ČR patří v Evropě k zemím s nejnižší mírou chudoby. Na základě posledních zveřejněných údajů EUROSTATEM z roku 2016 byl podíl domácností, které byly ohroženy mírou chudoby, ze všech zemí  EU 28 nejnižší v ČR. Meziročně klesla míra chudoby v ČR o 0,6 procentního bodu.

Plzeňský kraj se umístil na třetím nejnižším místě v podílu domácností do 60 % mediánu průměrného čistého příjmu na osobu v ČR. V porovnání s ostatními kraji hodnotily nejlépe kvalitu bydlení domácnosti v Plzeňském kraji. Zaplatit neočekávaný výdaj 10 200 Kč si nemohlo dovolit 25,6 % domácností v Plzeňském kraji a v mezikrajském porovnání byl tento podíl třetí nejnižší.

Šetření životních podmínek v domácnostech se konalo na jaře 2017 a zjišťovalo situaci českých domácností v roce 2017 (výjimkou představovaly příjmy domácností, které byly zjišťovány za rok 2016). Šetření probíhá každoročně a cíl je zaměřen na sociální a ekonomické podmínky domácností. V šetření se sleduje příjmová situace domácností, k důležitým ukazatelům patří podíl osob ohrožených příjmovou chudobou a také osob, které žijí v domácnostech s určitým materiálním nedostatkem.

Hranice příjmové chudoby, která znamenala 60 % mediánu čistého národního disponibilního příjmu, dosáhla v ČR v roce 2017 ročního příjmu 134 334 Kč na osobu, (tj. měsíční příjem 11 195 Kč). Tento měsíční příjem na osobu se meziročně zvýšil o 504 Kč, oproti roku 2012 vzrostl o 1 615 Kč.

V roce 2017 žilo v ČR pod hranicí chudoby 947,8 tis. osob, meziročně se snížil tento počet o 5,3 %. V roce 2017 se oproti roku 2012 snížil počet osob, které žily pod hranicí chudoby o 4,3 %. Ke snížení počtu osob pod hranicí chudoby přispěl růst české ekonomiky společně se zvyšujícími se průměrnými výdělky, rostly příjmy českých domácností.

Mírou chudoby bylo v roce 2017 ohroženo 9,1 % obyvatel České republiky (zhruba každý 11 obyvatel). V porovnání s rokem 2012 se tento podíl snížil do roku 2017 o 0,5 procentního bodu, meziročně se poté snížil o 0,6 procentního bodu.

Počet domácností v Plzeňském kraji (241 171) činil 5,5 % z počtu domácností v ČR. V průměru připadlo na 1 domácnost v kraji 2,35 osob z toho 1,14 pracujících, 0,51 vyživovaných dětí, 0,05 nezaměstnaných, 0,58 nepracujících důchodců.

Roční hrubý peněžní příjem na osobu v roce 2016 dosáhl v Plzeňském regionu 204 252 Kč, v porovnání s ČR byl vyšší o 1,1 %. Struktura hrubého ročního peněžního příjmu se v Plzeňském kraji lišila od struktury hrubého ročního peněžního příjmu v ČR především v příjmech se závislé činnosti, které se na celkových příjmech podílely o 5,2 procentního bodu více než v rámci ČR, naopak podíl příjmů z podnikání byl v kraji oproti ČR nižší o 4,5 procentního bodu.

Čistý roční peněžní příjem domácností v Plzeňském kraji činil 173,1 tis. Kč, v porovnání s ČR byl vyšší o 0,5 %. Meziročně se zvýšil o 7,8 tis. Kč, tj. o 4,7 %. Nejvyšší podíl domácností (24,8 %) pobíral čistý měsíční příjem mezi 12 001-15 000 Kč. Čistý peněžní příjem nad 50 000 Kč mělo jen 0,6 % domácností v kraji. Nejnižší příjem do 6 000 Kč mělo jen 1,1 % domácností v kraji.

Nejvyšší podíl domácností do 60 % mediánu průměrného peněžního příjmu na osobu se vyskytoval v Moravskoslezském kraji (13,5 %), naopak nejnižší podíl (4,7 %) domácností byl v Hl. městě Praze. Podíl domácností v Plzeňském kraji v tomto ukazateli dosáhl 6,8 %. Plzeňský kraj se umístil mezi kraji na třetím nejnižším místě. Meziročně se podíl domácností v Plzeňském kraji snížil o 1,8 procentního bodu.

