Plzeňský kraj dosáhl v roce 2018 v HDP na 1 obyvatele v PPS 81,3 % průměru EU 28 členských zemí. V letech 2013–2016 se Plzeňský kraj v rámci mezikrajského porovnání u tohoto ukazatele umisťoval trvale na třetím nejvyšším místě za Hl. městem Prahou a Jihomoravským krajem. V letech 2017 a 2018 se posunul na páté místo za Středočeský a Královéhradecký kraj. Klíčovou roli v ekonomice Plzeňského kraje hraje průmysl. I když se v regionu vyskytují konkurenceschopné podniky, jak v evropském, tak celosvětovém měřítku, region se potýká nejen s nedostatkem kvalifikovaných lidských zdrojů v oblasti vědy, výzkumu a inovací, ale i technických oborů. Jestliže míra investic (podíl THFK na HDP) ještě v roce 2013 činila 22,5 %, v roce 2017 se již tento podíl snížil na 18,9 % (údaje za rok 2018 nebyly zatím k dispozici). Oproti roku 2013 se snížil i podíl výdajů na vědu a výzkum k HDP. Na trhu práce chybí řemeslné profese a řada podniků tím ztrácí konkurenční výhodu v podobě levné pracovní síly.

Regionální účty představují významný zdroj pro hodnocení výkonnosti jednotlivých regionů. Vycházejí z ročních národních účtů sestavených pro Českou republiku a metodicky odpovídají Evropskému systému účtů (ESA 2010), důsledně dodržují pravidla a doporučení platná pro členské země Evropské unie a jsou s nimi plně harmonizované.

V souladu s metodikou ESA 2010 je pro regionální účty uplatňována pracovištní metoda, to znamená, že makroekonomické ukazatele za podniky jsou rozděleny do regionů podle skutečného místa působení jednotky. Hrubá přidaná hodnota za organizace, které působí ve více krajích je alokována na základě počtu zaměstnanců v jednotlivých krajích. Ukazatele účtů domácností se vztahují k místu bydliště domácností.

Regionální hrubá přidaná hodnota

V roce 2018 dosáhla v Plzeňském kraji hrubá přidaná hodnoty (dále jen HPH) 235 752 mil. Kč. Oproti roku 2017 vzrostla o 2,9 %. Na tvorbě hrubé přidané hodnoty ČR se Plzeňský region podílel 4,9 %. V porovnání s ostatními kraji byl tento podíl sedmý nejvyšší. Nejvíce se na tvorbě hrubé přidané hodnoty podílela odvětví služeb (52,9 %) a průmyslu (38,6 %).

V časové řadě let 2013–2018 se regionální hrubá přidaná hodnota v běžných cenách neustále zvyšovala. Nejvyšší meziroční zvýšení bylo zaznamenáno mezi lety 2013 a 2014. Struktura hrubé přidané hodnoty se v roce 2018 v porovnání s rokem 2013 snížila v zemědělství, lesnictví a rybářství o 0,5 procentního bodu (dále jen p. b.) a ve stavebnictví o 0,3 p. b. Naopak v průmyslu se zvýšila o 0,5 p. b. a ve službách o 0,3 p. b.

Plzeňský kraj měl v porovnání s ČR vyšší podíly z HPH v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví a rybářství) o 1,0 p. b. a sekundárním sektoru (průmysl a stavebnictví) o 8,0 p. b. Podíl terciárního sektoru (služby) na HPH byl v Plzeňském kraji oproti ČR naopak nižší o 9,0 p. b.

Podíly sektorů na hrubé přidané hodnotě v krajích ČR

Nejvyšší podíl primárního sektoru na hrubé přidané hodnotě dosahovaly v roce 2018 kraje Vysočina (5,7 %) a Jihočeský (4,7 %), naopak nejnižší kraje Hl. město Praha (0,4 %) a Moravskoslezský (1,7 %). V porovnání s ostatními regiony NUTS3 se Plzeňský kraj (3,2 %) v podílu primárního sektoru na hrubé přidané hodnotě umístil na pátém nejvyšším místě.

