Středočeský kraj je nejlidnatějším krajem České republiky. Během roku 2014 se počet obyvatel v kraji zvýšil o 12 963 osob na celkových 1 315 299 obyvatel. Kladných hodnot dosáhl jak přirozený přírůstek (2 271 osob), tak i přírůstek stěhováním (10 692 osob); ve srovnání s rokem 2013 došlo k jejich zvýšení. Přírůstek obyvatel zajišťovali nadále především přistěhovalí z ostatních krajů republiky (7 948 osob), přírůstek stěhováním se zahraničím byl 2 744 osob. Přibylo sňatků a rozvodů, ubylo potratů.

Ke konci roku 2014 žilo ve Středočeském kraji podle předběžné statistické bilance 1 315 299 obyvatel. Počet obyvatel se během roku 2014 zvýšil o 12 963 osob, což je po Hlavním městě Praze (o 15 878 osob) druhá nejvyšší hodnota celkového přírůstku mezi kraji. Růst počtu obyvatel vykázal ještě kraj Jihomoravský, Plzeňský, Jihočeský, Pardubický a Liberecký, zde se ovšem jednalo o řádově nižší hodnoty (2 775, 1 654, 593, 387 resp. 242 osob). Ve všech ostatních krajích počet obyvatel poklesl, nejvíce v Moravskoslezském kraji (o 4 156 osob). I v přepočtu na tisíc obyvatel zaujímá Středočeský kraj po Praze druhé místo v hodnotě celkového přírůstku. Oproti předchozímu období let 2011–2013, kdy došlo k meziročním poklesům celkového přírůstku, se v roce 2014 opět celkový přírůstek ve Středočeském kraji ve srovnání s rokem 2013 zvýšil. Přesto ale nedosahoval ani poloviční hodnoty (45 %) maximálního přírůstku počtu obyvatel z roku 2008.

Vysoký celkový přírůstek počtu obyvatel ve Středočeském kraji byl zapříčiněn především přírůstkem stěhováním (10 692 osob), jehož podíl na celkovém přírůstku činil 82 %. Přírůstek stěhováním byl ve Středočeském kraji po Praze druhý nejvyšší, a to jak absolutně, tak v přepočtu na tisíc obyvatel. Vyšší počet přistěhovalých než vystěhovalých vykázala přesně polovina (tj. 7) krajů republiky. Přírůstek stěhováním se ve Středočeském kraji meziročně zvýšil (o 15,9 %), větší měrou se na jeho nárůstu podílel pokles vystěhovalých (o 5 %) než nárůst počtu přistěhovalých (o 2,8 %). Kladný přírůstek stěhováním zajišťovalo v roce 2014 ze tří čtvrtin stěhování obyvatel Středočeského kraje s ostatními regiony ČR – 7 948 osob, u migrace se zahraničím převýšil počet přistěhovalých o 2 744 osob počet vystěhovalých, což bylo nejvíce po roce 2009.

Počet obyvatel vzrostl v kraji během roku 2014 i díky přirozenému přírůstku obyvatel (o 2 271 osob). Vyššího počtu narozených než zemřelých přitom dosáhla polovina krajů. Přirozený přírůstek počtu obyvatel byl ve Středočeském kraji po Praze druhý nejvyšší, a to jak absolutně, tak v přepočtu na tisíc obyvatel. Podobně jako v případě celkového a migračního přírůstku došlo i u přirozeného přírůstku k zastavení trendu poklesu zaznamenaného mezi lety 2011–2013, když v roce 2014 došlo k jeho 76% meziročnímu nárůstu. Na nárůstu přírůstku přirozenou měnou mezi roky 2013 a 2014 se větší měrou podílel pokles počtu zemřelých osob (o 4,8 %) než nárůst počtu narozených dětí (o 2,5 %). V roce 2014 dosáhl Středočeský kraj nejnižšího počtu zemřelých na tisíc obyvatel mezi všemi kraji (v roce 2013 se jednalo o třetí nejnižší hodnotu) a v počtu narozených na tisíc obyvatel dosáhl po Hlavním městě Praze druhou nejvyšší hodnotu (stejně jako v roce 2013).

Obr. 1:  Celkový, migrační a přirozený přírůstek ve Středočeském kraji v letech 2002 až 2014

Obr. 2:  Stěhování s ostatními regiony ČR a se zahraničím ve Středočeském kraji v letech 2002 až 2014

Počet sňatků (5 376) vzrostl v roce 2014 o 124 (o 2,4 %), přičemž ve Středočeském kraji se uzavírá druhý nejnižší počet sňatků na tisíc obyvatel ve srovnání s ostatními kraji (po kraji Ústeckém). Nejvyšší míru sňatečnosti dosáhlo naopak Hlavní město Praha. Počet rozvodů (3 938) se ve Středočeském kraji oproti roku 2013 zvýšil o 145 (o 3,8 %) a v přepočtu na tisíc obyvatel dosáhl kraj dokonce nejvyšší hodnotu mezi kraji. Nejnižší rozvodovost vykázala Vysočina. Počet potratů (4 839) meziročně poklesl o 199 (o 3,9 %), přičemž v přepočtu na tisíc obyvatel vykazuje Středočeský kraj 4. nejvyšší hodnotu mezi kraji (po Ústeckém, Libereckém a Plzeňském kraji). Nejnižší potratovost zaznamenal Kraj Vysočina.

