Nejžádanější terénní sociální službou byla v Plzeňském kraji pečovatelská služba. Ta se stala v našem kraji v roce 2020 také nejvíce „nedostatkovou“ terénní sociální službou. Přestože tato služba obsadila první pozici také v České republice, v desetiletém horizontu docházelo k postupnému úbytku klientů. Mezi další významné sociální služby patří aktivizační služba pro rodiny s dětmi a terénní programy.

Pečovatelská služba

Nejvýznamnější terénní a ambulantní sociální službou v Plzeňském kraji se stala pečovatelská služba, kterou v roce 2020 využilo 7 040 klientů, čímž došlo k jejímu nepatrnému navýšení oproti roku 2019, a to o 39 osob. Tato sociální služba se zařadila na první pozici také v České republice, kde v roce 2020 přesáhla hodnotu 100 tisíc klientů. Nejvíce uživatelů pečovatelské služby zaznamenal Středočeský kraj (13 691) následovaný Hl. městem Prahou (11 977) a Jihomoravským krajem (11 204). Plzeňský kraj se zařadil v počtu klientů v celorepublikovém srovnání na sedmé místo. Nejméně uživatelů pečovatelské služby evidoval Karlovarský kraj (2 723). V desetiletém horizontu je však patrný celorepublikový pokles klientů této služby, a to o 13 127 osob.

Z hlediska výdajů je patrné, že právě pečovatelská služba tvořila největší část nákladů v oblasti terénních služeb a v Plzeňském kraji dosáhla hodnoty 257 662 tis. Kč. Meziročně se tak objem výdajů spojených s pečovatelskou službou navýšil o 36 553 tis. Kč (tj. o 16,5 %).

Příjmy spojené s poskytováním pečovatelské služby tvořily ve sledovaném roce v Plzeňském kraji 5,7 % z celkových příjmů v České republice. Nejvyšších příjmů za poskytnuté pečovatelské služby bylo dosaženo v Hl. městě Praze (13,6 %), Středočeském (12,4 %) a Jihomoravském kraji (11,4 %). Plzeňský kraj, jehož příjmy činily v roce 2020 celkem 246 311 tis. Kč, se zařadil mezi kraji na osmé místo. Průměrná roční úhrada od jednoho uživatele služby činila v České republice 8 529 Kč.

Sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi

Druhou nejvýznamnější terénní a ambulantní sociální službou z hlediska počtu klientů byla v Plzeňském kraji sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi. Klientela čítala v roce 2020 celkem 2 081 osob a můžeme konstatovat, že i přes umístění na druhé příčce došlo u této služby k meziročnímu poklesu o 15,6 %. Tomu odpovídá i pokles celkových výdajů, které činily ve sledovaném období 28 491 tis. Kč a meziročně se tak snížily o 10,9 %.

Příjem z poskytnutí této péče zaznamenal meziroční pokles o 10,6 % a dosáhl hodnoty 28 544 tis. Kč. Úbytek dětské klientely o 385 osob nám dává naději, že se snížil počet rodin, ve kterých existovala rizika ohrožení vývoje dítěte nebo kde byl vývoj dítěte ohrožen v důsledku dopadů dlouhodobě obtížné krizové sociální situace, kterou rodiče nedokázali sami bez pomoci překonat.

Nejvíce rodin s dětmi vyžadujících sociální pomoc se vyskytovalo v Moravskoslezském kraji (5 347) a v Hl. městě Praze (4 833). Naopak nejméně v Libereckém kraji (127). Plzeňský kraj obsadil šestou pozici mezi kraji. Také náklady vynaložené na tyto služby dosáhly nejvyšších hodnot v Hl. městě Praze (118 156 tis. Kč) a v Moravskoslezském kraji (71 143 tis. Kč). Plzeňský kraj skončil na devátém místě a nejnižší náklady na tyto služby byly vynaloženy v kraji Vysočina (11 192 tis. Kč).