V devíti krajích se meziročně podíl domácností do 60 % mediánu průměrného čistého peněžního příjmu na osobu snížil, naopak v pěti krajích se zvýšil. Nejvyšší meziroční poklesy v tomto ukazateli byly zaznamenány v krajích Moravskoslezském o 4,3 procentního bodu a Ústeckém o 3,2 procentního bodu, naopak nejvíce se meziroční podíly domácností zvýšily v krajích Karlovarském o 2,0 procentního bodu a Pardubickém o 1,7 procentního bodu.

Na základě subjektivních názorů hodnotily domácnosti například, jak jsou schopny vyjít se svými příjmy. Nejnižší podíl domácností, které byly schopny vyjít se svými příjmy velmi snadno, byly zaznamenány v krajích Plzeňském a Pardubickém shodně 0,9 %. V ČR vycházelo se svými příjmy velmi snadno 2,1 % domácností. Nejvyšší podíly domácností, které byly schopny vyjít se svými příjmy velmi snadno, se vyskytovaly v krajích Olomouckém (3,7 %) a v Hl. městě Praze (3,1 %). Velmi těžko se svými příjmy vycházely domácnosti v krajích Ústeckém (11,8 %), Moravskoslezském (11,7 %). V Plzeňském kraji vycházelo jen velmi těžko se svými příjmy (7,6 %) domácností oproti ČR byl tento podíl domácností nižší o 0,3 procentního bodu.

Celkové měsíční náklady na bydlení dosáhly v roce 2017 v Plzeňském kraji 5 279 Kč, v porovnání s rokem 2013 se zvýšily o 2,7 %. Nejvyšší měsíční náklady na bydlení zaplatili v průměru obyvatelé v Hl. městě Praze 7 313 Kč, nejnižší v kraji Vysočina 4 717 Kč. Plzeňský kraj se umístil na osmém nejvyšším místě.

Zaplatit měsíční náklady na bydlení bylo velkou zátěží pro 24,8 % domácností v Plzeňském kraji, což spolu s Moravskoslezským krajem znamenalo druhou nejvyšší hodnotu podílu mezi kraji. V mezikrajském porovnání představovalo zaplacení těchto nákladů nejvyšší zátěž pro 26,6 % domácnosti v Ústeckém kraji, naopak placení nájemného jako velkou zátěž uvedlo nejméně domácností (14,1 %) v Kraji Vysočina.

Nejvyšší podíl domácností s vyživovanými dětmi žije ve Středočeském (36,6 %) a v Ústeckém kraji (34,3 %). Nejnižší podíl domácností s vyživovanými dětmi byl zaznamenán v krajích Hl. město Praha (28,3 %) a Královéhradeckém (31,1 %). V Plzeňském kraji dosáhl podíl domácností s vyživovanými dětmi (32,4 %) v rámci ostatní krajů se umístil na sedmém nejvyšším místě.

Nejvyššího podílu domácností, které bydlely v rodinných domech, bylo dosaženo v kraji Vysočina (63,5 %), nejnižšího podílu naopak v Hl. městě Praze (12,5 %). V Plzeňském kraji žilo v rodinných domech 42,9 % domácností (pátý nejnižší podíl mezi kraji).

Kvalita bydlení se hodnotila prostřednictvím 6 kritérií: vlhkost bytu, tmavý byt, malý byt, hluk z domu resp. z ulice, znečištěné okolní prostředí, vandalství a kriminalita v okolí. S nejvyšší vlhkostí měly nejvíce problémy domácnosti v Karlovarském kraji (12,3 %), naopak nejméně nespokojených domácností bylo v Plzeňském kraji (4,8 %). Tmavý byt vadil nejvíce domácnostem v Královéhradeckém kraji (5,4 %), naopak nejlépe dopadlo hodnocení v Plzeňském kraji, kde bylo nespokojených jen 1,2 % domácností. Na bydlení v malém bytě upozorňovalo nejvíce domácností v Karlovarském kraji (7,4 %), nejméně domácností v kraji Jihočeském (2,8 %). Na hluk z domu resp. v okolním prostředí si stěžovalo nejvíce domácností v krajích Hl. město Praha (17,6 %) a Královéhradeckém (17,0 %), nejméně domácností v Plzeňském kraji (9,6 %). Znečištěné okolní prostředí hodnotily nejhůře v krajích Moravskoslezském (17,0 %) a Středočeském (16,8 %), naopak nejméně domácností v Plzeňském kraji (5,4 %). Vandalství a kriminalitu v okolí považovaly za nejhorší domácnosti v krajích Ústeckém (14,1 %) a Středočeském (12,8 %). Nejméně vadila kriminalita a vandalství domácnostem v Pardubickém kraji (3,9 %). V porovnání s ostatními kraji patřil Plzeňský kraj ke krajům, kde nejnižší podíl domácností uvedl, že jim vadí vlhkost bytu, tmavý byt, hluk v domě resp. v okolním prostředí a znečištěné okolní prostředí.

