Živočišná výroba v regionu patří k významným odvětvím. V roce 2022 se Plzeňský kraj v rámci mezikrajského porovnání umístil na prvním místě v průměrné roční snášce vajec na 1 nosnici. Meziročně se zvýšila výroba jatečného skotu, naopak klesla produkce jatečných prasat a jatečné drůbeže. I když se v porovnání s rokem 2021 snížila produkce mléka a snáška konzumních vajec, vzrostla průměrná roční dojivost na 1 dojnici a průměrná roční snáška vajec na 1 nosnici. Meziročně se zvýšil, jak počet odchovaných telat na 100 krav, tak i počet odchovaných selat na 1 prasnici.

Živočišná produkce v Plzeňském kraji tvořila podle semidefinitivních údajů v roce 2021 (údaje za rok 2022 zatím nejsou k dispozici) 43,9 % z celkové zemědělské produkce (druhé místo v porovnání s ostatními kraji). Nejvyšší podíl živočišné produkce byl zaznamenán v Pardubickém kraji (46,1 %), naopak nejnižší v krajích Ústeckém (14,7 %) a Jihomoravském (21,7 %). Podíl živočišné produkce v Plzeňském kraji byl v porovnání s ČR (32,1 %) vyšší o 11,8 procentních bodů. V časovém období 2012–2021 byl podíl živočišné výroby v Plzeňském kraji nejvyšší v roce 2017, kdy činil 48,9 %, zatímco nejnižší podíl byl zaznamenán v roce 2021. Od roku 2017 podíl živočišné produkce v regionu postupně klesá.

Výroba jatečného skotu dosáhla v roce 2022 v Plzeňském kraji 18 411,8 tun živé hmotnosti, na výrobě v ČR se podílela 10,8 %. V porovnání s ostatními kraji byl tento podíl čtvrtý, meziročně došlo ke zvýšení o 2,6 %. Nejvyšší podíl výroby jatečného skotu na ČR byl v roce 2022 zaznamenán v krajích Vysočina (16,5 %) a Jihočeském (14,8 %), naopak nejnižší v krajích Karlovarském (2,1 %) a Ústeckém (2,9 %). V časové řadě 2009–2022 byla v Plzeňském kraji výroba jatečného skotu nejvyšší (21 522 tun živé hmotnosti) v roce 2015 a nejnižší (17 953 tun živé hmotnosti) v roce 2021. Od roku 2018 začala výroba jatečného skotu postupně klesat až do roku 2021, v roce 2022 se výroba zvýšila meziročně o 459 tun živé hmotnosti. Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší produkcí jatečného skotu v Plzeňském kraji dosáhl 3 569 tis. tun živé hmotnosti.

Výroba mléka v roce 2022 činila v Plzeňském kraji 348 202 tisíc litrů, tj. meziroční pokles o 1,8 %. V objemu výroby mléka se Plzeňský kraj v rámci mezikrajského porovnání umístil na čtvrtém místě. Na celkové produkci mléka v ČR se Plzeňský region podílel 10,7 %. Kraj Vysočina se umístil na prvním místě v množství vyrobeného mléka s roční produkcí 612 626 tisíc litrů, následoval kraj Středočeský včetně Prahy se společným objemem 406 230 tisíc litrů. Nejnižší výrobu mléka měly kraje Karlovarský (44 178 tis. litrů) a Ústecký (55 206 tis. litrů). V časové řadě 2009–2022 se objem produkce mléka v regionu od roku 2010 s výjimkou roku 2013 postupně zvyšoval až do roku 2021. Nejvyšší výroba mléka (354 487 tis. litrů) byla v roce 2021 a nejnižší (268 854 tis. litrů) v roce 2010. Rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším objemem produkce mléka dosáhl 85 633 tis. litrů.

V roce 2022 se Plzeňský kraj v průměrné roční dojivosti na 1 dojnici s hodnotou 9 084 litrů umístil v porovnání s ostatními kraji na osmém místě. Meziročně se průměrná roční dojivost na 1 dojnici zvýšila o 1,1 %. Průměrná roční dojivost na 1 dojnici byla v roce 2022 nejvyšší ve Zlínském kraji (9 569 litrů) a nejnižší v Karlovarském kraji (7 366 litrů).

V Plzeňském kraji bylo v roce 2022 odchováno v průměru 95,1 telat na 100 kusů krav a kraj se v tomto ukazateli umístil v porovnání s ostatními kraji na pátém místě. Meziročně se zvýšil počet odchovaných telat na 100 kusů krav o 1,4 %. Nejlepší výsledky v počtu odchovaných telat na 100 kusů krav měly kraje Pardubický (98,5) a Vysočina (98,0), nejhůře na tom byly kraje Ústecký (86,6) a Karlovarský (87,8). Rozdíl mezi regionem s nejvyšším a nejnižším počtem odchovaných telat na 100 kusů krav představoval téměř 12 telat. V časové řadě 2012–2022 byl v Plzeňském kraji počet odchovaných telat na 100 kusů krav nejvyšší (95,1) v roce 2022 a nejnižší (87,6) v roce 2013. Rozdíl v počtu odchovaných telat na 100 kusů krav mezi roky 2022 a 2013 činil téměř 8 telat.

