Výsledky vědy a výzkumu výrazně ovlivňují ekonomický, sociální i environmentální rozvoj regionů České republiky. Aplikace výsledků vědy a výzkumu (dále jen „VaV“) může ovlivnit i příznivý vývoj v oblasti přidané hodnoty vyráběných produktů a efektivnost výrobních procesů. Zatímco podnikatelský sektor provádí převážně aplikační a experimentální výzkum, přinášející profit v přijatelné době s ohledem na výši investice, vládní sektor podporuje i základní výzkum. Statistické údaje přibližují základní infrastrukturu VaV, tedy kvantifikují finanční prostředky vynakládané na VaV, počty pracovišť a zaměstnanců v podrobné struktuře, mimo jiné i z pohledu pohlaví.

V úvodu je třeba zdůraznit centrální charakter řízení VaV a inovačních aktivit. Rada pro výzkum, vývoj a inovace je vládním poradním orgánem pro politiku VaV. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je ústředním orgánem státní správy pro programy VaV ve veřejném sektoru, které financují vysokoškolský sektor a podporují mezinárodní spolupráci ve výzkumu. Ministerstvo průmyslu a obchodu spravuje politiky v oblasti podnikatelského VaV. Technologická agentura České republiky poskytuje dotace na financování aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací na bázi veřejných soutěží. Grantová agentura České republiky poskytuje dotace na financování základního výzkumu na bázi veřejných soutěží. Na regionální úrovni pak působí přímo pracoviště VaV na vysokých školách, v podnicích, organizacích vládního sektoru a v soukromé neziskové sféře. Na krajské úrovni probíhají též aktivity související s čerpáním dotací z operačních programů.

Počet a struktura pracovišť VaV

Plzeňský kraj je jedním z nejprůmyslovějších regionů ČR, přičemž zpracovatelský průmysl se podílel v roce 2015 na hrubé přidané hodnotě regionu 35,8 % a na průměrném evidenčním počtu zaměstnaných 35,1 %. Nepřekvapuje proto vysoký počet pracovišť VaV v podnikatelských subjektech. Celkově v kraji provádělo v roce 2016 činnosti VaV 105 ekonomických subjektů, v rámci nichž se nacházelo celkem 125 pracovišť. Z uvedeného počtu pracovišť se jich 100 nacházelo právě v podnikatelském sektoru, kde docházelo již druhým rokem k nárůstu. Dalších 17 bylo vedeno na vysokých školách, 5 ve vládním sektoru a 3 se nacházely v soukromé nepodnikatelské sféře.

Průmyslový charakter kraje se odráží i ve struktuře pracovišť VaV podle vědního zaměření. Nejvíce, 82 jich bylo v Plzeňském kraji zaměřeno na techniku, 26 na přírodní a lékařské vědy, 13 na humanitní a sociální oblast a 4 na zemědělství. Zajímavým je v rámci celé České republiky počet pracovišť zaměřených na výzkum a vývoj v oblasti humanitních a sociálních věd, kterých bylo celkem 251 a jedná se tak o 8,9 % z celkového počtu pracovišť.

Odlišný pohled na strukturu pracovišť VaV nabízí údaje o převažující činnosti subjektu dle klasifikace
CZ-NACE, ve kterém pracoviště provádí výzkum a vývoj. Zde je vhodné zmínit, že obor činnosti VaV pracoviště nemusí být totožný s převažující činností subjektu. Typickým příkladem je vysoká škola, kde je hlavní činností vzdělávání, ale v této souvislosti vyvíjí i VaV aktivity s konkrétním zaměřením. V subjektech s převážnou činností v oblasti průmyslu a stavebnictví vyvíjí činnost 63 pracovišť. Celkem 16 pracovišť VaV funguje v subjektech zabývajících se informačními a komunikačními činnostmi, shodný počet pracovišť vyvíjí činnost v subjektech, které se zabývají vzděláváním. Z celkového počtu 16 pracovišť v rámci subjektů zabývající se profesní, vědeckou a technickou činností, se jich 8 přímo zaměřuje na výzkum a vývoj. Dále 5 pracovišť existuje v subjektech se zaměřením na kulturní, zábavní a rekreační činnosti, 3 působí v subjektech zdravotní a sociální péče, 2 v subjektech zabývajících se zemědělstvím a 4 v rámci ostatních odvětví služeb.