V Plzeňském kraji bylo vybaveno 99,2 % domácností pračkou, 9,1 % domácností sušičkou, 44,9 % myčkou na nádobí, 81,7 % domácností mělo přístup na internet a osobní auto vlastnilo 77,4 % domácností. Z finančních důvodů si nemohlo pořídit osobní automobil 5,6 % domácností, sušičku 11,7 % domácností a myčku 10,3 % domácností.

V ČR nemělo 90,8 % domácností půjčky, v Plzeňském kraji byl podíl domácností bez půjček o 1,8 procentního bodu vyšší než v ČR. Nejvyšší podíl domácností bez půjček byl zaznamenán v krajích Hl. město Praha (94,9 %), Zlínském (94,5 %) a Pardubickém (94,5 %), naopak nejnižší podíl 79,0 % domácností bez půjček byl v Karlovarském kraji. Nejvyšší zátěž představovalo splácet půjčky pro 5,6 % domácností v Karlovarském kraji. V Plzeňském kraji mělo potíže se splácením půjček 2,3 % domácností a v porovnání s průměrem ČR byl tento podíl nižší o 0,4 procentního bodu.

V roce 2017 si týdenní dovolenou strávenou mimo domov si ročně nemohlo dovolit 25,3 % domácností v Plzeňském kraji (desátý nejvyšší podíl mezi kraji), v porovnání s průměrem ČR byl o nižší o 2,0 procentního bodu. Nejvyšší podíl domácností, které si nemohly dovolit ročně týdenní dovolenou mimo domov, byl zjištěn v krajích Ústeckém (40,1 %) a Moravskoslezském (33,7 %). V krajích Královéhradeckém a Hl. městě Praze byl vyšetřen nejnižší podíl domácností (přibližně jedna pětina domácností), které si nemohly dovolit ročně týdenní dovolenou mimo domov.

Zaplatit neočekávaný výdaj 10 200 Kč si v Plzeňském kraji nemohlo dovolit 25,6 % domácností, oproti průměru ČR byl tento podíl nižší o 5,1 procentního bodu. Nejlépe hodnotily svoji situaci domácnosti ve Zlínském kraji, kde si nemohlo dovolit zaplatit neočekávaný výdaj 22,6 % domácností. Příznivé hodnocení ve Zlínském kraji do jisté míry ovlivňuje vyšší podíl starší generace, která je zvyklá více spořit. Největší problém zaplatit tento neočekávaný výdaj měly domácnosti Ústeckého (46,4 %) a Moravskoslezského kraje (38,3 %). Finanční situace v porovnání s ostatními kraji nedosahuje úrovně většiny zbývajících krajů, na tomto stavu se podílí celá řada nepříznivých faktorů (vyšší nezaměstnanost a celkově nižší vzdělanost obyvatelstva).

V časové řadě 2013 až 2017 se v Plzeňském kraji zvýšily průměrné roční čisté peněžní příjmy na osobu o 15,1 %. Podíl domácností s čistým měsíčním příjmem na osobu do 6 000 Kč klesl o 2,1 procentního bodu, nejvíce o 9,2 procentního bodu se zvýšily podíly domácností s příjmem od 15 001 do 20 000 Kč.

Vzdělání osob včele domácnosti v Plzeňském kraji se zvyšovalo: vyšší odborné, bakalářské, vysokoškolské a doktorského o 2,2 procentního bodu, úplné střední, nástavbové a pomaturitní o 3,5 procentního bodu. Naopak podíl osob v čele domácností se základním vzděláním poklesl o 4,0 procentního bodu.

Podíl domácností v Plzeňském kraji, které vycházely s příjmem velmi obtížně, se snížil o 0,9 procentního bodu. V roce 2017 vlastnilo osobní auto 77,4 % domácností v regionu, oproti roku  2013 vzrostl podíl domácností vlastnících auto o 2,2 procentního bodu. Splácení půjček v roce 2017 představovalo velkou zátěž pro 2,3 % domácností, pokles oproti roku 2013 činil 2,0 procentního bodu. Podíl domácností, které si nemohly dovolit ročně týdenní dovolenou mimo domov, se snížil o 16,9 procentního bodu a podíl domácností, které nemohly zaplatit neočekávaný výdaj, klesl o 13,7 procentního bodu. V porovnání s rokem 2013 se zvýšil podíl domácností, které si nemohly dovolit dostatečně vytápět byt, o 0,4 procentního bodu.