553 osob), tak i přírůstek stěhováním (10 024 osob); ve srovnání s rokem 2014 byly však nižší. Přírůstek obyvatel zajišťovali nadále především přistěhovalí z ostatních krajů republiky (8 126 osob), přírůstek stěhováním se zahraničím byl 1 898 osob. Přibylo sňatků, ubylo rozvodů a potratů. 

Ke konci roku 2015 žilo ve Středočeském kraji podle předběžné statistické bilance 1 326 876 obyvatel. Počet obyvatel se během roku 2015 zvýšil o 11 557 osob, což byla nejvyšší hodnota celkového přírůstku mezi všemi kraji. Růst počtu obyvatel vykázaly ještě kraje hl. m. Praha (o 8 370 osob), Jihomoravský (o 2 172 osob), Plzeňský (o 1 493 osob), Liberecký (o 788 osob) a Jihočeský (o 534 osob). Ve všech ostatních krajích počet obyvatel poklesl, nejvíce v Moravskoslezském kraji (o 4 365 osob). I v přepočtu na tisíc obyvatel zaujímal Středočeský kraj první místo v hodnotě celkového přírůstku, v předchozím roce 2014 přitom stál až na druhém místě po hl. m. Praze, a to jak v absolutním tak i relativním vyjádření. Oproti roku 2014 byl však celkový přírůstek v roce 2015 nižší a obnovil se tak trend převažujícího snižování přírůstků, ke kterému docházelo od roku 2009 (s výjimkou let 2010 a 2014, kdy se celkový přírůstek zvýšil). 

Vysoký celkový přírůstek počtu obyvatel ve Středočeském kraji byl zapříčiněn především přírůstkem stěhováním (10 024 osob), jehož podíl na celkovém přírůstku činil 86,6 %. Přírůstek stěhováním byl nejvyšší mezi kraji, a to jak absolutně, tak v přepočtu na tisíc obyvatel. Vyšší počet přistěhovalých než vystěhovalých vykázala přesně polovina (tj. 7) krajů republiky. Přírůstek stěhováním se však ve Středočeském kraji meziročně snížil (o 6,2 %), hlavní měrou se na jeho poklesu podílelo zvýšení počtu vystěhovalých (o 6,5 %), protože nárůst počtu přistěhovalých byl nižší (o 1,2 %). Kladný přírůstek stěhováním zajišťovalo v roce 2015 ze čtyř pětin stěhování s ostatními regiony ČR – 8 126 osob, u migrace se zahraničím převýšil počet přistěhovalých o 1 898 osob počet vystěhovalých.

Počet obyvatel vzrostl v kraji během roku 2015 i díky přirozenému přírůstku obyvatel (o 1 553 osob). Vyššího počtu narozených než zemřelých (a tedy kladného přirozeného přírůstku) přitom dosáhlo pouze pět krajů. Přirozený přírůstek počtu obyvatel byl ve Středočeském kraji po Praze druhý nejvyšší, a to jak absolutně, tak v přepočtu na tisíc obyvatel. Dalšími kraji, které zaznamenaly kladný přirozený přírůstek, byly kraje Jihomoravský (o 665 osob), Vysočina (o 171 osob) a Liberecký (o 125 osob). Krajem, kde naopak nejvíce obyvatel přirozenou měnou ubylo, se stal kraj Moravskoslezský (1 684 osob). V přepočtu na tisíc obyvatel vykázal vyšší úbytek než Moravskoslezský kraj ještě kraj Karlovarský.

Podobně jako v případě celkového a migračního přírůstku došlo i u přirozeného přírůstku ve Středočeském kraji k meziročnímu poklesu (o 31,6 %). Pokles přírůstku přirozenou měnou mezi roky 2014 a 2015 byl zapříčiněn nárůstem počtu zemřelých osob (o 6,1 %), protože počet narozených dětí zůstal na stejné úrovni. V roce 2015 dosáhl Středočeský kraj v rámci mezikrajského srovnání druhého nejnižšího počtu zemřelých a druhého nejvyššího počtu narozených na tisíc obyvatel po hl. m. Praze.

Graf 1:  Celkový, migrační a přirozený přírůstek ve Středočeském kraji v letech 2002 až 2015

Graf 2:  Saldo stěhování s ostatními regiony ČR a se zahraničím ve Středočeském kraji v letech 2002 až 2015

Počet sňatků (5 903) vzrostl v roce 2015 o 527 (o 9,8 %), přičemž ve Středočeském kraji se uzavíral druhý nejnižší počet sňatků na tisíc obyvatel ve srovnání s ostatními kraji (po kraji Ústeckém). Nejvyšší míru sňatečnosti dosáhlo naopak hlavní město Praha. Počet rozvodů (3 670) se ve Středočeském kraji oproti roku 2014 snížil o 268 (o 6,8 %) a v přepočtu na tisíc obyvatel poklesl na druhou nejvyšší hodnotu mezi kraji za Liberecký kraj (oproti prvnímu místu v roce 2014). Nejnižší míru rozvodovosti vykázala Vysočina. Počet potratů (4 638) meziročně poklesl o 201 (o 4,2 %), přičemž v přepočtu na tisíc obyvatel vykázal Středočeský kraj 5. nejvyšší hodnotu mezi kraji (po Ústeckém, Libereckém, Jihočeském a Plzeňském kraji). Nejnižší míru potratovosti zaznamenal Pardubický kraj.