Výdaje na výzkum a vývoj

Podle sektoru provádění VaV tradičně ve financování v rámci kraje dominuje podnikatelský sektor. Celkové výdaje na aktivity VaV v kraji dosáhly částky 3,447 mld. Kč, z toho činí výdaje podnikatelského sektoru na VaV aktivity 2,529 mld Kč, což představuje 73,4 % z celkových výdajů na VaV v kraji. Zdroje tohoto financování jsou přímo z podnikatelského sektoru z 97,2 %. Výdaje vysokoškolských institucí v oblasti vědy a výzkumu činily 839 mil. Kč, vládního sektoru pouze 60 mil. Kč a neziskového sektoru 19 mil. Kč.

Veřejné zahraniční zdroje tvoří v případě České republiky především příjmy ze strukturálních fondů EU použité na financování prováděného VaV ve sledovaných subjektech prostřednictvím jednotlivých operačních programů, ostatní zdroje z rozpočtu EU (jde především o výzkumné rámcové programy) a zdroje z mezinárodních, vládních a veřejných organizací mimo EU (například Norské fondy/EHP aj.). Jak je patrné z grafu, mezi roky 2015 a 2016 došlo k výraznému poklesu financování VaV ze zahraničních zdrojů, což vychází z ukončení významných projektů výstavby center VaV v Plzni (Západočeskou univerzitou a Lékařskou fakultou Univerzity Karlovy v Plzni).

Jak je patrné z předcházející grafu, výdaje na VaV od roku 2015 v Plzeňském kraji klesají. V mezikrajském porovnání výší výdajů se Plzeňský kraj umístil na pátém místě.

Na základní výzkum bylo v našem kraji vynaloženo 382 mil. Kč, na aplikovaný výzkum 1,694 mld. Kč a na experimentální vývoj 1,372 mld. Kč. Do technických vědních oborů směřovala nejvyšší suma a to 2,771 miliard Kč, následují vědy přírodní s výdaji ve výši 370 mil. Kč, vědy lékařské se 142 mil. Kč, vědy humanitní a sociální s výdaji ve výši 156 mil. Kč a na vědy zemědělské bylo vydáno 7 mil. Kč.

Lidské zdroje

Celkem pracovalo v kraji k 31. 12. 2016 v oblasti VaV 4 734 pracovníků (z toho 27,0 % žen), přímo výzkumných pracovníků 2 698 (z toho 20,8 % žen), technických pracovníků 1 484 (z toho 31,9 % žen) a ostatních pracovníků 553 (z toho 44,3 % žen).

Z hlediska struktury pracovníků ve vědních oblastech jich nejvíce působilo ke konci roku 2016 v oblasti techniky, a to 2 706 (z toho 14,4 % žen), v přírodních vědách 676 pracovníků (z toho 34,1 % žen), lékařských vědách 532 (z toho 48,1 % žen), humanitních vědách 406 (z toho 50,0 % žen), sociálních vědách 387 (z toho 48,8 % žen) a v zemědělství 27 pracovníků (z toho 44,4 % žen). Z uvedených čísel vyplývá vyrovnanost podílu žen na aktivitách VaV v lékařských, sociálních a humanitních vědách, a naopak velmi nízký podíl žen na výzkumu a vývoji v technických vědách, což souvisí i se strukturou vysokoškolského vzdělání žen.  

Podnikatelský sektor zaměstnává celkem 2 360 pracovníků VaV, tedy téměř 50 % z celkového počtu pracovníků v kraji (z toho žen 14,1 %). Vysokoškolské instituce zaměstnávají 2 196 pracovníků, což představovalo 46,4 % (z toho 38,6 % žen) z celkového počtu. Zbytek pracovníků zaměstnává vládní sektor (3,0 %) a soukromý neziskový sektor (0,8 %).

Z výše uvedených údajů vyplývá zřetelný pokles financování aktivit VaV v Plzeňském kraji z veřejných zdrojů ze zahraničí (zejména ze strukturálních fondů EU) a pokles výdajů v podnikatelském sektoru. Celkově poklesly výdaje na VaV mezi roky 2015 a 2016 o 1,16 mld. Kč.