Průměrná mzda v Plzeňském kraji v 1. čtvrtletí 2024

 

Zaměstnanci v Plzeňském a Středočeském kraji zaznamenali v 1. čtvrtletí roku 2024 nejvyšší nominální nárůst mezd v rámci celé ČR. V Plzeňském regionu mzdy za toto období nominálně i reálně vzrostly, u evidenčního počtu zaměstnanců došlo spíše ke stagnaci.

Plzeňský kraj se v 1. čtvrtletí 2024 může pochlubit čtvrtou nejvyšší průměrnou mzdou1 přepočtenou na osoby plně zaměstnané mezi jednotlivými kraji České republiky, která činila 41 273 Kč. Lépe jsou na tom kraje Hl. m. Praha (56 372 Kč), Středočeský (43 554 Kč) a Jihomoravský (43 037 Kč). Nejnižší průměrná mzda byla zjištěna v Karlovarském kraji, a to 37 089 Kč, což je o 6 852 Kč méně, než je republikový průměr (43 941 Kč). Je třeba zdůraznit, že průměrná mzda v ČR je ovlivněna především výší mzdy v kraji Hl. m. Praha, výše průměrné mzdy v ČR tak nedosahuje již žádný jiný kraj.

 

Tabulka: Zaměstnanci a mzdy podle krajů v 1. čtvrtletí 2024

Graf: Průměrné hrubé měsíční mzdy (osoby přepočtené na plně zaměstnané)

Ve všech krajích průměrná mzda nominálně vzrostla, nejvíce ve Středočeském a Plzeňském kraji (shodně o 7,6 %), nejméně pak v Praze (o 6,2 %). Spotřebitelské ceny v ČR celkem se zvýšily za uvedené období o 2,1 %, ve všech 14 krajích i v ČR celkem tak došlo k reálnému nárůstu mezd. V celorepublikovém úhrnu průměrná hrubá měsíční nominální mzda vzrostla o 7,0 %, reálně se zvýšila o 4,8 %. Medián mezd činil 36 651 Kč a vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 5,5 %. U mužů dosáhl 39 541 Kč, u žen 33 793 Kč.

 

Graf: Meziroční nárůst nominální a reálné mzdy

 

Počet zaměstnanců2 se oproti stejnému období předchozího roku v kraji zvýšil jen zcela nepatrně na 216,3 tisíc. K nárůstu počtu zaměstnanců došlo celkem jen ve 4 krajích ČR, nejvýraznějšího navýšení bylo dosaženo v Praze (o 2,1 %), Plzeňský region se zařadil na čtvrtou pozici, před ním došlo k menšímu zvýšení ještě u Jihomoravského a Středočeského kraje. Naopak nejzásadnější pokles byl zaznamenán v Moravskoslezském kraji (o 1,5 %). V celé České republice se evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané zvýšil o 5,2 tisíc zaměstnanců, tj. pouze o 0,1 %.

Kartogram: Průměrná hrubá měsíční mzda podle krajů v 1. čtvrtletí 2024

 

1 Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Nezahrnují se náhrady mzdy nebo platu za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény placené zaměstnavatelem. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky. Průměrná hrubá měsíční mzda přepočtená na osoby plně zaměstnané zohledňuje délku pracovního úvazku.

 

2 Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený vyjadřuje přepočet na plně zaměstnané (s plnou pracovní dobou). Do evidenčního počtu zaměstnanců se zahrnují všichni stálí i dočasní zaměstnanci, kteří jsou ke zpravodajské jednotce v pracovním, služebním nebo členském poměru (kde součástí členství je pracovní vztah). Nezahrnují se např. ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (nepracují-li současně v pracovním poměru), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci, aj.).

 

 

Kontakt:

Mgr. Tereza Mildorfová
Krajská správa ČSÚ v Plzni
Tel.: 377 612 108
E-mail: tereza.mildorfova@czso.cz