Průměrná mzda v Plzeňském kraji v 1. až 2. čtvrtletí 2014

 

V 1. až 2. čtvrtletí roku 2014 mzdy v kraji nominálně i reálně vzrostly. Průměrná hrubá měsíční mzda činila 23 902 Kč, což představuje oproti 1. až 2. čtvrtletí 2013 zvýšení o 756 Kč, tj. o 3,3 %. Pokud zohledníme inflaci, průměrné mzdy reálně vzrostly o 3,1 %.


Plzeňský kraj se v 1. pololetí 2014 může pochlubit čtvrtou nejvyšší průměrnou mzdou1 přepočtenou na osoby plně zaměstnané mezi jednotlivými kraji České republiky. Lépe jsou na tom pouze kraj Hlavní město Praha (33 044 Kč), Středočeský (25 191 Kč) a Jihomoravský kraj (24 241 Kč). Nejnižší průměrná mzda byla zjištěna v Karlovarském kraji, a to 21 515 Kč, což je o 3 644 Kč méně, než je celorepublikový průměr (25 159 Kč). Je třeba ale zdůraznit, že průměrná mzda v ČR je ovlivněna především výší mzdy v kraji Hlavní město Praha, a proto výše průměrné mzdy v ČR nedosahuje žádný jiný kraj kromě Středočeského.

Zaměstnanci a mzdy podle krajů v 1. až 2. čtvrtletí 2014

Průměrné hrubé měsíční mzdy (osoby přepočtené na plně zaměstnanné)

Ve všech krajích průměrná mzda nominálně vzrostla, nejvíce v kraji Zlínském (o 4,0 %), Jihočeském a na Vysočině (shodně o 3,5 %). Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období jen o 0,2 % a reálná mzda tak vzrostla ve všech čtrnácti krajích ČR. Nejnižší nárůst reálné mzdy byl zjištěn v kraji Hlavní město Praha (o 1,8 %) a v Karlovarském a Ústeckém kraji (shodně o 2,2 %). V celorepublikovém úhrnu průměrná mzda nominálně i reálně vzrostla.

Meziroční nárůst nominální a reálné mzdy

Počet zaměstnanců2 se v kraji zvýšil o 1,1 % na 202,6 tisíc. K nárůstu jejich počtu došlo i v dalších 8 krajích, nejvíce v kraji Plzeňském, Středočeském a Jihomoravském (shodně o 1,1 %). Naopak v 5 krajích se stavy zaměstnanců snižovaly, nejvýrazněji v Karlovarském kraji (o 0,8 %). V celé České republice se evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané zvýšil o 15,3 tisíc zaměstnanců, tj. o 0,4 %.


Více o průměrné hrubé měsíční mzdě v ČR ve 2. čtvrtletí 2014.



1 Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Nezahrnují se náhrady mzdy nebo platu za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény placené zaměstnavatelem. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky. Průměrná hrubá měsíční mzda přepočtená na osoby plně zaměstnané zohledňuje délku pracovního úvazku.

2 Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený vyjadřuje přepočet na plně zaměstnané (s plnou pracovní dobou). Do evidenčního počtu zaměstnanců se zahrnují všichni stálí i dočasní zaměstnanci, kteří jsou ke zpravodajské jednotce v pracovním, služebním nebo členském poměru (kde součástí členství je pracovní vztah). Nezahrnují se např. ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (nepracují-li současně v pracovním poměru), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci, aj.).


  • mzdy_2Q2014.pdf