Životní podmínky 2013

V České republice dochází v průměru k nárůstu čistých ročních příjmů na osobu o 1,6 % (o 2 400 Kč). Tento nárůst se projevuje i v případě Plzeňského kraje, kde celkový čistý příjem 155 895 Kč převyšuje průměrnou hodnotu České republiky. Nárůst čistých příjmů je možné připisovat změnám daňového systému. Pod hranicí životního minima se v České republice nachází přibližně 180 tisíc domácností, což je o 20 tisíc domácností více než v předešlém roce. V rámci Plzeňského kraje se podíl domácností žijících pod hranicí životního minima od předešlého šetření ztrojnásobil z 0,9 % na 2,7 %.

Statistické šetření Životních podmínek 2013, je národní verzí celoevropského výběrového šetření EU-SILC, které mapuje každoroční situaci (již devátým rokem) příjmů a životních podmínek domácností. V rámci šetření byly ve všech krajích České republiky osloveny domácnosti prostřednictvím pověřených tazatelů. Celkem v rámci tohoto šetření bylo navštíveno 6 527 bytů vyšetřených v předchozím roce, 129 bytů, do kterých se od předchozího roku přestěhovaly některé panelové osoby a 3 600 nově vybraných bytů.

V roce 2013 v České republice žilo přes 10,3 mil. osob ve 4,3 mil. domácnostech, jejichž největší podíl byl zaznamenán v Hlavním městě Praha (13,4 % domácností) a nejmenší naopak v kraji Karlovarském (3,0 %). V průměru na jednu domácnost připadalo 2,41 členů, s ohledem na prostorovou diferenciaci byl patrný menší počet členů domácností v Praze (2,11), která vykazovala také největší podíl jednočlenných domácností (37,1 %) a naopak nejmenší podíl domácností 5 a vícečlenných. Téměř opačných hodnot dosáhly domácnosti ve Zlínském kraji, kde průměrný počet členů docílil nejvyšších hodnot 2,59 a to zejména v souvislosti s nejvyšším podílem domácností se čtyřmi členy (21,5 %). Plzeňský kraj se z hlediska počtu členů domácností (2,36) a podílu jedno či vícečlenných domácností blížil průměrným hodnotám za celou Českou republiku.

V souvislosti se sociálními a ekonomickými podmínkami domácností je důležité si připomenout roli nejvyššího dosaženého vzdělání jednotlivých členů domácností, od kterého se mimo jiné odvíjí výše příjmů. V případě úplné rodiny, kde manžel i manželka měli pouze základní vzdělání, což bylo uvedeno jako nejběžnější kombinace v českých domácnostech (27,8 %), dosahovaly domácnosti ročních čistých příjmů na osobu pouze ve výši 126 033 Kč. Naopak pokud oba manželé byly vysokoškolsky vzdělání, jejich roční čistý příjem na osobu dosahoval až 229 233 Kč, což je o 81,9 % více. Největší počet vysokoškolsky vzdělaných osob stojících v čele domácnosti se nachází v Hlavním městě Praha (35,0 %), opakem je poté kraj Ústecký, Karlovarský a Pardubický, kde byly zaznamenány hodnoty pouze kolem 8 %. Právě v Ústeckém a Karlovarském kraji byl zjištěn také nejvyšší podíl členů v čele domácnosti, kteří dosáhli pouze základního vzdělání (cca 14 %). V porovnání Plzeňský kraj docílil hodnot 8,7 % podílu členů v čele domácnosti se základním vzděláním a 11,7 % s nejvyšším dosaženým vzděláním vysokoškolským.

Životní podmínky domácností se zásadně odvíjí od výše příjmů, povinných plateb, kterými jsou hrubé příjmy osob zatíženy, ale také od velikosti nákladů. Čisté příjmy domácností včetně naturálních příjmů se v České republice v porovnání s předešlým rokem navýšily o 1,6 % (v průměru zhruba o 2 400 Kč) na hodnotu 154 962 Kč. Toto navýšení se však v souvislosti s prostorovou lokací domácností liší. K největšímu nárůstu průměrné čisté mzdy na osobu docházelo ve Středočeském kraji, kde se hodnota zvyšuje o 4,0 % (cca 6 650 Kč), který byl následován krajem Jihomoravským a Olomouckým (shodně o 3,5 %). Naopak k největšímu poklesu docházelo v kraji Zlínském a to o 2,2 % (3 250 Kč). V Plzeňském kraji činil celkový čistý příjem 155 895 Kč, což je o 0,8 % více než v předcházejícím roce 2011 a kraj se tak nacházel v roce 2012 nad průměrnou hodnotou čisté mzdy za celou Českou republikou. Nárůst čistých příjmů je možné mimo jiné připisovat mírným změnám daňového systému jako například poklesu podílu daní z příjmu fyzických osob na hrubé mzdě (ze 7,1 na 6,9 %).


Průměrná měsíční hodnota životního minima dosahovala v roce 2012 výše 6 816 Kč, což je o 534 Kč více než v předešlém roce. Pod hranicí životního minima se v České republice nacházelo 4,2 %, tedy asi 180 tisíc domácností. V porovnání s předešlým šetřením je zřejmý nárůst a to o 0,4 % (20 tisíc domácností). Největší podíl domácností nacházejících se pod touto hranicí byl zaznamenán v Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji, kde hodnoty dosahovaly přes 7 %, v případě Karlovarského kraje dokonce 7,9 % domácností.



