Plzeňský kraj patří ke krajům s velmi nízkou mírou nezaměstnanosti především díky výhodné poloze a výbornému dálničnímu spojení s Německem a Prahou. V porovnání s kraji, které dosáhly ještě nižší míry nezaměstnanosti, se Plzeňský region odlišuje strukturou zaměstnanosti, a to jak podle odvětví, tak i podle vzdělanosti.

V časové řadě 2011 až 2015 dosáhl počet zaměstnaných v Plzeňském kraji na základě výsledků Výběrového šetření pracovních sil nejvyšší hodnoty v roce 2015. Počet zaměstnaných se zvýšil z 275,8 tis. v roce 2011 na 287,5 tis. v roce 2015, tj. o 4,3 %.

Míra zaměstnanosti v roce 2015 činila 58,7 % a oproti roku 2011 se zvýšila o 2,4 procentního bodu. Nejvyšší míra zaměstnanosti (87,4 %) byla zjištěna ve věkové skupině 30 až 44 let. Ve sledovaném období vzrostla nejvíce míra zaměstnanosti ve věkové skupině 60 a více let. Růst zaměstnaných této věkové skupiny se oproti roku 2011 zvýšil o 3,8 procentních bodů.

Nejvíce se na růstu zaměstnaných podílel zpracovatelský průmysl, kde se ve sledovaném období zvýšil počet zaměstnaných o 16,0 tisíc. K dalším odvětvím, kde rostl počet zaměstnaných, patřila doprava a skladování (o 4,3 tis.), velkoobchod a maloobchod, oprava motorových vozidel (o 2,7 tis.) a profesní, vědecké a technické činnosti (o 2,3 tis.). Naopak nejvyšší propad zaměstnaných zaznamenalo stavebnictví (o 5,7 tis.) a peněžnictví a pojišťovnictví (o 2,8 tis.).

Podle hlavních tříd zaměstnání se v období 2011 až 2015 zvýšil nejvíce počet zaměstnanců ze skupiny obsluha strojů a zařízení, montéři, a to o 10,2 tisíc osob. Na druhém místě v pořadí nejrychleji rostoucích skupin byli specialisté, jejichž počet se zvýšil o 5,4 tisíc.

Nejvyšší podíl zaměstnaných osob v roce 2015 byl ve věku 30 až 44 let a činil 41,4 %. Oproti roku 2011 vzrostl tento podíl o 0,7 procentního bodu. V souvislosti s prodlužováním věku při odchodu do důchodu tvořili nejrychleji rostoucí skupinu zaměstnaní ve věku 60 až 64 let. Podíl této skupiny se zvýšil od roku 2011 o 2,2 procentních bodů.

V roce 2015 byl zaměstnáván nejvyšší podíl osob se středním vzděláním bez maturity (38,0 %). Druhou nejčetnější skupinu s 37,0 % tvořily osoby se středním vzděláním s maturitou. Skupina zaměstnaných s vysokoškolským vzděláním představovala 19,2 %. Nejméně zaměstnaných mělo základní vzdělání (5,8 %). Oproti roku 2011 se struktura zaměstnaných podle vzdělání změnila nejvíce u osob s vysokoškolským vzděláním a se základním vzděláním. Podíl zaměstnaných osob s vysokoškolským vzděláním se zvýšil o 2,0 procentní body a podíl osob se základním vzděláním o 1,5 procentního bodu. Naopak podíl zaměstnaných se středním vzděláním s maturitou klesl o 1,9 procentního bodu a podíl osob se středním vzděláním bez maturity o 1,5 procentního bodu.

V roce 2015 činila míra ekonomické aktivity 61,0 % a představovala vůbec nejvyšší dosaženou míru ve sledované časové řadě 2011 až 2015. V porovnání s rokem 2011 se celkem zvýšila o 1,7 procentního bodu, nejvíce se pak zvýšila ve věkových skupinách 60 let a více (o 3,8 procentního bodu) a 45 až 59 let (o 3,3 procentního bodu). Rostoucí míra ekonomické aktivity těchto věkových skupin souvisela hlavně s prodlužováním věku při odchodu do důchodu.

Nejnižšího počtu nezaměstnaných osob (11,3 tis.) bylo dosaženo v roce 2015. V porovnání s rokem 2011 se tento počet snížil o 3,6 tis., tj. o 24,3 %.

Obecná míra nezaměstnanosti v roce 2015 činila 3,8 % a oproti roku 2011 se snížila o 1,4 procentního bodu. Nejvyšší obecná míra nezaměstnanosti (5,7 %) byla zaznamenána ve věkové skupině 15 až 29 let, naopak nejnižší míry (3,3 %) dosahovali nezaměstnaní ve věku 30 až 44 let. V rámci časové řady 2011 až 2015 let klesl nejvíce počet nezaměstnaných ve věkové skupině 30 až 44 let. Počet nezaměstnaných se v této věkové skupině snížil o 2,2 tis., tj. o 35,1 %. Oproti roku 2011 se počet nezaměstnaných zvýšil pouze ve věkové skupině 45 až 59 let.

Nejvyšší podíl nezaměstnaných (46,5 %) tvořili v roce 2015 nezaměstnaní se středním vzděláním bez maturity. Naopak nejnižší podíl (8,0 %) představovali nezaměstnaní vysokoškoláci. Podíl nezaměstnaných se základním vzděláním činil 20,8 %.