Nejvyšší podíly sekundárního sektoru na hrubé přidané hodnotě  byly zaznamenány v krajích Zlínském (50,5 %) a Libereckém (46,6 %), nejnižší podíly měly kraje Hl. město Praha (15,4 %) a Jihomoravský (33,5 %). V mezikrajském srovnání dosáhl Plzeňský kraj v tomto ukazateli osmého nejvyššího podílu (43,9 %).

Podíl terciárního sektoru na hrubé přidané hodnotě byl nejvyšší v krajích Hl. město Praha (84,3 %), Jihomoravském (64,1 %) a Karlovarském (62,2 %), nejnižšího podílu bylo dosaženo v krajích Zlínském (46,9 %) a Vysočina (48,8 %). Plzeňský kraj obsadil v podílu terciárního sektoru v mezikrajském srovnání osmé nejvyšší místo (52,9 %).

Hrubý domácí produkt

V roce 2018 dosáhl hrubý domácí produkt (dále jen HDP) v běžných cenách v Plzeňském kraji výše 262 067 mil. Kč. Na HDP České republiky se podílel 4,9 %. V porovnání s rokem 2017 klesl tento podíl o 0,1 p. b., oproti roku 2013 byl nižší o 0,2 p. b.

HDP ve srovnatelných cenách (předchozí rok=100) rostl v Plzeňském kraji v období let 2013–2018 průměrným ročním tempem 3,0 % (šesté nejrychleji rostoucí průměrné roční tempo v porovnání s ostatními kraji). V ČR činilo v období 2013–2018 průměrné roční tempo 2,8 %. Nejvyšší průměrné roční tempo růstu bylo za období 2013–2018 dosaženo v Hl. městě Praze 3,9 %, ve Středočeském kraji 3,6 %, naopak nejnižší průměrné roční tempo růstu měly kraje Karlovarský (0,5 %) a Ústecký (0,7 %).

HDP na 1 obyvatele umožňuje navzájem porovnávat ekonomickou výkonnost krajů. Výši průměru za ČR ovlivňuje zásadním způsobem kraj Hl. město Praha. V roce 2018 činila výše tohoto ukazatele v Plzeňském kraji 449 822 Kč, v porovnání s ostatními kraji byla tato hodnota pátá nejvyšší. Plzeňský kraj byl oproti dosaženému průměru ČR nižší o 10,2 %.

V roce 2018 dosáhl průměr HDP na 1 obyvatele v ČR 500 973 Kč. Výši tohoto ukazatele za ČR významně dlouhodobě ovlivňuje kraj Hl. město Praha. Výše HDP na 1 obyvatele v roce 2018 v Hl. městě Praze převyšovala průměr ČR o 110,9 %. Praha patří k regionům s nejvýkonnější ekonomikou. Na těchto výsledcích se významnou měrou podílí nejen pracovní síla s vyšší kvalifikací, ale i populace z ostatních regionů, která do Hl. města Prahy dojíždí za prací. Terciární sektor (služby) tvoří významnou součást hrubé přidané hodnoty. V roce 2018 tvořil tento sektor v Hl. městě Praze 84,3 % hrubé přidané hodnoty. Průměr HDP na 1 obyvatele v ČR bez Hl. města Prahy by činil 423 425 Kč a oproti tomuto průměru by byl HDP na 1 obyvatele v Plzeňském kraji vyšší o 26 397 Kč.

V časové řadě 2013–2016 Plzeňský kraj v HDP na 1 obyvatele dosahoval v mezikrajském porovnání třetí nejvyšší hodnotu za Hl. městem Prahou a Jihomoravským krajem. V roce 2017 a 2018 se Plzeňský kraj oproti ostatním krajům posunul ze třetího na páté místo a před Plzeňským krajem se umístily další dva kraje, Středočeský a Královéhradecký.

