Průměrná mzda v Plzeňském kraji v 1. čtvrtletí 2013
V 1. čtvrtletí roku 2013 mzdy v kraji nominálně i reálně poklesly. Průměrná hrubá měsíční mzda činila 22 668 Kč, což představuje oproti 1. čtvrtletí 2012 snížení o 159 Kč, tj. o 0,7 %. Pokud zohledníme inflaci, byl reálný propad průměrné mzdy ještě větší, a to o 2,5 %.
Plzeňský kraj se v 1. čtvrtletí 2013 může pochlubit čtvrtou nejvyšší průměrnou mzdou1 přepočtenou na osoby plně zaměstnané mezi jednotlivými kraji České republiky. Lépe jsou na tom pouze kraj Hlavní město Praha (31 956 Kč), Středočeský (23 665 Kč) a Jihomoravský kraj (23 042 Kč). Nejnižší průměrná mzda byla zjištěna v Karlovarském kraji, a to 20 447 Kč, což je o 3 614 Kč méně, než je celorepublikový průměr (24 061 Kč). Je třeba ale zdůraznit, že průměrná mzda v ČR je ovlivněna především výší mzdy v kraji Hlavní město Praha, a proto výše průměrné mzdy v ČR nedosahuje žádný jiný kraj.
V šesti krajích průměrná mzda nominálně vzrostla, nejvíce v Libereckém kraji o 1,1 %. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 1,8 % a reálná mzda tak poklesla ve všech krajích ČR. Nejvýrazněji se reálná mzda snížila v kraji Hlavní město Praha (o 3,9 %) a v Plzeňském kraji (o 2,5 %). V celorepublikovém úhrnu poklesla průměrná mzda jak nominálně (o 0,4 %), tak i reálně (o 2,2 %).
Ačkoliv v 1. čtvrtletí 2013 došlo v kraji k poklesu mezd, počet zaměstnanců2 se nepatrně zvýšil (o 0,1 %). Navýšení počtu zaměstnaných bylo zaznamenáno také v kraji Hlavní město Praha, ve Středočeském kraji, v Kraji Vysočina a v Královéhradeckém kraji. Naopak počet zaměstnaných nejvíce poklesl v Karlovarském kraji, a to o 3,0 %. V celé České republice se evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané snížil o 23,4 tisíc zaměstnanců, tj. o 0,6 %.
Více o průměrné hrubé měsíční mzdě v ČR v 1. čtvrtletí 2013.
1 Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Nezahrnují se náhrady mzdy nebo platu za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény placené zaměstnavatelem. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky. Průměrná hrubá měsíční mzda přepočtená na osoby plně zaměstnané zohledňuje délku pracovního úvazku.
2 Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený vyjadřuje přepočet na plně zaměstnané (s plnou pracovní dobou). Do evidenčního počtu zaměstnanců se zahrnují všichni stálí i dočasní zaměstnanci, kteří jsou ke zpravodajské jednotce v pracovním, služebním nebo členském poměru (kde součástí členství je pracovní vztah). Nezahrnují se např. ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (nepracují-li současně v pracovním poměru), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci, aj.).