V roce 2015 činil počet ekonomicky neaktivních obyvatel 191,2 tisíc. V porovnání s rokem 2011 se ekonomická neaktivita snížila o 8,1 tis. osob, tj. o 4,1 %. Nejvyšší pokles ekonomicky neaktivních (o 7,7 tis.) se projevil ve věkové skupině 15 až 29 let. Pokles neaktivity obyvatel této věkové skupiny souvisel s klesajícím počtem obyvatel v důsledku snížené porodnosti. Počet obyvatel věkové skupiny 15 až 29 let se snížil z 105,1 tis. v roce 2011 na 94,0 tis. v roce 2015, tj. pokles o 10,6 %. Naopak ekonomická neaktivita se zvyšovala u obyvatel ve věku 60 let a více. V porovnání s rokem 2011 se zvýšila o 5,9 tis., tj. o 5,0 %. Příčiny růstu ekonomické neaktivity souvisely s přibývajícím počtem obyvatelstva ve věku 60 let a více. Počet obyvatel této skupiny se zvýšil z 134,7 tis. v roce 2011 na 147,8 tis. v roce 2015, tj. o 9,7 %.

Zaměstnanost v krajích ČR

Míra zaměstnanosti v roce 2015 byla nejvyšší v Hl. městě Praze (60,2 %) a ve Středočeském kraji (59,0 %). Plzeňský kraj dosáhl třetí nejvyšší zaměstnanosti mezi kraji ČR. Nejnižší míra zaměstnanosti se vyskytovala v krajích Ústeckém (52,8 %) a v Moravskoslezském (53,2 %).

K rozvoji zaměstnanosti v Plzeňském kraji přispěl vysoký podíl realizovaných zahraničních investic. Plzeň představuje pro zahraniční investory atraktivní lokalitu, významná je poloha Plzně nedaleko Prahy. Celá řada pracovních příležitostí vzniká především podél osy Praha – Norimberk. Důležitá je také výstavba lokálních průmyslových zón kolem přirozených místních center a v dalších lokalitách dopravně snadno dostupných z dálnice D5.

Nejvyšší podíl zaměstnaných vysokoškoláků byl zaměstnán v Hl. městě Praze (40,7 %), nejnižší v Karlovarském kraji (13,2 %). Plzeňský kraj v rámci ostatních krajů dosáhl pátého nejnižšího podílu v zaměstnávání vysokoškoláků. Nejnižší podíl osob se základním vzděláním byl zaměstnán v Hl. městě Praze (2,7 %) a ve Středočeském kraji (2,8 %). Naopak Plzeňský kraj patřil ke krajům s vyšší zaměstnaností osob se základním vzděláním. Podíl zaměstnaných se základním vzděláním činil v Plzeňském kraji 5,8 % a mezi kraji byl tento podíl třetí nejvyšší. Nejvyšší podíl osob se základním vzděláním byl zaměstnáván v krajích Karlovarském (9,2 %) a Ústeckém (7,5 %).

Nejvyšší podíl zaměstnaných ve věku 60 let a více byl zaměstnán v Hl. městě Praze (9,8 %) a v Plzeňském kraji (8,2 %), nejnižší podíl pak v Kraji Vysočina (5,0 %). Nejnižší podíl zaměstnaných ve věku 15 až 29 let se vyskytoval v Hl. městě Praze (14,6 %), nejvyšší podíl v Pardubickém kraji (18,4 %). Plzeňský kraj se v rámci krajů umístil na sedmém nejnižším místě.

Nejvyšší podíly zaměstnaných v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví a rybářství) byly zaznamenány na Vysočině (7,7 %) a v Jihočeském kraji (5,8 %). V sekundárním sektoru (průmysl a stavebnictví) byly zaměstnány nejvyšší podíly zaměstnanců v krajích Zlínském (47,9 %) a Libereckém (47,4 %). V terciárním  sektoru (služby) se vyskytoval nejvyšší podíl zaměstnaných v Hl. městě Praze (81,4 %).

Nejnižší obecná míra nezaměstnanosti v roce 2015 byla zjištěna v Hl. městě Praze (2,8 %), ve Středočeském (3,5 %) a Plzeňském kraji (3,8 %), naopak nejvyšší v krajích Moravskoslezském (8,1 %) a Ústeckém (7,6 %).

S nejnižším podílem nezaměstnaných vysokoškoláků se na prvním místě umístil kraj Ústecký (3,2 %), nejvyšší podíl nezaměstnaných vysokoškoláků byl zjištěn v Hl. městě Praze (26,8 %). Nejnižší procento nezaměstnaných se základním vzděláním bylo zaznamenáno ve Zlínském kraji (9,7 %), naopak nejvyšší v krajích Ústeckém (39,4 %) a Karlovarském (36,1 %).

Nejvyšší podíl ekonomicky aktivních obyvatel žije v Hl. městě Praze (62,0 %), ve Středočeském (61,1 %) a Plzeňském kraji (61,0 %). Nejvyšší podíl ekonomicky neaktivních obyvatel se vyskytuje v krajích Olomouckém (43,0 %) a Ústeckém (42,9 %).