Průměrná mzda v Plzeňském kraji v 1.-3. čtvrtletí 2013

V 1.-3. čtvrtletí roku 2013 mzdy v kraji nominálně vzrostly, reálně však poklesly. Průměrná hrubá měsíční mzda činila 23 354 Kč, což představuje oproti 1.-3. čtvrtletí 2012 zvýšení o 135 Kč, tj. o 0,6 %. Pokud zohledníme inflaci, průměrné mzdy se reálně propadly o 0,9 %.

Plzeňský kraj se v 1.-3. čtvrtletí 2013 může pochlubit čtvrtou nejvyšší průměrnou mzdou¹ přepočtenou na osoby plně zaměstnané mezi jednotlivými kraji České republiky. Lépe jsou na tom pouze kraj Hlavní město Praha (32 362 Kč), Středočeský (24 588 Kč) a Jihomoravský kraj (23 593 Kč). Nejnižší průměrná mzda byla zjištěna v Karlovarském kraji, a to 20 991 Kč, což je o 3 631 Kč méně, než je celorepublikový průměr (24 622 Kč). Je třeba ale zdůraznit, že průměrná mzda v ČR je ovlivněna především výší mzdy v kraji Hlavní město Praha, a proto výše průměrné mzdy v ČR nedosahuje žádný jiný kraj.

V jedenácti krajích průměrná mzda nominálně vzrostla, nejvíce v kraji Vysočina o 1,6 %. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 1,5 % a reálná mzda tak poklesla v deseti krajích ČR. Nejvýrazněji se reálná mzda snížila v kraji Hlavní město Praha (o 1,9 %) a ve Zlínském kraji (o 1,4 %). V celorepublikovém úhrnu průměrná mzda sice nominálně vzrostla (o 0,7 %), reálně však poklesla (o 0,8 %).


Počet zaměstnanců² se v kraji snížil o 0,7 % na 199,5 tisíc. K poklesu jejich počtu došlo ve všech krajích kromě Hlavního města Prahy, kde se počet zaměstnaných zvýšil o 2,4 tisíc (o 0,3 %). V celé České republice se evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané snížil o 42,8 tisíc zaměstnanců, tj. o 1,1 %.


Více o průměrné hrubé měsíční mzdě v ČR ve 3. čtvrtletí 2013.

---

¹ Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Nezahrnují se náhrady mzdy nebo platu za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény placené zaměstnavatelem. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky. Průměrná hrubá měsíční mzda přepočtená na osoby plně zaměstnané zohledňuje délku pracovního úvazku.

² Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený vyjadřuje přepočet na plně zaměstnané (s plnou pracovní dobou). Do evidenčního počtu zaměstnanců se zahrnují všichni stálí i dočasní zaměstnanci, kteří jsou ke zpravodajské jednotce v pracovním, služebním nebo členském poměru (kde součástí členství je pracovní vztah). Nezahrnují se např. ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (nepracují-li současně v pracovním poměru), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci, aj.).