Průměrný čistý roční příjem domácností v Plzeňském kraji činil 165,3 tis. Kč, což byl šestý nejvyšší příjem v porovnání s ostatními kraji. Meziročně se tento příjem zvýšil o 4,3 % a v mezikrajském porovnání byl příjmový přírůstek plzeňských domácností na sedmém místě. Náklady na bydlení představují pro 26,8 % domácností v kraji vysokou finanční zátěž. Týdenní dovolenou mimo domov si nemohlo dovolit 30,2 % domácností a zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 9 900 Kč činil problém pro 31,2 % plzeňských domácností.

V souvislosti s členstvím v Evropské unii má Česká republika povinnost provádět každoročně výběrové šetření o příjmech a životních podmínkách domácností EU-SILC, které ČSÚ realizuje pod názvem Životní podmínky. Šetření je zaměřeno na sociální a ekonomické podmínky domácností. Sleduje se nejen příjmová situace domácností, ale i podíl osob ohrožených příjmovou chudobou nebo žijí v domácnostech s určitým materiálním nedostatkem. Šetření životních podmínek v domácnostech proběhlo na jaře 2016 a mapovalo situaci českých domácností v roce 2015 a v době dotazování. V ČR činil počet vyšetřených domácností v roce 2016 celkem 8,5 tisíc, z toho 530 bylo v Plzeňském kraji.

Počet domácností v Plzeňském kraji činil více než 239 tis., což představuje podíl 5,5 % z počtu domácností v ČR. Průměrný počet členů na 1 domácnost dosáhl 2,36 osob. Na 1 domácnost připadlo průměrně 1,1 pracujících osob; 0,52 vyživovaných dětí; 0,06 nezaměstnaných a 0,59 nepracujících důchodců.

Struktura hrubých ročních peněžních příjmů v roce 2015 se v Plzeňském kraji oproti ČR lišila jak u příjmů ze závislé činnosti, jenž byly o 3,5 procentního bodu vyšší než v ČR, tak u příjmů z podnikání, které byly o 2,9 procentních bodů nižší.

V roce 2015 činil průměrný čistý roční příjem domácností v Plzeňském kraji 165,3 tis. Kč. Meziročně se zvýšil o 6,9 tis. Kč, tj. o 4,3 %. Nejvyšší podíl domácností (25,3 %) pobíral čistý měsíční příjem v rozmezí 12 001−15 000 Kč. Čistý měsíční příjem nad 50 000 mělo jen 0,6 % plzeňských domácností.

Míra ohrožení příjmovou chudobou se počítá jako podíl osob žijících v domácnostech, jejichž příjem je nižší než stanovená hranice ohrožení příjmovou chudobou. Nejčastěji používanou hranicí je 60 % mediánu ekvivalizovaného disponibilního příjmu domácností a zohledňuje se velikost a složení domácností. V České republice dosáhla míra ohrožení příjmovou chudobou 9,7 %. Aby domácnosti jednotlivců v ČR nebyly pod hranicí ohrožení příjmovou chudobou, musely mít čistý peněžní příjem vyšší než 10 691 Kč/měsíc, domácnost dvou dospělých vyšší příjmy než 16 036 Kč/měsíc, rodič s dítětem do 13 let více než 13 898 Kč/měsíc a partnerský pár se dvěma dětmi do 13 let více než 22 450 Kč/měsíc.

Celkové měsíční náklady na bydlení v Plzeňském kraji činily v průměru 5 235 Kč a meziročně se zvýšily o 130 Kč, tj. o 2,5 %. Nejvyšší podíl z celkových měsíčních nákladů tvořila elektřina (27,4 %) a nájemné (22,4 %). Oproti loňskému roku vzrostly nejvíce náklady za plyn a nájemné. Meziročně se měsíční poplatky za plyn zvýšily v průměru o 97 Kč a nájemné o 85 Kč. Průměrné měsíční náklady na bydlení dosáhly v ČR výše 5 595 Kč a v porovnání s Plzeňským krajem byly o 360 Kč vyšší. Nejdražší bydlení bylo v Hl. městě Praze, kde průměrné měsíční náklady činily 7 359 Kč, naopak nejlevněji bydleli obyvatelé v Kraji Vysočina (4 574 Kč) a v Pardubickém kraji (4 673 Kč).

V Plzeňském kraji bydlelo v rodinném domě 44,4 % domácností, v porovnání s ČR byl tento podíl vyšší o 1,7 procentního bodu. Nejnižší podíl domácností bydlících v rodinném domě byl zjištěn v Hl. městě Praze (12,4 %) a v Karlovarském kraji (25,7 %). Naopak nejvyšší podíl domácností v rodinných domech byl v Kraji Vysočina (62,9 %).

Náklady na bydlení v Plzeňském kraji představovaly velkou zátěž pro 26,8 % domácností a v porovnání s ČR to bylo o 3,1 procentního bodu více (viz graf 3.). Náklady na bydlení nepředstavovaly vůbec žádnou zátěž pro 4,3 % plzeňských domácností.

V Plzeňském kraji bylo vybaveno 99,4 % domácností pračkou, 98,2 % barevným televizorem a 99,4 % telefonem (pevnou linkou nebo mobilem). Osobní počítač vlastnilo 77,4 % domácností a osobní auto 77,7 % domácností. Osobní automobil si z finančních důvodů nemohlo pořídit 7,2 % a osobní počítač 3,1 % plzeňských domácností.

Týdenní dovolenou strávenou mimo domov si nemohlo dopřát 30,2 % domácností v Plzeňském kraji (viz graf 4.). Nejhorší situace byla zaznamenána v kraji Ústeckém, kde si týdenní dovolenou mimo domov nemohlo dovolit 41,6 % domácností. Naopak nejlepší podmínky byly zjištěny v Hl. městě Praze, kde si týdenní dovolenou mimo domov nemohlo dovolit pouze 21,6 % domácností.

Dalším významným kriteriem při posuzování sociálních a ekonomických podmínek domácností v regionech je údaj, zda si mohli dovolit zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 9 900 Kč. V mezikrajském porovnání u domácností se při posuzování sociální a ekonomické situace domácností odráží výše jejich příjmů, odlišná úroveň cenové hladiny, situace na trhu práce, ale i demografická struktura populace.

Zaplatit neočekávaný výdaj 9 900 Kč si v Plzeňském kraji nemohlo dovolit 31,2 % domácností (viz graf 5.). Nejlépe hodnotily svoji situaci ve Zlínském kraji, kde si nemohlo dovolit zaplatit tento neočekávaný výdaj jen 23,1 % domácností. Jedním z důvodů příznivého hodnocení ve Zlínském kraji může být mimo jiné i vyšší podíl starší generace, která je zvyklá více spořit.

Problém se zaplacením neočekávaného výdaje ve výši 9 900 Kč mělo 34,3 % domácností. Mezikrajské porovnání je uvedeno v grafu 5. Nejvyšší hodnoty byly zjištěny v krajích Ústeckém a Moravskoslezském, ve kterých se dlouhodobě koncentrují negativní jevy na trhu práce zejména nejvyšší míra nezaměstnanosti.