Meziročně se zvýšil podíl dětí narozených mimo manželství ze 42,2 na 44,3 %, stále ještě zůstává pod průměrem ČR (46,7 %). Mezi kraji se jedná o pátou nejnižší hodnotu.

Obr. 3:  Sňatky, rozvody, potraty, živě narození a zemřelí ve Středočeském kraji v letech 2002 až 2014

Nejlidnatějším okresem Středočeského kraje se stal v roce 2014 okres Praha-východ a odsunul na druhé místo do té doby počtem obyvatel největší okres Kladno. Okres Praha-východ zaznamenal největší absolutní i relativní nárůst počtu obyvatel mezi všemi okresy nejen Středočeského kraje, ale i celé republiky. Ke konci roku 2014 zde žilo 164 002 obyvatel. Nejméně lidnatým okresem je dlouhodobě Rakovník, na konci roku 2014 vykázal 55 389 osob.

Na rozdíl od roku 2013, kdy dva okresy Kutná Hora a Rakovník zaznamenaly zápornou hodnotu celkového přírůstku, došlo v roce 2014 k nárůstu celkového počtu obyvatel u všech okresů kraje.

Obr. 4:  Celkový, migrační a přirozený přírůstek v okresech Středočeského kraje v roce 2014

Na nárůstu počtu obyvatel Středočeského kraje se dlouhodobě podílejí především okresy Praha-východ a Praha-západ, které zaznamenávají nejvyšší absolutní i relativní nárůsty počtu obyvatel v rámci celé republiky. V roce 2014 došlo v těchto okresech k nárůstu o 4 237 resp. 3 145 osob, jejich podíl na celkovém přírůstku obyvatel kraje se však oproti roku 2013 snížil z 67 % na 57 % v roce 2014.

Jedná se o okresy v zázemí Prahy, které dlouhodobě zaznamenávají vysoké přírůstky stěhováním. Počet přistěhovalých osob je výrazně nejvyšší ve srovnání s ostatními okresy celé republiky. Příznivá věková struktura přistěhovalých osob zde pozitivně ovlivňuje přirozenou měnu obyvatelstva v podobě vysokých kladných hodnot přirozeného přírůstku. Okresy Praha-východ a Praha-západ stály v roce 2014 na prvním místě s nejvyššími hodnotami porodnosti a nejnižší úrovní úmrtnosti v rámci všech okresů republiky.

Počet narozených dětí převyšoval počty zemřelých osob ve všech okresech kraje kromě Kutné Hory a Rakovníka, kde obyvatelstvo přirozenou měnou ubývalo. Nejvýrazněji v okrese Kutná Hora, kde byla dosažena nejnižší úroveň porodnosti a druhá nejvyšší hodnota úmrtnosti (po Kladně) v rámci kraje. V důsledku úbytku počtu obyvatel přirozenou měnou stála Kutná Hora na posledním místě v hodnotě celkového přírůstku počtu obyvatel v kraji.

Přírůstek stěhováním byl v roce 2014 kladný ve všech okresech kraje, stejně jako celkový přírůstek obyvatel.

Počet sňatků (v přepočtu na tisíc obyvatel) byl nejvyšší v okresech Nymburk, Mladá Boleslav a Praha-východ; nejnižší v okrese Benešov. Nejvíce rozvodů na tisíc obyvatel vykázal okres Praha-západ, nejméně okres Kutná Hora.

Nejvíce potratů připadá na tisíc obyvatel v okrese Kladno, nejméně v okrese Nymburk.

Nadpoloviční podíl dětí narozených mimo manželství byl zjištěn v okrese Rakovník (52,3 %). Naopak nejnižšího podílu bylo dosaženo v okrese Praha-západ (36,4 %), což byla 2. nejnižší hodnota v rámci celé republiky.

Metodická poznámka:

Zdroj dat: Demografická statistika – výsledky zpracování statistických hlášení řady Obyv; rozvody – Informační systém Ministerstva spravedlnosti ČR; stěhování – Informační systém evidence obyvatel (Ministerstvo vnitra ČR); Cizinecký informační systém (Ředitelství služby cizinecké policie); potraty – Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.

Veškeré zpracovávané údaje se týkají obyvatel, kteří mají na území Středočeského kraje trvalé bydliště, a to bez ohledu na státní občanství. Od roku 2001 (v návaznosti na sčítání lidu, domů a bytů 2001) údaje zahrnují i cizince s vízy nad 90 dnů (podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců), a taktéž cizince s přiznaným azylem (podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu). Od 1. 5. 2004, v návaznosti na tzv. euronovelu zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, se údaje týkají občanů zemí EU s přechodným pobytem na území Středočeského kraje a občanů třetích zemí s dlouhodobým pobytem. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození, úmrtí) občanů s trvalým pobytem na území Středočeského kraje, které nastaly v cizině.

Veškeré údaje za rok 2014 jsou předběžné.

Další informace obsahuje:

datová sada

130062-14: Stav a pohyb obyvatelstva v České republice v roce 2014

rychlá informace

Pohyb obyvatelstva – rok 2014