V 1. až 2. čtvrtletí roku 2015 mzdy v kraji nominálně i reálně vzrostly. Průměrná hrubá měsíční mzda činila 24 776 Kč, což představuje oproti stejnému období roku 2014 zvýšení o 765 Kč, tj. o 3,2 %. Pokud zohledníme inflaci, průměrné mzdy reálně vzrostly o 2,8 %.

Plzeňský kraj se v 1. až 2. čtvrtletí 2015 může pochlubit čtvrtou nejvyšší průměrnou mzdou¹ přepočtenou na osoby plně zaměstnané mezi jednotlivými kraji České republiky. Lépe jsou na tom pouze kraj Hlavní město Praha (33 397 Kč), Středočeský (26 035 Kč) a Jihomoravský kraj (24 954 Kč). Nejnižší průměrná mzda byla zjištěna v Karlovarském kraji, a to 21 960 Kč, což je o 3 850 Kč méně, než je celorepublikový průměr (25 810 Kč). Je třeba ale zdůraznit, že průměrná mzda v ČR je ovlivněna především výší mzdy v kraji Hlavní město Praha, a proto výše průměrné mzdy v ČR nedosahuje kromě Středočeského kraje žádný jiný region.

Ve všech krajích průměrná mzda nominálně vzrostla, nejvíce v kraji Pardubickém (o 3,7 %), Libereckém (o 3,6 %) a Ústeckém (o 3,3 %). Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 0,4 % a reálná mzda tak vzrostla ve všech čtrnácti krajích ČR. Nejnižší nárůst reálné mzdy byl zjištěn v kraji Hlavní město Praha (o 1,7 %) a ve Zlínském kraji (o 2,2 %). V celorepublikovém úhrnu tedy průměrná mzda nominálně i reálně vzrostla.

Počet zaměstnanců² se v kraji zvýšil o 1,7 % na 206,3 tisíc. K nárůstu jejich počtu došlo i v dalších 12 krajích, nejvíce v kraji Olomouckém (o 3,1 %), v Hlavním městě Praze (o 2,6 %) a v kraji Pardubickém (o 2,5 %). Pouze v Karlovarském kraji se stavy zaměstnanců snížily, a to o 0,2 %. V celé České republice se evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané zvýšil o 73,4 tisíc zaměstnanců, tj. o 2,0 %.

¹ Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Nezahrnují se náhrady mzdy nebo platu za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény placené zaměstnavatelem. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky. Průměrná hrubá měsíční mzda přepočtená na osoby plně zaměstnané zohledňuje délku pracovního úvazku.

² Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený vyjadřuje přepočet na plně zaměstnané (s plnou pracovní dobou). Do evidenčního počtu zaměstnanců se zahrnují všichni stálí i dočasní zaměstnanci, kteří jsou ke zpravodajské jednotce v pracovním, služebním nebo členském poměru (kde součástí členství je pracovní vztah). Nezahrnují se např. ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (nepracují-li současně v pracovním poměru), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci, aj.).