Pracovní neschopnost v roce 2012
Plzeňský kraj patří ke krajům s relativně vyšší četností výskytu pracovní neschopnosti, která ale v porovnání s ostatními kraji vykazuje kratší průměrnou dobu trvání. V relativním ukazateli nově hlášené případy pracovní neschopnosti na 100 pojištěnců představovala hodnota 33,66 nejvyšší hodnotu ze všech krajů. V průměrné době trvání 1 případu pracovní neschopnosti dosáhl kraj třetí nejnižší průměrné doby trvání (41,61 dnů). Podíl nevyužitého pracovního fondu vyjadřuje ukazatel průměrné procento pracovní neschopnosti, které činilo v Plzeňském kraji 3,827, což byla 5. nejvyšší hodnota v ČR.
Kraje ČR
Nejlepších výsledků týkající se pracovní neschopnosti dosáhl kraj Hlavní město Praha, který měl nejnižší relativní četnost výskytu pracovní neschopnosti (23,77 nově hlášených případů na 100 nemocensky pojištěných), nejkratší průměrnou dobu trvání 1 případu pracovní neschopnosti (40,39 dnů) a nejnižší podíl nevyužitého pracovního fondu (2,623).
Nejdelší průměrná doba trvání 1 případu byla zaznamenána ve Zlínském (55,66 dnů) a v Olomouckém (53,52 dnů) kraji. Nejvyššího průměrného procenta pracovní neschopnosti bylo dosaženo v krajích Jihočeském (4,123) a Zlínském (4,108). Druhý nejvyšší počet nově hlášených případů připadl na 100 nemocensky pojištěných v Libereckém kraji (32,10).
Okresy Plzeňského kraje
Nejnižší počet nově hlášených případů na 100 pojištěnců se vyskytoval v okresech Plzeň-město (31,71) a Plzeň-jih (32,12). Průměrná doba trvání 1 případu byla nejkratší v okresech Plzeň-město (39,57 dnů) a Domažlice (40,01 dnů). Nejnižšího průměrného procenta bylo dosaženo v okresech Plzeň-město (3,428) a Domažlice (3,928). Naopak k okresům s nejvyšším počtem nově hlášených případů na 100 pojištěnců patřily Rokycany (40,12) a Tachov (39,24). Současně bylo v těchto dvou okresech dosaženo nejvyššího průměrného procenta pracovní neschopnosti (Rokycany 5,126 a Tachov 4,361). V průměru trval nejdéle 1 případ pracovní neschopnosti v okrese Rokycany (46,76 dnů) a v okrese Plzeň-jih (45,80 dnů).
Porovnáme-li dosažené hodnoty relativních ukazatelů pracovní neschopnosti v České republice s Plzeňským krajem, pak četnost výskytu pracovní neschopnosti a podíl nevyužitého pracovního fondu je v České republice nižší. V České republice trvá v průměru delší dobu 1 případ pracovní neschopnosti.
V České republice připadlo na 100 nemocensky pojištěných 27,44 nově hlášených případů pracovní neschopnosti. V porovnání s Plzeňským krajem byla četnost nižší o 6,23 nově hlášených případů na 100 pojištěných. Průměrné procento pracovní neschopnosti v České republice činilo 3,452 a v porovnání s Plzeňským krajem bylo nižší o 0,375 procentního bodu. Průměrná doba trvání 1 případu pracovní neschopnosti představovala v České republice 46,05 dnů a oproti Plzeňskému byla delší o 4,44 dny.
Pracovní neschopnost žen dosahovala oproti mužům vyšších hodnot, a to jak v České republice, tak i v Plzeňském kraji. Průměrné procento celkové pracovní neschopnosti žen v ČR (3,780) bylo v porovnání s muži vyšší o 0,643 procentního bodu. V Plzeňském kraji činilo průměrné procento pracovní neschopnosti žen 4,339 a bylo v porovnání s muži vyšší o 0,964 procentního bodu. V České republice trvala průměrná doba 1 případu pracovní neschopnosti žen o 3,75 dnů déle než u mužů, v Plzeňském kraji o 5,60 dnů. Na 100 nemocensky pojištěných žen připadlo v ČR 28,91 nově hlášených případů a v Plzeňském kraji 35,75 nově hlášených případů. Četnost výskytu pracovní neschopnosti žen byla v porovnání s muži vyšší v ČR o 2,88 případů a v Plzeňském kraji o 3,93 případů.
Podle odvětvové klasifikace CZ-NACE bylo dosaženo nejvyššího procenta pracovní neschopnosti v ČR v Podpůrné činnosti při těžbě (5,717), v Plzeňském kraji v Poštovní a kurýrní činnosti (7,787). V ČR trval v průměru nejdéle 1 případ pracovní neschopnosti ve Vodní dopravě (72,28 dnů), v Plzeňském kraji v Činnosti vedení podniků; poradenství v oblasti řízení (80,10 dnů). Počet nově hlášených případů na 100 pojištěnců dosáhl nejvyšší hodnoty v ČR v odvětví Podpůrné činnosti při těžbě (72,58) a v Plzeňském kraji v Činnosti související se zaměstnáním (61,86).
Počet pracovních úrazů s dobou nad tři dny byl v ČR i v Plzeňském nejvyšší v odvětví Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků kromě strojů a zařízení. V ČR se přihodilo v tomto odvětví 3 393 pracovních úrazů, Plzeňský kraj se podílel na těchto úrazech 8,9 %.
Pro rok 2012 nebyl do Programu statistických zjišťování zařazen Výkaz o pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz (Nem Úr 1-02). Počínaje rokem 2012 zajišťuje Český statistický úřad údaje pro Statistiku dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz zpracováním dat z administrativního zdroje Informačního systému České správy sociálního zabezpečení. Z těchto důvodů končí srovnatelnost časových řad rokem 2011.