Terénní programy

Třetí nejvyhledávanější službou co do počtu klientů v Plzeňském kraji se staly tzv. terénní programy. Jedná se o služby poskytované osobám, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy. Služba je určena pro problémové skupiny osob, uživatele návykových látek nebo omamných psychotropních látek, osoby bez přístřeší, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách a jiné sociálně ohrožené skupiny. V roce 2020 bylo na tuto pomoc vynaloženo 21 118 tis. Kč, tj. meziročně o 1 135 tis. Kč více. Přestože došlo k navýšení výdajů o 5,7 %, počet klientů měl klesající tendenci a snížil se z hodnoty 2 656 v předchozím roce na 2 063 osob. V porovnání s rokem 2018 došlo dokonce ke snížení uživatelů této služby o 2 231 osob, což poukazuje na významný pokles počtu osob jmenované skupiny lidí v posledních dvou letech. Výše příjmů za vybrané terénní programy činila v Plzeňském kraji 21 004 tis. Kč.

Terénní programy se nejvíce uplatnily v Hl. městě Praze, kde klientela tvořila více než polovinu (36 845) veškerých uživatelů této služby v ČR. Naopak nejméně uživatelů bylo zaznamenáno v Královéhradeckém kraji, pouze 193 osob. Nejvyšších nákladů vynaložených na terénní programy bylo dosaženo v Hl. městě Praze, a to 230 608 tis. Kč (39,4 % z celkových výdajů na tyto služby v ČR), druhým krajem s výdaji 86 528 tis. Kč (14,8 %) se stal Ústecký kraj a na třetím místě skončil kraj Jihomoravský s výdaji 70 588 tis. Kč (12,1 %). Plzeňský kraj se umístil v mezikrajském porovnání na sedmém místě co do výše výdajů a na šestém místě co do počtu uživatelů dané služby.

Odlehčovací služba a osobní asistence

Mezi další terénní a ambulantní služby patří odlehčovací služby, které evidovaly v roce 2020 v Plzeňském kraji 222 klientů s celkovými náklady 31 076 tis. Kč. Výdaje spojené s poskytováním odlehčovací služby se meziročně navýšily o 24,9 % (6 187 tis. Kč). Podobně se vyvíjely také příjmy spojené s těmito službami, když meziročně vzrostly o 47,1 % (7 786 tis. Kč) na 24 334 tis. Kč. Službu v roce 2020 využilo o 34 klientů více než v roce 2019 a byla primárně poskytnuta osobám se sníženou soběstačností z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, o které jinak pečovala osoba blízká v domácnosti.

Osobní asistence je nabízena v přirozeném sociálním prostředí osobám se zdravotním postižením a seniorům, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby, a to v předem dohodnutém rozsahu a čase. V roce 2020 jí využilo v Plzeňském kraji 189 osob, to je o 7 osob více než v roce 2019. Celkem bylo na tuto péči vynaloženo 19 333 tis. Kč, což představovalo meziroční navýšení výdajů o 15,3 % (2 567 tis. Kč). Služba se poskytuje za úhradu a její příjmy činily v daném období 18 925 tis. Kč (meziroční nárůst o 2 819 tis. Kč).

Kontaktní centra, podpora samostatného bydlení a tísňová péče

Cílem kontaktních center je snižování sociálních a zdravotních rizik spojených se zneužíváním návykových látek. Tuto pomoc poskytla centra v roce 2020 celkem 960 klientům v Plzeňském kraji. Nejvíce uživatelů kontaktních center bylo evidováno v Hl. městě Praze (6 724), v Ústeckém (4 688) a Jihomoravském (4 334) kraji. Výdaje na dané služby ve výši 7 966 tis. Kč byly vyrovnány příjmy 7 949 tis. Kč.

Podporované bydlení je terénní služba poskytovaná osobám se zdravotním postižením nebo chronickým onemocněním, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby; služba se poskytuje v domácnosti osob. V roce 2019 využilo podpory samostatného bydlení 20 klientů v Plzeňském kraji s vynaloženými náklady ve výši 2 658 tis. Kč, v roce 2020 se údaj za tuto službu v našem regionu nevyskytoval.