Křivka vývoje podílu domácností pod hranicí životního minima v Plzeňském kraji vykazovala nejnižší hodnoty v období mezi lety 2006-2011, kdy se výše podílu pohybovala okolo 1 %. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán mezi obdobím šetření probíhajícím za rok 2011 a 2012, kdy se počet domácností s příjmy pod hranicí životního minima v Plzeňském kraji prakticky ztrojnásobil (z 0,9 % na 2,7 %), což v absolutních hodnotách znamená zvýšení počtu domácností z 2 033 na 6 364. V porovnání s ostatními kraji můžeme zařadit Plzeňský kraj ke krajům s nejnižším podílem domácností s příjmy pod hodnotou životního minima v České republice (5. místo).

Z hlediska celé České republiky se největší podíl domácností, a to více než 22 %, vyskytoval v rozhraní příjmů mezi hodnotou 10 až 12 tisíc Kč, následován podílem domácností v příjmové skupině 12 až 15 tisíc Kč (21,2 %). V obou případech se hodnota v porovnání s předcházejícím šetřením prakticky nezměnila. Nejméně početnou byla identifikována příjmová kategorie nad 50 000 Kč, největší podíl této skupiny domácností se nacházel v Hlavním městě Praha (2,1 %), v ostatních krajích hodnota nedosahuje ani 1 %. Nejvyšší podíl nejnižší platové skupiny tedy pod 6 000 Kč, korespondoval s kraji s nejvyššími podíly domácností pod hranicí životního minima. Plzeňský kraj zaznamenával nejvyšší podíl v kategorii 12 až 15 tisíc Kč (24,0 %) a nacházel se také na 3. místě v porovnání podílů v kategorii 30 až 50 tisíc Kč po Hlavním městě Praha a Středočeském kraji.

V souvislosti s indikátorem vztahu příjmu a životního minima bylo pozorováno nejvyšší zastoupení kategorie 5,0 a více násobek životního minima a to konkrétně u 16,3 % domácností České republiky. Tato hodnota je nejvíce sycena zastoupením kategorie u Hlavního města Prahy (25,8 %). Po srovnání s předcházejícím šetřením je však patrný pokles podílu zastoupení této kategorie v celé České republice o 3,3 procentní body. V rámci Plzeňského kraje hodnota v kategorii příjmů převyšující pětinásobek životního minima klesla ještě výrazněji z 21,3 % na hodnotu 16,1 % domácností.



Zhoršení situace se následně projevilo také v subjektivním vnímání životních podmínek domácnostmi, kdy 9,2 % domácností v České republice pociťuje velké obtíže při snaze vyjít se stávajícím příjmem. Největší zastoupení domácností hodnotící snahu vyjít se stávajícím příjmem jako snadnou se nachází v Hlavním městě Praze (12,6 %). Naopak velké potíže v souvislosti s touto otázkou vnímají nejvíce domácnosti v Ústeckém kraji (11,6 %). Od výše příjmů domácností se odvíjí také jejich možnosti. V rámci České republiky se téměř 40 % domácností vyjádřilo, že si během roku nemohou dovolit týdenní dovolenou mimo domov. Tato kategorie spolu s kategorií neočekávané výdaje ve výši 9 400 Kč se ukázaly jako nejvíce problémové z hlediska skutečnosti, zda si je mohou či nemohou domácnosti dovolit. Největší nárůst spojený s vybranými problémy v rámci Plzeňského kraje je patrný mezi šetřeními publikovanými v letech 2010 a 2011, kde se na názorech mohl negativně projevit průběh hospodářské krize, která Českou republiku zasáhla v roce 2008.



Spolu s rostoucími příjmy však rostly také výdaje. Podstatnou a stále rostoucí část výdajů tvořily náklady na bydlení, které dosahovaly v průměru České republiky až k podílu 18,6 % z čistých peněžních příjmů. V případě Plzeňského kraje se jednalo o hodnotu 17,4 %, což je v přepočtu 5 141 Kč. Z vývoje vybraných charakteristik nákladů na bydlení v Plzeňském kraji je patrné, že v porovnání s předešlými obdobími docházelo k neustálému nárůstu nákladů domácností na bydlení a to s průměrným meziročním navýšením od roku 2005 o 235 Kč. Na nákladech na bydlení se nejvíce podílely výdaje spojené s energiemi a to především s elektřinou, která tvořila v Plzeňském kraji 28,2 % výdajů spojených s bydlením. K dalšímu výraznému nárůstu docházelo také v podílu vodného a stočného, které meziročně narůstá v průměru o 0,4 %.
V rámci subjektivního hodnocení vnímaly domácnosti náklady na bydlení v průměru za Českou republiku z 28,7 % jako velkou zátěž. Naopak pro 7,8 % domácností nebyly tyto náklady za zátěž vůbec považovány. Domácnosti v Plzeňském kraji hodnotily náklady na bydlení jako určitou zátěž 68,2 %, ale jen 4,8 % domácností (což je druhá nejnižší hodnota v České republice po Zlínském kraji) vnímají náklady na bydlení jako nezatěžující. Subjektivní hodnocení spojené s tématem bydlení se dotýkalo také problému s úhradou nájemného. Tuto problematiku je však nutné interpretovat ve vztahu k vlastnictví domů, neboť se dotýká pouze domácností, které v rámci svého bydlení nájem platí. Jako příklad může být uveden Středočeský kraj, kde 54,1 % domácností uvedlo, že se jich tento výdaj netýká. Největší problémy spojené s úhradou nájemného byly zaznamenány v kraji Ústeckém, kde s úhradou za posledních 12 měsíců mělo problémy 6,1 % domácností.






Více informací včetně metodických vysvětlivek naleznete v publikaci Příjmy a životní podmínky domácností 2013.