Průměrná mzda v Plzeňském kraji v 1. až 2. čtvrtletí 2017

 

V 1. až 2. čtvrtletí roku 2017 mzdy v kraji nominálně i reálně vzrostly. Průměrná hrubá měsíční mzda činila 27 693 Kč, což představuje oproti 1. až 2. čtvrtletí 2016 zvýšení o 2 061 Kč, tj. o 8,0 %. Pokud zohledníme index spotřebitelských cen za celou ČR, průměrné mzdy v Plzeňském kraji reálně vzrostly o 5,6 %.

Plzeňský kraj se v 1. až 2. čtvrtletí 2017 může pochlubit třetí nejvyšší průměrnou mzdou1 přepočtenou na osoby plně zaměstnané mezi jednotlivými kraji České republiky. Lépe jsou na tom pouze Hlavní město Praha (36 645 Kč) a Středočeský kraj (29 263 Kč). Nejnižší průměrná mzda byla zjištěna v Karlovarském kraji, a to 24 551 Kč, což je o 4 072 Kč méně, než je celorepublikový průměr (28 623 Kč). Je třeba ale zdůraznit, že průměrná mzda v ČR je ovlivněna především výší mzdy v kraji Hlavní město Praha, a proto výše průměrné mzdy v ČR nedosahuje kromě Středočeského kraje již žádný jiný kraj.
 

 Tabulka: Zaměstnanci a mzdy podle krajů v 1. až 2. čtvrtletí 2017

 

Graf: Průměrné hrubé měsíční mzdy (osoby přepočtené na plně zaměstnané)

 

Ve všech krajích průměrná mzda nominálně vzrostla, nejvíce v kraji Plzeňském a Ústeckém, v obou případech o 8,0 %. Spotřebitelské ceny se v České republice zvýšily za uvedené období o 2,3 %, při započtení tohoto indexu tak reálná mzda vzrostla ve všech krajích. V celorepublikovém úhrnu průměrná hrubá měsíční nominální mzda vzrostla o 6,5 % a reálně se zvýšila o 4,1 %.

 

Graf: Meziroční nárůst nominální a reálné mzdy

 

Počet zaměstnanců2 se v kraji zvýšil o 0,2 % na 210,7 tisíc. K nárůstu jejich počtu došlo i ve všech ostatních krajích, nejvíce v Hl. městě Praze (o 3,5 %) a ve Středočeském kraji (o 2,8 %), nejméně pak právě v Plzeňském kraji. V celé České republice se evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané zvýšil o 66,5 tisíc zaměstnanců, tj. o 1,7 %.

 

Mapa: Průměrná hrubá měsíční mzda na přepočtené počty zaměstnanců podle krajů v 1. až 2. čtvrtletí 2017

 

 


1 Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Nezahrnují se náhrady mzdy nebo platu za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény placené zaměstnavatelem. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky. Průměrná hrubá měsíční mzda přepočtená na osoby plně zaměstnané zohledňuje délku pracovního úvazku.

 

2 Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený vyjadřuje přepočet na plně zaměstnané (s plnou pracovní dobou). Do evidenčního počtu zaměstnanců se zahrnují všichni stálí i dočasní zaměstnanci, kteří jsou ke zpravodajské jednotce v pracovním, služebním nebo členském poměru (kde součástí členství je pracovní vztah). Nezahrnují se např. ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (nepracují-li současně v pracovním poměru), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci, aj.).