Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení ve Středočeském kraji v 1. čtvrtletí 2023
10. 5. 2023
V prvním čtvrtletí roku 2023 se ve Středočeském kraji meziročně zvýšil počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních o 46,1 %, počet přenocování byl vyšší o 37,0 %. Počet hostů i přenocování se jednak vrátil nad úroveň dosahovanou v předcovidovém období a zároveň byl nejvyšší od roku 2012. Nejvyššího počtu hostů i počtu přenocování od roku 2012 dosáhl kraj také v jednotlivých měsících prvního čtvrtletí. Meziroční nárůsty v návštěvnosti zaznamenaly všechny kraje; nejvyšší byly v Praze, druhý nejvyšší nárůst počtu hostů a třetí nejvyšší vzestup počtu přenocování byl ve Středočeském kraji. Tuzemští hosté tvořili více než 78 % klientely ubytovacích zařízení, meziročně vzrostl počet jak domácích, tak i zahraničních hostů. Zahraniční návštěvníci přijížděli nejčastěji z Německa a Slovenska. Do první desítky zemí, odkud pocházeli hosté nejčastěji, se poprvé od opatření spojených s pandemií koronaviru dostali zpět hosté z Číny.
Podle předběžných údajů přijelo v průběhu 1. čtvrtletí 2023 do hromadných ubytovacích zařízení1 (dále jen HUZ) ve Středočeském kraji celkem 188,4 tis. návštěvníků2, což bylo o 15,4 % více, než přijelo v období před pandemií koronaviru (oproti 1. čtvrtletí roku 2019) a zároveň nejvíce od roku 2012, kdy jsou v oblasti cestovního ruchu vedeny srovnatelné statistiky.
V porovnání se stejným obdobím loňského roku se ubytovalo o 59,5 tis. hostů více, což představovalo meziroční nárůst počtu hostů v kraji o 46,1 %. Meziročně vyšší návštěvnost zaznamenaly všechny kraje; nejvyšší hl. m. Praha (nárůst o 77,5 %), nejnižší Liberecký kraj (nárůst o 1,3 %). Nárůst ve Středočeském kraji byl o 10,5 p. b. vyšší než celorepublikový průměr a z mezikrajského pohledu byl druhý nejvyšší.
Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v krajích v 1. čtvrtletí 2023
Na celkovém počtu ubytovaných hostů v ČR se Středočeský kraj podílel z 5,0 %. Nejvíce turistů bylo ubytováno v Praze (podíl na ČR 35,6 %), nejméně v Ústeckém kraji (2,4 %). Podíl Středočeského kraje byl mezi kraji osmý nejvyšší.
Počet ubytovaných hostů ve Středočeském kraji od počátku roku meziměsíčně rostl; v lednu bylo ubytováno 54,9 tis., v únoru 59,3 tis. a v březnu 74,2 tis. hostů. Všechny tři měsíce 1. čtvrtletí zaznamenaly vyšší návštěvnost než loni (leden o 79,0 %, únor o 39,1 %, březen o 33,4 %) a zároveň nejvyšší návštěvnost za posledních dvanáct let.
S počtem návštěvníků se ve Středočeském kraji meziročně zvýšil na hodnotu 406,5 tis. i celkový počet přenocování, a to o 37,0 %. Z mezikrajského pohledu se jednalo o třetí nejvyšší meziroční nárůst. Podobně jako u počtu hostů zaznamenaly počty přenocování ve Středočeském kraji z pohledu měsíčních statistik meziroční nárůsty a zároveň nejvyšší absolutní hodnoty od roku 2012.
Měsíční vývoj počtu přenocování hostů HUZ ve Středočeském kraji v letech 2017–2023
Průměrná délka pobytu jednoho hosta ve Středočeském kraji v 1. čtvrtletí 2023 představovala 2,16 nocí, což byla naopak nejnižší dosažená průměrná doba ubytovaného hosta za posledních dvanáct let. V porovnání s celorepublikovým průměrem (2,62) dlouhodobě kratší a nižší průměrnou délku mezi kraji v prvních třech měsících roku 2023 zaznamenaly už jen Kraj Vysočina (také 2,16) a Jihomoravský kraj (1,76), naopak nejdelší pobyty v rámci ČR vykázali návštěvníci Karlovarského kraje (3,81).
Mezi nejčastější hosty ubytovacích zařízení ve Středočeském kraji patřili v 1. čtvrtletí 2023 tuzemští návštěvníci, tzv. rezidenti3 (78,1 %), kterých se ubytovalo o 40,7 tis. (tj. o 38,2 %) více než ve stejném období předchozího roku. Hostů přijíždějících ze zahraničí, tzv. nerezidentů4, přijelo do kraje o 18,8 tis. více než v předchozím roce, což představovalo 83,6% meziroční nárůst. Počet ubytovaných rezidentů v kraji byl za období posledních dvanácti let nejvyšší, počet nerezidentů pak třetí nejvyšší (v roce 2018 a 2019 přijelo o 6,5 % resp. 5,4 % hostů ze zahraničí více).
Největší skupinu hostů ze zahraničí (podle státního občanství) tvořili občané Německa (podíl 33,0 % ze všech zahraničních hostů), následovali návštěvníci ze Slovenska (16,9 % nerezidentů), Ukrajiny (6,8 %), Polska (6,6 %) a Rakouska (6,5 %). Do první desítky zemí, odkud pocházejí hosté nejčastěji, se poprvé od opatření spojených s pandemií koronaviru dostali na 6. pozici hosté z Číny (3,0 % z nerezidentů).
Hosté v HUZ podle zemí v 1. čtvrtletí 2023
Hosté v HUZ podle zemí ve Středočeském kraji v 1. čtvrtletí 2017–2023
Další informace naleznete v Rychlé informaci ČSÚ, ve Veřejné databázi a v krajských tematických tabulkách.
Kontakt:
Bc. Ondřej Junášek
oddělení informačních služeb, Krajská správa ČSÚ pro Středočeský kraj
T 274 054 175
E infoservisstc@czso.cz
1 Hromadné ubytovací zařízení (HUZ) – zařízení s minimálně pěti pokoji a zároveň deseti lůžky sloužící pro účely cestovního ruchu, tj. poskytující přechodné ubytování hostům (včetně dětí) za účelem dovolené, zájezdu, lázeňské péče, služební cesty, školení, kursu, kongresu, symposia, pobytu dětí ve škole v přírodě, v letních a zimních táborech apod.
2 Pojmem „návštěvník (host) v ubytovacím zařízení“ rozumíme každou osobu (včetně dětí), která využila služeb ubytovacího zařízení k přechodnému ubytování. Mezi hosty nezapočítáváme občany ČR ani cizince, kteří využijí ubytovacích služeb pro přechodné ubytování za účelem zaměstnání.
3 Rezident (domácí návštěvník), jehož rezidentská země je stejná jako navštívená země; může to být občan sledované země nebo cizí státní příslušníci žijící ve sledované zemi.
4 Nerezident (zahraniční návštěvník), jehož země sídla je jiná, než je navštívená země; za nerezidenta je považován také občan sledované země trvale žijící v cizině.
Do celkových výsledků návštěvnosti jsou započítány údaje týkající se ukrajinských státních příslušníků, kteří si ubytování hradili sami. Vzhledem k válečnému konfliktu na Ukrajině však nebylo ve všech případech možné na straně provozovatelů ubytovacích zařízení rozlišit, zda jde o turistu či uprchlíka. Do počtu návštěvníků tak mohly být započítány i osoby, které nelze objektivně považovat za účastníka cestovního ruchu dle mezinárodních doporučení.
