Z hlediska průměrné měsíční hrubé mzdy v průmyslu dosáhl Plzeňský kraj čtvrté nejvyšší hodnoty v mezikrajském porovnání. Tržby z prodeje výrobků a služeb průmyslové povahy mají v kraji v posledních letech rostoucí tendenci. Tržby v průmyslu jsou v kraji tvořeny převážně průmyslem zpracovatelským, konkrétně odvětvím výroby motorových vozidel. Také produktivita práce v průmyslu z dlouhodobého hlediska v Plzeňském kraji roste.

Český statistický úřad sleduje v regionálním členění za průmysl vybrané ekonomické veličiny, mezi které patří počet podniků, výše tržeb, členění dle odvětví NACE, průměrné mzdy a produktivita práce vyjádřená podílem tržeb na 1 zaměstnance. Uvedené statistické údaje jsou sledovány za podniky se 100 a více zaměstnanci se sídlem na území kraje.

V Plzeňském kraji nedošlo v roce 2017 oproti roku 2016 ke změně počtu velkých průmyslových podniků a jejich počet tak již druhým rokem dosahuje hodnoty 164. Nejvíce velkých podniků je soustředěno v Jihomoravském kraji a to 251, nejméně v Karlovarském kraji 67. Průměrný evidenční počet zaměstnanců vzrostl meziročně o 498 osob (tj. o 0,8 %) na 61 560 zaměstnanců. Nejvíce, 108 128 zaměstnanců vykazují podniky v Moravskoslezském kraji, nejméně 18 823 zaměstnanců v Karlovarském kraji. V celé ČR meziročně stoupl počet zaměstnanců o 2,2 %, což znamená navýšení o 18 434 zaměstnanců.

Průměrná hrubá mzda přepočtená na fyzické osoby se v průměru v ČR zvýšila o 2 096 Kč, na 32 107 Kč. V Plzeňském kraji činila průměrná mzda 32 416 Kč a vzrostla o 2 059 Kč, tj. meziročně o 6,8 %. V mezikrajském srovnání se jednalo o čtvrtou nejvyšší měsíční hrubou mzdu. Výše průměrné hrubé mzdy v průmyslu za ČR byla v porovnání s Plzeňským krajem nižší o 309 Kč. V devíti krajích byla výše průměrná hrubé mzdy v průmyslu nižší než průměrná hrubá mzda za ČR. Výše průměrné hrubé mzdy v ČR byla ovlivněna především vyššími dosaženými průměrnými hrubými mzdami v Hl. městě Praze (38 276 Kč) a Středočeském kraji (38 145 Kč).

Tržby (bez DPH) z prodeje výrobků a služeb průmyslové povahy dosáhly v roce 2017 v běžných cenách hodnoty 220 462 mil. Kč, což představuje v porovnání s předchozím rokem zvýšení o 3,1 %. Celorepublikový růst tržeb průmyslu činil 7,7 %. Plzeňský kraj se podílel na celorepublikových tržbách průmyslu téměř 6 %, nejvyšší podíl 20,5 % a 14,7 % vykazují Středočeský a Moravskoslezský kraj. Nejnižší podíl dlouhodobě vykazuje Karlovarský kraj, v roce 2017 činil jeho podíl 1,1 %.

Podniky se sídlem v Plzeňském kraji se podílely na exportní výkonnosti ČR 6,1 %, měřeno podílem tržeb z přímého vývozu na celkových tržbách velkých podniků. Podíl tržeb za přímý vývoz na tržbách z prodeje výrobků a služeb průmyslové povahy činil v roce 2017 v Plzeňském kraji 63,2 %, tj. meziročně tento podíl poklesl o 4,4 procentního bodu. Tržby podniků z vývozu v Plzeňském kraji meziročně poklesly o 3,7 %, když na úrovni ČR došlo k nárůstu těchto tržeb o 5,8 %. V mezikrajském srovnání vykazuje nejvyšší exportní výkonnost Středočeský kraj, jehož podíl na tržbách z vývozu ČR činí téměř 25 %. Druhým krajem s nejvyšším podílem na tržbách z vývozu za ČR je Moravskoslezský kraj, který se podílí 14,5 %. Plzeňský kraj se v mezikrajském srovnání tržeb z přímého vývozu umístil na pátém místě.

Z hlediska odvětvové struktury tržeb (bez DPH) přímého vývozu v rámci zpracovatelského průmyslu v Plzeňském kraji mají největší zastoupení tržby pocházející z výroby motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů, které se na celkovém vývozu podílely 40,3 %. Významně se poté na tržbách z vývozu podílela výroba pryžových a plastových výrobků, ale také výroba strojů a zařízení j. n.

Objem tržeb z prodeje výrobků a služeb průmyslové povahy ve zpracovatelském průmyslu dosáhl výše 215 216 tis. Kč, tj. 97,6 % z celkových tržeb z prodeje výrobků a služeb průmyslové povahy. Meziroční nárůst těchto tržeb ve zpracovatelském průmyslu činil 3,0 %. Na výši těchto tržeb se především podílí z 30,5 % odvětví výroby motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů, z 13,3 % odvětví výroby strojů a zařízení j. n., z 8,9 % odvětví výroby počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, z 8,9 % výroba nápojů a ze 7,7 % výroba pryžových a plastových výrobků. Ve zpracovatelském průmyslu činil podíl tržeb z přímého vývozu na tržbách z prodeje výrobků a služeb průmyslové povahy 64,1 %. Průměrný evidenční počet zaměstnanců (ve fyzických osobách) ve zpracovatelském průmyslu dosáhl 60 221 zaměstnanců, meziročně vzrostl o 0,8 %. Průměrná hrubá měsíční mzda na fyzické osoby ve zpracovatelském průmyslu činila 32 319 Kč a došlo k jejímu meziročnímu nárůstu o 6,9 %. Nejvyšší mzdu 49 048 Kč pobírali zaměstnanci ve výrobě nápojů a nejnižší mzdu 26 234 Kč ve výrobě potravinářských výrobků.

Produktivita práce jak na celorepublikové úrovni, tak i v Plzeňském kraji má dlouhodobě rostoucí trend. Meziročně produktivita práce v Plzeňském kraji stoupla o 2,2 % na hodnotu 3 581 tis. Kč na zaměstnance. Nejvyšší produktivity dosahují velké podniky ve Středočeském kraji, které v průměru dosahují hodnoty 7 152 tis. Kč na zaměstnance, tedy dvakrát více než v Plzeňském kraji. Na druhé příčce se též s výrazným náskokem umístil Ústecký kraj s 5 658 tis. Kč na zaměstnance. Plzeňský kraj se umístil v mezikrajském srovnání na sedmém místě. Produktivita práce v regionu byla o 17,6 % nižší než průměrná produktivita práce v ČR. Z dostupných údajů vyplývá, že v regionech kde je produktivita nejvyšší, nemusí být nejvyšší mzdy. Ačkoliv například produktivita práce je v Moravskoslezském kraji o 15,4 % vyšší než průměr ČR, průměrné mzdy jsou naopak o 5,1 % nižší než průměr ČR a obrácený poměr má i Pardubický kraj. Výše mzdy je na trhu práce určována zejména s ohledem na vyváženost poptávky a nabídky, na cenách a dostupnosti ostatních výrobních faktorů a tím charakteru průmyslové výroby z hlediska přidané hodnoty.