Výroba jatečných prasat dosáhla v roce 2022 v Plzeňském kraji 21 030 tun živé hmotnosti a meziročně se snížila o 5,2 %. Region se podílel na celkové výrobě jatečných prasat v ČR 7,5 %. V porovnání s ostatními kraji obsadil Plzeňský kraj páté místo. K nejvyšším producentům jatečných prasat patřily kraje Středočeský včetně Prahy (66 151 tun živé hmotnosti) a Kraj Vysočina (58 016 tun živé hmotnosti), nejnižší produkce byla zaznamenána v krajích Libereckém (3 995 tun živé hmotnosti) a Moravskoslezském (5 504 tun živé hmotnosti). V časové řadě 2010–2022 byla nejvyšší výroba jatečných prasat v roce 2011 a nejnižší v roce 2017. Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší produkcí jatečných prasat představoval 10 087 tun živé hmotnosti.

V roce 2022 připadlo v Plzeňském kraji na 1 prasnici 30,6 odchovaných selat, meziročně se zvýšil tento počet o 1,7 %. V mezikrajském porovnání se region umístil v počtu odchovaných selat na 1 prasnici na třetím místě za kraji Pardubickým (31,5) a Středočeským včetně Prahy (31,3). Nejnižší počet odchovaných selat byl v krajích Karlovarském (10,7) a Libereckém (24,1). V porovnání s průměrem ČR byl v Plzeňském kraji tento počet vyšší o 1,4 selete na 1 prasnici. V časové řadě 2012–2022 dosáhl Plzeňský kraj nejvyššího počtu odchovaných selat na 1 prasnici (31,2) v roce 2020 a nejnižšího počtu (24,4) v roce 2013. Rozdíl v počtu odchovaných selat mezi roky 2020 a 2013 činil téměř 7 odchovaných selat na 1 prasnici.

Výroba jatečné drůbeže v roce 2022 činila v Plzeňském kraji 27 622 tun živé hmotnosti, meziroční pokles činil 0,9 %. Výroba jatečné drůbeže tvořila 10,7 % objemu výroby v ČR. V produkci jatečné drůbeže se Plzeňský kraj umístil na čtvrtém místě. Nejvyšší objem produkce jatečné drůbeže byl dosažen v krajích Jihomoravském (55 940 tun živé hmotnosti) a Středočeském včetně Prahy (52 216 tun živé hmotnosti), naopak nejnižší byl v krajích Karlovarském (441 tun živé hmotnosti) a Libereckém (2 536 tun živé hmotnosti). V časové řadě 2010–2022 dosáhl Plzeňský kraj nejvyšší produkce (30 161 tun živé hmotnosti) v roce 2015 a nejnižší produkce (19 363 tun živé hmotnosti) v roce 2012. Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší výrobou jatečné drůbeže činil 10 797 tun živé hmotnosti.

Snáška konzumních vajec v roce 2022 činila v Plzeňském kraji 280 351 tisíc kusů, meziročně se snížila o 26,8 %. Na celkové snášce vajec v ČR se region podílel 18,3 % a v mezikrajském porovnání se umístil na třetím místě. Nejvyšší snáška konzumních vajec byla zaznamenána v krajích Středočeském včetně Prahy (373 429 tis. kusů) a Pardubickém (359 495 tis. kusů), naopak nejnižší v krajích Libereckém (999 tis. kusů) a Ústeckém (2 357 tis. kusů). V časové řadě 2010–2022 byla v roce 2018 snáška konzumních vajec nejnižší (112 486 tis. kusů) a v roce 2021 nejvyšší (383 185 tis. kusů). Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší snáškou činil 270 699 tis. kusů vajec.

Průměrná roční snáška konzumních vajec na 1 nosnici dosáhla v roce 2022 v Plzeňském kraji 324,9 kusů, meziročně se snáška vajec na 1 nosnici zvýšila o 2,8 %. V porovnání s ČR byla snáška konzumních vajec na 1 nosnici v Plzeňském kraji vyšší o 17,5. V mezikrajském srovnání na tom byl Plzeňský kraj nejlépe, na druhém místě se umístil Středočeský kraj včetně Prahy (322,1 kusů), naopak nejhůře kraje Liberecký (172,5 kusů) a Vysočina (214,2 kusů). V časové řadě 2012–2022 byla v roce 2017 průměrná snáška na 1 nosnici nejvyšší (326,5 kusů) a v roce 2012 nejnižší (296,2 kusů). Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší hodnotou činil 30,4 kusů.

Růst nebo pokles zemědělské produkce ovlivňuje celá řada faktorů. Jedním z těchto faktorů je cenový vývoj na světových trzích, který se řídí poptávkou a nabídkou. Ceny placené producentům často nestačí pokrýt náklady vynaložené do zemědělské produkce. V současné době se nepříznivě na růstu cen zemědělské produkce podílejí rostoucí ceny energií, krmiva, v neposlední řadě přispívá k nepříznivé situaci i změna klimatu, a proto zaleží i na výši dotací, které stát může poskytnout zemědělcům k udržení zemědělské produkce.

Kontakt:

Ing. Zuzana Trnečková
Krajská správa ČSÚ v Plzni
Tel.: 377 612 253
E-mail: zuzana.trneckova@czso.cz