Ve třídění komunálního odpadu se obyvatelé Plzeňského kraje již dlouhodobě umísťují na předních místech v rámci ČR. Zároveň zde na 1 obyvatele připadá nejméně vyprodukovaného komunálního odpadu v porovnání s ostatními kraji. V roce 2014 bylo na území Plzeňského kraje vyprodukováno 144,5 tis. tun komunálního odpadu a 1 293,0 tis. tun podnikového odpadu. Nejčastěji se odpad dále využívá (33,7 %), odstraňuje (13,9 %) nebo se používá jiným způsobem, například na terénní úpravy (30,0 %).

Pro současné odpadové hospodářství je typická převaha značného množství vznikajícího odpadu (z odvětví průmyslu, energetiky apod.) nad jeho relativně malým využitím jako zdroje druhotných surovin a energie. Odpad je podle § 3 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o odpadech) definován jako movitá věc, která přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k zákonu o odpadech, a osoba se jí zbavuje, má úmysl nebo povinnost se jí zbavit. „Podniková“ produkce odpadů vzniká v přímé závislosti na materiálně-technické a energetické náročnosti výrobního procesu či zpracování. Původci odpadu vznikajícího při jejich podnikatelské činnosti jsou právnické a fyzické osoby.

V Plzeňském kraji bylo v roce 2014 vyprodukováno 1 293,0 tis. tun podnikového odpadu. Oproti předcházejícímu období to znamenalo zvýšení o 322,5 tis. tun, tj. o 33,2 %. Vývoj produkce podnikových odpadů má od roku 2010 proměnlivý charakter.

Při analýze relativního ukazatele celkový vyprodukovaný odpad na jednoho obyvatele v kraji dojdeme k podobným závěrům.

Produkce podnikového odpadu v přepočtu na 1 obyvatele dosáhla v roce 2014 v Plzeňském kraji 2 252,7 kg na obyvatele. Tato hodnota vyprodukovaného odpadu je druhá nejvyšší hned po Hl. městě Praze (5 023,4kg/obyv.) a v České republice činila 1 922,7 kg na obyvatele.

Jedním z klíčových indikátorů odpadového hospodářství, který vypovídá o stavu a vývoji podnikové produkce odpadů, je hodnota této produkce ve vztahu k hrubému domácímu produktu (dále jen HDP) jako základnímu ukazateli, jehož výše je rozhodujícím kritériem hodnocení ekonomické úrovně jednotlivých regionů. V Plzeňském kraji měla hodnota ukazatele produkce podnikového odpadu v přepočtu na tis. Kč HDP od roku 2010 klesající tendenci až do roku 2013 (4,7 kg/tis. Kč HDP). V roce 2014 však hodnota tohoto ukazatele výrazně stoupla na 5,9 kg/tis. Kč HDP, tj. o 1,2 procentního bodu. V mezikrajském srovnání v roce 2014 to znamená třetí nejvyšší hodnotu za kraji Moravskoslezským a Hl. městem Prahou.

Objem vyprodukovaného odpadu a jeho charakter do jisté míry determinuje i odvětvová struktura výroby. Z produkce odpadů ve vybraných odvětvích národního hospodářství v roce 2014 je patrný nejvyšší podíl v odvětví stavebnictví (61,8 %), téměř jedna pětina ve zpracovatelském průmyslu a zanedbatelný je podíl v odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství (0,3 %). V retrospektivním pohledu od roku 2010 stoupla celková produkce odpadů o 22,2 % a to zejména vlivem zvyšujícího se podílu podnikového odpadu v odvětví stavebnictví (o 27,4 %).

V souvislosti s produkcí odpadů je v § 4 písm. e) definováno i nakládání s vznikajícím odpadem. Pod tímto pojmem se rozumí jeho „shromažďování, sběr, výkup, přeprava, doprava, skladování, úprava, využití a odstranění“. Z celkové produkce odpadů v Plzeňském kraji bylo v roce 2014 předmětem nakládání 82,4 %, což je o 13,6 procentních bodů méně než na počátku sledovaného období v roce 2010. Ve srovnání s rokem 2013 byl podíl nakládání s odpady na celkovém vyprodukovaném odpadu vyšší o 16,8 procentních bodů.

V rámci nakládání se vznikajícím odpadem je nutno věnovat pozornost zvláštní kategorii nebezpečného odpadu (tzn. odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností jako např. výbušnost, hořlavost, infekčnost apod.). V Plzeňském kraji bylo z celkového množství manipulovaného odpadu pouze 1,2 % odpadu nebezpečného. Na tuto oblast je kladen velký důraz zejména z hlediska prevence a ochrany jak lidského zdraví, tak i ochrany ekosystémů včetně neobnovitelných přírodních zdrojů (ochrana podzemních vod a půdy před toxickými a nebezpečnými látkami).

