Průměrná mzda v Plzeňském kraji v 1. čtvrtletí 2021

 

V 1. čtvrtletí roku 2021 mzdy v Plzeňském kraji nominálně vzrostly, pokud však zohledníme inflaci, průměrné mzdy reálně klesly. U počtu zaměstnanců se projevil dopad koronavirové krize, jejich počet meziročně poklesl. 

Plzeňský kraj se v 1. čtvrtletí 2021 může pochlubit čtvrtou nejvyšší průměrnou mzdou1 přepočtenou na osoby plně zaměstnané mezi jednotlivými kraji České republiky. Lépe jsou na tom kraje Hl. město Praha (44 432 Kč), Středočeský (35 296 Kč) a Jihomoravský (34 540 Kč). Nejnižší průměrná mzda byla zjištěna v Karlovarském kraji, a to 30 148 Kč, což je o 5 137 Kč méně, než je republikový průměr (35 285 Kč). Je třeba zdůraznit, že průměrná mzda v ČR je ovlivněna především výší mzdy v kraji Hl. město Praha, výše průměrné mzdy v ČR tak nedosahuje kromě Středočeského již žádný jiný kraj.

 

 

Ve všech krajích průměrná mzda nominálně vzrostla, nejvíce v Kraji Vysočina (o 4,6 %), nejméně pak shodně v Karlovarském a Plzeňském kraji (o 1,8 %). Spotřebitelské ceny v ČR celkem se zvýšily za uvedené období o 2,2 % a k reálnému růstu mezd došlo v deseti krajích. V celorepublikovém úhrnu průměrná hrubá měsíční nominální mzda vzrostla o 3,2 % a reálně se zvýšila o 1,0 %. Medián mezd činil 29 867 Kč a vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 2,5 %, u mužů dosáhl 32 235 Kč, u žen 27 237 Kč.

 

 

Počet zaměstnanců2 se oproti stejnému období předchozího roku v kraji snížil o 3,2 % na 208,0 tisíc. V důsledku koronavirové krize došlo k poklesu počtu zaměstnanců ve všech 14 krajích ČR, nejvyššího poklesu bylo dosaženo v Karlovarském kraji (o 5,5 %). V celé České republice se evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané snížil o 57,3 tisíc zaměstnanců, tj. o 1,4 %.

 

 

 


1 Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Nezahrnují se náhrady mzdy nebo platu za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény placené zaměstnavatelem. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky. Průměrná hrubá měsíční mzda přepočtená na osoby plně zaměstnané zohledňuje délku pracovního úvazku.

 

2 Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený vyjadřuje přepočet na plně zaměstnané (s plnou pracovní dobou). Do evidenčního počtu zaměstnanců se zahrnují všichni stálí i dočasní zaměstnanci, kteří jsou ke zpravodajské jednotce v pracovním, služebním nebo členském poměru (kde součástí členství je pracovní vztah). Nezahrnují se např. ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (nepracují-li současně v pracovním poměru), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci, aj.).

 

Kontakt:

Mgr. Tereza Mildorfová
Krajská správa ČSÚ v Plzni
Tel.: 377 612 108
E-mail: tereza.mildorfova@czso.cz