Plzeňský kraj dosáhl v roce 2018 v HDP na obyvatele v PPS 81,3 % průměru EU28. V následujícím grafu je zobrazen ekonomicky nejsilnější kraj Hl. město Praha a ekonomicky nejslabší kraj Karlovarský. Zatímco Hl. město Praha překračuje průměr 28 členských zemí EU ve standardu kupní síly o 90,9 %, Karlovarský kraj je o 41,5 % nižší než je průměr 28 členských zemí EU. ČR dosahovala 90,5 % průměru 28 členských zemí EU. V porovnání s Plzeňským krajem byl tento průměr ČR vyšší o 9,2 p. b. HDP na 1 obyvatele v PPS se používá pro mezinárodní srovnání jednotlivých zemí v EU, protože lépe vystihuje ekonomickou výkonnost než HDP na 1 obyvatele v eurech. Standard kupní síly oproti euru odstraňuje rozdílnou cenovou hladinu jednotlivých zemí, která je ovlivněna nadhodnocením či podhodnocením směnného kurzu.

Tvorba hrubého fixního kapitálu

Tvorba hrubého fixního kapitálu (dále jen THFK) představuje hodnotu pořízení hmotných i nehmotných investic, majetku, který nebude spotřebováván, ale využit pro další produktivní činnost. THFK na obyvatele v roce 2017 (THFK nebyla za rok 2018 za jednotlivé regiony k dispozici) dosáhla v Plzeňském kraji  83 121 Kč. Oproti ostatním krajům byla tato hodnota šestou nejnižší zaznamenanou hodnotou. Index _2017/2016 činil 94,2 %. Od roku 2015 hodnota investic připadající na 1 obyvatele neustále klesala. V roce 2017 se oproti roku 2016 THFK na 1 obyvatele nejvíce zvýšila v krajích Hl. město Praha o 44 257 Kč, Pardubickém o 5 592 Kč a Zlínském o 4 951 Kč. Naopak Jihomoravský a Plzeňský kraj patřily k regionům, kde tato hodnota klesla nejvíce, v Jihomoravském o 9 960 Kč a v Plzeňském o 5 592 Kč.

V grafu zobrazujícím míru investic (podíl THFK na HDP) můžeme pozorovat pokles investic k hrubému domácímu produktu jak v ČR, tak v Plzeňském regionu. Vyšší míra investic v Plzeňském kraji než v ČR byla zaznamenána v letech 2004, 2006, 2007 a 2009. Nejvyššího rozdílu v podílu THFK na HDP mezi ČR a Plzeňským krajem bylo dosaženo v roce 2017, kdy míra investic Plzeňského kraje činila jen 18,9 % a oproti ČR byla nižší o 5,9 p. b.

Podíl celkových výdajů na výzkum a vývoj na HDP

Efektivně vynaložené investice na výzkum a vývoj (dále jen VaV) přispívají ke zvyšování ekonomické výkonnosti v jednotlivých krajích. V roce 2018 činil podíl celkových výdajů VaV na HDP v Plzeňském kraji 1,66 %. V porovnání s ČR byl podíl výdajů VaV na HDP nižší o 0,27 p. b.

V časovém období let 2011–2015 byl podíl celkových výdajů na výzkum a vývoj na HDP v Plzeňském kraji v porovnání s ostatními kraji střídavě na třetím a čtvrtém nejvyšším místě. V roce 2015 byl Plzeňský kraj v mezikrajském porovnání na pátém nejvyšším místě a v letech 2017–2018 se posunul na šesté nejvyšší místo.

Nejvyšší podíl výdajů VaV na HDP v roce 2018 měly kraje Jihomoravský (2,86 %), Hl. město Praha (2,68 %) a Středočeský (2,65 %). Nejnižší podíly byly zaznamenány v krajích Karlovarském (0,26 %) a Ústeckém (0,36 %).