S vyprodukovaným odpadem lze naložit třemi způsoby. Může se dále využít, odstranit nebo použít jiným způsobem.

V souladu se strategií udržitelného rozvoje v environmentální oblasti je žádoucí při nakládání s odpady preferovat jejich opakované využívání, a to jako zdroj energie nebo pro recyklaci a regeneraci. V Plzeňském kraji bylo v roce 2014 využito 33,7 % odpadů. V retrospektivním pohledu od roku 2010 došlo v tomto podílu k výraznému nárůstu s kulminací v roce 2012 (40,0 %). Od tohoto roku podíl využitých odpadů opět mírně klesá. K nežádoucímu poklesu dochází v posledních letech u podílu recyklovaných odpadů. Zatímco v roce 2011 bylo využíváno formou recyklace (vč. regenerace) 76,7 % z celkového množství využívaných odpadů, v roce 2014 to bylo již jen 53,6 %. Tento trend zatím není v souladu se záměry Plánu odpadového hospodářství Plzeňského kraje vypracovaného na základě zákona o odpadech, který předpokládá kromě předcházení vzniku odpadů výrazné zvýšení využívání odpadů s upřednostněním recyklace. V Plzeňském kraji také výrazně roste počet recyklačních středisek zejména pro stavební odpad.

Dalším nejvíce využívaným způsobem likvidace odpadů je jejich odstraňování (zejména skládkování). V Plzeňském kraji se ukládalo na skládky v roce 2014 téměř 13 % manipulovatelného odpadu a 92,2 % z odpadů odstraňovaných.

S více jak polovinou odpadů bylo v roce 2014 nakládáno jinými způsoby, než je uvedeno výše, z toho nejčastějším způsobem je využití odpadu na terénní úpravy (57,3 %).

Zvláštní kategorií odpadů je odpad komunální. Komunálním odpadem se ve smyslu § 4 odst. 1 písm. b) rozumí „veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob, který je uveden jako komunální odpad v Katalogu produktů, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání“.

V České republice bylo v roce 2014 vyprodukováno 3 260,6 tis. tun komunálního odpadu, z toho nejvíce v kraji Středočeském (464,3 tis. tun) a nejméně v kraji Karlovarském (92,0 tis. tun). Vyprodukovaný komunální odpad v Plzeňském kraji představoval 4,4 % celkové produkce tohoto odpadu v ČR.

Množství vyprodukovaného komunálního odpadu v přepočtu na 1 obyvatele má v Plzeňském kraji rostoucí trend. Přesto se během celého sledovaného období hodnota tohoto relativního ukazatele nacházela hluboko pod republikovým průměrem. V roce 2014 připadalo na 1 obyvatele kraje 251,7 kg komunálního odpadu, což je nejméně ve srovnání s ostatními regiony. Nižší produkci komunálního odpadu mají také kraje Liberecký, Královéhradecký a Jihomoravský, naopak největší produkci vykazují kraje Středočeský, Vysočina, Moravskoslezský a Jihočeský.

Podíl odděleně sbíraných složek komunálního odpadu z celkové produkce tohoto odpadu zaznamenal v roce 2014 druhou nejvyšší hodnotu (17,7 %). Plzeňský kraj se tak po několika letech prvenství umístil na druhém nejvyšším místě za krajem Zlínským (18,9 %), přičemž republikový podíl činil 14,3 %. V relativním ukazateli přepočtu tříděného sběru komunálního odpadu na 1 obyvatele se v roce 2014 řadí Plzeňský region (44,6 kg/obyv.) na šesté nejvyšší místo v rámci ČR (44,4 kg/obyv.). První a nejvyšší místo v České republice s výtěžností odděleně sbíraných složek 58,1 kg/obyv. zaujímá Zlínský kraj a poslední a nejnižší výtěžnost vykazuje kraj Jihomoravský (34,8 kg/obyv.).

Politika odpadového hospodářství je jedním ze základních principů environmentálního pilíře udržitelného rozvoje a to nejen na regionální či republikové úrovni, ale též i na poli mezinárodním. Vzhledem k tomu, že odpady znamenají velkou zátěž pro životní prostředí, je bezesporu základní strategií v této oblasti prevence, předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a vlastností.

Odpady vznikající jako důsledek nehospodárného a neefektivního nakládání s neobnovitelnými zdroji (půda, voda aj.) jsou však na druhé straně zdrojem energie a surovin. Základním aspektem udržitelného rozvoje v environmentální oblasti je právě upřednostňování jejich využití (recyklace, materiálové využití aj.) před jejich odstraňováním. Skládkování a spalování představuje v mnoha případech zdroj znečištění životního prostředí zejména půdy, vody a ovzduší s dopadem do krajinných ekosystémů. Mezi základní aktuální řešené otázky v nakládání s odpady patří i separovaný sběr vytříděných položek komunálního odpadu.