Meziročně se v kraji zvýšil podíl dětí narozených mimo manželství ze 44,3 na 45,7 %, stále ještě zůstal pod průměrem ČR (47,8 %). Mezi kraji se jednalo o pátou nejnižší hodnotu. Nejvíce dětí se rodilo mimo manželství v krajích Karlovarském a Ústeckém (tři pětiny), nejméně naopak v krajích Zlínském a hl. m. Praze (dvě pětiny).

Graf 3:  Sňatky, rozvody, potraty, živě narození a zemřelí ve Středočeském kraji v letech 2002 až 2015

Nejlidnatějším okresem Středočeského kraje byl již druhým rokem okres Praha-východ, ke konci roku 2015 zde žilo 167 851 obyvatel. Spolu s okresem Praha-západ zaznamenaly tyto dva okresy největší absolutní i relativní nárůst počtu obyvatel mezi všemi okresy nejen Středočeského kraje, ale i celé republiky. Nejméně lidnatým okresem je dlouhodobě Rakovník, na konci roku 2015 vykázal 55 258 osob. Jednalo se o jediný okres v rámci kraje, který zaznamenal meziroční pokles počtu obyvatel.  

Na nárůstu počtu obyvatel Středočeského kraje se dlouhodobě podílejí především okresy Praha-východ a Praha-západ. V roce 2015 došlo v těchto okresech k nárůstu o 3 849 resp. 3 172 osob (nejvíce v celé republice) a jejich podíl na celkovém přírůstku obyvatel kraje se oproti roku 2014 zvýšil z 57 % na 61 % v roce 2015.

Jedná se o okresy v zázemí Prahy, které dlouhodobě zaznamenávají vysoké přírůstky stěhováním. Počet přistěhovalých osob je výrazně nejvyšší ve srovnání s ostatními okresy celé republiky. Příznivá věková struktura přistěhovalých osob zde pozitivně ovlivňuje přirozenou měnu obyvatelstva v podobě celorepublikově nejvyšších kladných hodnot přirozeného přírůstku, přičemž okresy Praha-východ a Praha-západ stály v roce 2015 na prvním místě s nejvyššími hodnotami počtu narozených a nejnižším počtem zemřelých na tisíc obyvatel v rámci všech okresů republiky. Na hodnotě krajského přirozeného přírůstku se tyto dva okresy podílely z 82,8 %.

Graf 4:  Celkový, migrační a přirozený přírůstek v okresech Středočeského kraje v roce 2015 

Počet narozených dětí převyšoval počty zemřelých osob v celkem sedmi okresech kraje, k úbytku obyvatel přirozenou měnou došlo naopak v pěti okresech (Kladno, Příbram, Kutná Hora, Rakovník a Nymburk). V přepočtu na tisíc obyvatel nejvýrazněji ubylo obyvatel přirozenou měnou v okrese Kutná Hora, kde byla dosažena nejvyšší hodnota míry úmrtnosti v rámci kraje.

Přírůstek stěhováním byl v roce 2015 kladný ve všech okresech kraje kromě okresu Rakovník. Okres Rakovník tak představoval jediný okres v rámci kraje, odkud se více osob vystěhovalo, než se do něj přistěhovalo. Zároveň zde převažovali zemřelí nad narozenými. Výsledkem součtu úbytků počtu obyvatel stěhováním a přirozenou měnou byl celkový úbytek počtu obyvatel (o 131 osob), ke kterému došlo pouze v tomto okrese Středočeského kraje.

Počet sňatků (v přepočtu na tisíc obyvatel) byl v roce 2015 nejvyšší v okresech Nymburk, Praha-východ a Mělník; nejnižší v okrese Rakovník. Nejvíce rozvodů na tisíc obyvatel vykázaly okresy Praha-východ a Rakovník, nejméně okres Kutná Hora.

Nejvíce potratů připadalo na tisíc obyvatel v okrese Kladno, nejméně v okresech Praha-západ a Nymburk.

Nadpoloviční podíl dětí narozených mimo manželství byl v roce 2015 zjištěn v okresech Mělník, Rakovník (oba 51,8 %) a Kladno (50,1 %). Naopak nejnižšího podílu bylo dosaženo v okrese Praha-západ (35,6 %), což byla nejnižší hodnota v rámci okresů celé republiky.

Metodická poznámka:

Zdroj dat: Demografická statistika – výsledky zpracování statistických hlášení řady Obyv; rozvody – Informační systém Ministerstva spravedlnosti ČR; stěhování – Informační systém evidence obyvatel (Ministerstvo vnitra ČR); Cizinecký informační systém (Ředitelství služby cizinecké policie); potraty – Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.

Veškeré zpracovávané údaje se týkají obyvatel, kteří mají na území Středočeského kraje trvalé bydliště, a to bez ohledu na státní občanství. Od roku 2001 (v návaznosti na sčítání lidu, domů a bytů 2001) údaje zahrnují i cizince s vízy nad 90 dnů (podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců), a taktéž cizince s přiznaným azylem (podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu). Od 1. 5. 2004, v návaznosti na tzv. euronovelu zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, se údaje týkají občanů zemí EU s přechodným pobytem na území Středočeského kraje a občanů třetích zemí s povolením k dlouhodobému pobytu. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození, úmrtí) občanů s trvalým pobytem na území Středočeského kraje, které nastaly v cizině.

Veškeré údaje za rok 2015 jsou předběžné.

Další informace obsahuje:

datová sada
130062-15: Stav a pohyb obyvatelstva v ČR  - rok 2015

rychlá informace
Pohyb obyvatelstva – rok 2015