Ve 3. čtvrtletí roku 2021 mzdy v Plzeňském kraji mírně vzrostly a meziročně se také zvýšil počet zaměstnanců. Pokud zohledníme inflaci, průměrné mzdy v regionu vzrostly i reálně.

Plzeňský kraj se průměrnou mzdou¹ přepočtenou na osoby plně zaměstnané ve 3. čtvrtletí 2021 zařadil na čtvrtou pozici mezi jednotlivými kraji České republiky. Lépe jsou na tom kraje Hl. město Praha (45 523 Kč), Středočeský (37 625 Kč) a Jihomoravský (36 852 Kč). Nejnižší průměrná mzda byla zjištěna v Karlovarském kraji, a to 33 249 Kč, což je o 4 250 Kč méně, než je republikový průměr (37 499 Kč). Je třeba zdůraznit, že průměrná mzda v ČR je ovlivněna především výší mzdy v kraji Hl. město Praha, výše průměrné mzdy v ČR tak nedosahuje kromě Středočeského již žádný jiný kraj.

Průměrná mzda nominálně vzrostla v celé ČR, nejvíce v kraji Zlínském (o 7,1 %), Jihočeském (o 6,5 %) a Královéhradeckém (o 6,3 %), nejméně pak v Libereckém (o 4,5 %). Plzeňský region se v meziročním nárůstu zařadil až na předposlední místo. Spotřebitelské ceny v ČR celkem se zvýšily za uvedené období o 4,1 %. V celorepublikovém úhrnu průměrná hrubá měsíční nominální mzda vzrostla o 5,7 % a reálně o 1,5 %. Medián mezd činil 32 979 Kč a proti stejnému období předchozího roku vzrostl o 5,7 %, u mužů dosáhl 35 086 Kč, u žen 30 433 Kč.

Počet zaměstnanců² se oproti stejnému období předchozího roku v kraji zvýšil o 1,3 % na 209,4 tisíc. K nárůstu počtu zaměstnanců došlo v jedenácti krajích ČR, nejvíce se počet zaměstnanců zvýšil v Praze. Pokles u tohoto ukazatele byl zaznamenán v Moravskoslezském, Karlovarském a Ústeckém kraji. V celé České republice evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané vzrostl o 41,1 tisíc zaměstnanců, tj. o 1,0 %.

¹ Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Nezahrnují se náhrady mzdy nebo platu za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény placené zaměstnavatelem. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky. Průměrná hrubá měsíční mzda přepočtená na osoby plně zaměstnané zohledňuje délku pracovního úvazku.

² Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený vyjadřuje přepočet na plně zaměstnané (s plnou pracovní dobou). Do evidenčního počtu zaměstnanců se zahrnují všichni stálí i dočasní zaměstnanci, kteří jsou ke zpravodajské jednotce v pracovním, služebním nebo členském poměru (kde součástí členství je pracovní vztah). Nezahrnují se např. ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (nepracují-li současně v pracovním poměru), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci, aj.).

Kontakt:

Mgr. Tereza Mildorfová
Krajská správa ČSÚ v Plzni
Tel.: 377 612 108
E-mail: tereza.mildorfova@czso.cz