Čistý disponibilní důchod domácností

Čistý disponibilní důchod domácností (dále jen ČDDD) představuje částku, kterou mohou domácnosti věnovat na konečnou spotřebu, na úspory ve formě finančních aktiv a na akumulaci nehmotných aktiv. ČDDD na 1 obyvatele dosáhl v roce 2018 v Plzeňském kraji 241 244 Kč (šestá nejvyšší hodnota v mezikrajském porovnání). V porovnání s průměrem ČR byl nižší o 2,1 %.

Zatímco v roce 2017 a v předcházejících letech představoval ČDDD v Plzeňském kraji třetí nejvyšší mezikrajskou hodnotu za Hl. městem Prahou a Středočeským krajem. V roce 2018 se umístily před Plzeňským krajem ještě další tři kraje (Jihomoravský, Vysočina a Královéhradecký). Meziročně se ČDDD v Plzeňském kraji zvýšil nejméně ze všech krajů, a to o 4,3 %. Nejvyšší meziroční nárůst ČDDD na 1 obyvatele byl zaznamenán v krajích Vysočina (o 8,7 %) a Středočeském (o 8,1 %).

Produktivita práce

HDP na 1 zaměstnaného (zaměstnaní celkem včetně sebezaměstnaných podle místa pracoviště) v Plzeňském kraji v roce 2018 činil 924 826 Kč. V porovnání s loňským rokem se produktivita na 1 zaměstnance zvýšila o 15 921 Kč, tj. zvýšení o 1,8 %. HDP na 1 zaměstnance v ČR (982 547 Kč) byl v porovnání s Plzeňským krajem vyšší o 57 721 Kč.

V mezikrajském porovnání se v produktivitě práce Plzeňský kraj umístil v roce 2018 na pátém nejvyšším místě a její meziroční růst byl třetí nejnižší. Ještě v roce 2017 představoval HDP na 1 zaměstnaného v porovnání s ostatními kraji třetí nejvyšší produktivitu. Nejvyšší HDP na 1 zaměstnaného byl dosažen v krajích Hl. město Praha (1 437 853 Kč) a Středočeském (999 741 Kč), nejnižší v krajích Karlovarském (686 786 Kč) a Ústeckém (795 821 Kč).

Meziročně vzrostl HDP na 1 zaměstnaného nejvíce v krajích Jihočeském (o 8,9 %) a Jihomoravském (o 6,8 %). Naopak nejnižší růst byl zaznamenán v kraji Olomouckém (o 0,9 %) a na Vysočině (o 1,4 %).

Mezi hlavní faktory, které mohou významně ovlivňovat produktivitu práce, patří kvalifikace a motivace zaměstnanců, efektivně vynaložené investice, kvalita řízení zaměstnanců, sofistikovaná výroba a investování do vědy a výzkumu.

Plzeňský kraj se potýká nejen s nedostatkem kvalifikovaných lidských zdrojů v oblasti vědy, výzkumu a inovací, ale i technických oborů. Jestliže míra investic (podíl THFK na HDP) ještě v roce 2013 činila 22,5 %, v roce 2017 se již tento podíl snížil na 18,9 % (údaje za rok 2018 nebyly zatím k dispozici). Oproti roku 2013 se snížil i podíl výdajů na vědu a výzkum na HDP. Na trhu práce chybí řemeslné profese a řada podniků tím ztrácí konkurenční výhodu v podobě levné pracovní síly. Tyto uvedené faktory mohou souviset s nižším růstem makroekonomických ukazatelů v regionu a jeho posunu ze třetí pozice na páté místo.

Pozn.: V článku byly také částečně využity poznatky z otázek pro předsedu představenstva Krajské hospodářské komory v Plzeňském kraji Petra Chvojky, které jsou zveřejněny v časopisu Komora.