Počet uživatelů tísňové péče klesl v Plzeňském kraji oproti roku 2019 o 25 osob na celkových 143. Naopak výdaje na vybranou službu vzrostly o 14,9 % na 2 253 tis. Kč a příjmy o 21,0 % na 2 282 tis. Kč. Tísňová péče (známá také pod pojmem „nouzové tlačítko“) umožňuje zprostředkování neodkladné pomoci při krizové situaci, např. pádu, nevolnosti apod.

Tlumočnické, průvodcovské a předčitatelské služby

Mezi poslední možné nabízené terénní, popřípadě ambulantní služby v Plzeňském kraji patří tlumočnické, průvodcovské a předčitatelské služby. U tlumočnických služeb byl patrný mírný nárůst klientely, a to o 220 osob na celkových 1 352 osob. Tato pomoc je poskytovaná osobám s poruchami komunikace způsobenými především smyslovým postižením, které zamezuje běžné komunikaci s okolím bez pomoci jiné fyzické osoby. Přestože došlo v roce 2020 k navýšení počtu klientů této služby, výdaje na vybranou péči zaznamenaly pokles o 1,5 % na částku 1 407 tis. Kč a příjmy o 6,9 % na částku 1 315 tis. Kč.

Počet uživatelů průvodcovských a předčitatelských služeb zůstal téměř neměnný a v roce 2020 evidoval 483 osob, což bylo nejvíce ze všech krajů v ČR. Oproti tomu v Hl. městě Praze využilo službu jen 134 klientů a v Jihočeském kraji 131 osob. Průvodcovské a předčitatelské služby využilo v České republice 998 lidí, tzn., že téměř polovinu klientely tvořil Plzeňský kraj. Zajímavé je, že přestože v počtu klientů se umístil Plzeňský kraj na prvním místě, jeho výdaje nedosahovaly zdaleka takové výše jako výdaje vynaložené v Jihočeském kraji (5 854 tis. Kč), Hl. městě Praze (3 728 tis. Kč) a Karlovarském kraji (2 039 tis. Kč), v němž počet klientů byl pouhých 34 osob. Výdaje v Plzeňském kraji činily 1 530 tis. Kč a příjmy 1 589 tis. Kč.

Nejvíce „nedostatkovou“ terénní sociální službou byla v roce 2020 v našem regionu pečovatelská služba se 131 neuspokojenými žádostmi. Dalších 64 klientů neuspělo se svou žádostí o terénní program, 43 žadatelů nebylo úspěšných v žádosti o sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, 41 neuspokojených žádostí bylo evidováno v případě odlehčovací služby, u služeb kontaktního centra nebylo vyhověno 20 žádostem a 3 žádostem u osobní asistence.

Rozložení neuspokojených žádostí podle typu sociální služby bylo v jednotlivých krajích rozdílné. Nejvíce neuspokojených žádostí o terénní programy bylo evidováno v Jihomoravském kraji (2 152). Dalších 1 445 klientů neuspělo se žádostí o osobní asistenci v Hl. městě Praze. Jihomoravský kraj vykázal největší počet neuspokojených žádostí o pečovatelské služby (1 143), službám kontaktních center nebylo vyhověno nejčastěji v Hl. městě Praze (u 1 135 případů). Ve Zlínském kraji byl největší nedostatek u odlehčovací služby (569 žádostí) a o sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi neúspěšně žádalo 152 klientů v Hl. městě Praze. Celkově nejmenší počet všech neuspokojených žádostí o sociální služby byl zaznamenán v Ústeckém (239) a Plzeňském (302) kraji. Naopak nejvíce žádostí vykázaly kraje Jihomoravský (4 623), Hl. město Praha (3 783) a Moravskoslezský (1 991). Počet žádostí však nemusí odpovídat skutečnému počtu žadatelů, neboť jedna osoba může podat více žádostí najednou.

Kontakt:

Mgr. Petra Fujová
Krajská správa ČSÚ v Plzni
Tel.: 377 612 121
E-mail: petra.fujova@czso.cz