Ve 2. čtvrtletí roku 2020 mzdy v kraji po velmi dlouhé době mírně poklesly. Průměrná hrubá měsíční mzda činila 32 681 Kč, což představuje meziroční snížení o 264 Kč, tj. o 0,8 %. Pokud zohledníme inflaci, průměrné mzdy v regionu reálně poklesly o 3,8 %.

Plzeňský kraj se ve 2. čtvrtletí 2020 může pochlubit čtvrtou nejvyšší průměrnou mzdou¹ přepočtenou na osoby plně zaměstnané mezi jednotlivými kraji České republiky. Lépe jsou na tom kraje Hl. město Praha (42 435 Kč), Středočeský (36 134 Kč) a Jihomoravský (33 049 Kč). Nejnižší průměrná mzda byla zjištěna v Karlovarském kraji, a to 29 514 Kč, což je o 4 757 Kč méně, než je republikový průměr (34 271 Kč). Je třeba zdůraznit, že průměrná mzda v ČR je ovlivněna především výší mzdy v kraji Hl. město Praha, výše průměrné mzdy v ČR tak nedosahuje kromě Středočeského již žádný jiný kraj.

Jen v šesti krajích průměrná mzda nominálně vzrostla, nejvíce v kraji Ústeckém (o 2,4 %), nejméně pak v Hl. městě Praze (o 0,6 %). Nejvyšší meziroční pokles dosáhl Liberecký (o 2,8 %) a na druhé pozici Plzeňský kraj (o 0,8 %). Spotřebitelské ceny v ČR celkem se zvýšily za uvedené období o 3,1 %. V celorepublikovém úhrnu průměrná hrubá měsíční nominální mzda vzrostla jen o 0,5 % a reálně se snížila o 2,5 %. Medián mezd činil 29 123 Kč a proti stejnému období předchozího roku poklesl o 0,2 %, u mužů dosáhl 31 450 Kč, u žen 26 489 Kč.

Počet zaměstnanců² se oproti stejnému období předchozího roku v kraji snížil o 3,9 % na 206,9 tisíc. K nárůstu počtu zaměstnanců nedošlo v žádném kraji ČR. Nejvýraznější pokles tohoto počtu byl zaznamenán v Karlovarském kraji (o 6,1 %). V celé České republice se evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané snížil o 138,3 tisíc zaměstnanců, tj. o 3,4 %.

¹ Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Nezahrnují se náhrady mzdy nebo platu za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény placené zaměstnavatelem. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky. Průměrná hrubá měsíční mzda přepočtená na osoby plně zaměstnané zohledňuje délku pracovního úvazku.

² Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený vyjadřuje přepočet na plně zaměstnané (s plnou pracovní dobou). Do evidenčního počtu zaměstnanců se zahrnují všichni stálí i dočasní zaměstnanci, kteří jsou ke zpravodajské jednotce v pracovním, služebním nebo členském poměru (kde součástí členství je pracovní vztah). Nezahrnují se např. ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (nepracují-li současně v pracovním poměru), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci, aj.).

Kontakt:

Mgr. Tereza Mildorfová
Krajská správa ČSÚ v Plzni
Tel.: 377 612 108
E-mail: tereza.mildorfova@czso.cz