Podíl nezaměstnaných osob v Plzeňském kraji dosáhl k 31. 12. 2017 výše 2,55 % a byl druhý nejnižší v ČR. V mezikrajském porovnání připadá na 1 pracovní místo v Plzeňském kraji třetí nejnižší počet uchazečů po Hl. městě Praze a kraji Pardubickém. K rozvoji zaměstnanosti v regionu přispívá jeho výhodná poloha a zejména fakt, že jej protínají hlavní dopravní tepny mezi Prahou a Bavorskem. Tato skutečnost ovlivnila řadu zahraničních investic. V regionu jsou tradičně silně zastoupeny podniky zpracovatelského průmyslu se zaměřením na automobilový, elektrotechnický a strojírenský průmysl, ale i společnosti zaměřené na potravinářství.

Podíl nezaměstnaných osob a počty uchazečů o zaměstnání

V posledním měsíci roku 2017 dosáhl podíl nezaměstnaných osob v Plzeňském kraji hodnoty 2,55 %, což je druhý nejnižší údaj v mezikrajském porovnání. Průměrná roční hodnota podílu nezaměstnaných osob 2,79 % za rok 2017 však řadí Plzeňský kraj na první místo v ČR, kde hodnota činila 4,26 %. Druhý nejnižší průměrný roční podíl nezaměstnaných osob byl zaznamenán v Hl. městě Praze (2,91 %), naopak nejvyšší v kraji Ústeckém (6,56 %). Ke konci roku 2017 připadl nejnižší počet uchazečů na 1 pracovní místo v evidenci úřadu práce na kraje Hl. město Praha, Pardubický a Plzeňský (0,5). Nejvyšší počet uchazečů na 1 pracovní místo byl pak evidován v kraji Moravskoslezském (3,5).

Meziročně se k 31. 12. 2017 podíl nezaměstnaných osob v Plzeňském kraji snížil o 1,01 procentního bodu. K uvedenému datu bylo evidováno v kraji celkem 10 517 uchazečů o zaměstnání, jejich počet byl o 880 vyšší než ke konci listopadu 2017 a ve srovnání se stejným obdobím roku 2016 byl nižší o 4 138 osob.

Během prosince 2017 se nově zaevidovalo 2 319 osob a z evidence bylo vyřazeno celkem 1 439 uchazečů. Pouze 770 z nich však nastoupilo do zaměstnání, 669 uchazečů bylo vyřazeno bez umístění.

Ve všech okresech našeho kraje byl zaznamenán meziměsíční nárůst podílu nezaměstnaných, nejvíce o 0,46 procentního bodu v okrese Tachov, nejméně o 0,12 procentního bodu v okrese Plzeň-město. Mírný vzestup nezaměstnaných v kraji, meziměsíčně o 0,25 procentního bodu, je připisován zejména ukončení sezonních prací. Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob vykazoval okres Tachov (3,60 %), nejnižší podíl nezaměstnaných byl naopak zaznamenán v okrese Plzeň-jih (2,18 %).

Struktura uchazečů o zaměstnání a pracovních míst v evidenci úřadu práce

Z celkového počtu nezaměstnaných uchazečů v našem kraji představovaly ženy 5 371, tj. 51,1 %. Dosažitelných uchazečů ve věku 15−64 let, kteří mohli bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, bylo evidováno 9 623, tj. 91,5 % z celkového počtu uchazečů v evidenci úřadu práce. Občanů se zdravotním postižením bylo registrováno 2 195, tj. 20,9 % z celkového počtu uchazečů. Pro osoby se zdravotním postižením bylo vytvořeno v kraji celkem 720 pracovních míst, a na jedno pracovní místo tedy připadalo 3,0 uchazečů se zdravotním postižením.

Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v našem regionu 3 951 uchazečů o zaměstnání, tj. 37,6 % všech uchazečů vedených v záznamech úřadů práce. Ke konci roku bylo evidováno 400 nezaměstnaných absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých, kteří se na celkovém počtu uchazečů podíleli 3,8 %.

Z celkového počtu uchazečů evidovaných na úřadech práce jich 4 022 (38,2 %) dosáhlo středního odborného vzdělání s výučním listem. Uchazečů bez vzdělání nebo jenom se základní školou bylo evidováno 3 159 (30,0 %) a tvořili druhou nejpočetnější skupinu. Vyšším nebo vysokoškolským vzděláním disponovalo 737 uchazečů (7,0 %) o zaměstnání. Oproti této nabídce pracovních sil na trhu práce stojí poptávka zaměstnavatelů po 13 740 zaměstnancích bez vzdělání nebo se základním vzděláním, tedy bez odborné kvalifikace, což tvořilo 67,4 % všech pracovních míst. Tato skupina pracovních míst je s velkým odstupem největší oproti skupinám pracovních míst s požadavkem na odbornou kvalifikaci. Poptávek zaměstnavatelů po zaměstnancích se středním odborným vzděláním s výučním listem je 3 798, poptávka tedy početně nepokrývá počet uchazečů s tímto vzděláním, navíc se zčásti mohou míjet v odborné zaměřenosti vzdělání. Obdobně zaměstnavatelé požadují celkově 456 zaměstnanců s vyšším nebo vysokoškolským vzděláním, a zčásti se zřejmě s nabídkou nestřetávají z důvodu odlišného odborného zaměření uchazečů.

Obecně dochází na trhu práce k tzv. strukturálním nesouladům v nabídce a poptávce (kvalifikačním nebo územním). Ze strany nabídky práce brání rovnováze na trhu práce např. kvalifikační neshoda s požadavky zaměstnavatelů, vzdálenost do zaměstnání, zdravotní omezení či jiná osobní omezení (např. z důvodu péče o děti). Dalšími důvody, tentokrát na straně poptávky po pracovní síle, je struktura produktů zpracovatelského průmyslu v Plzeňském kraji. Vysoká poptávka zaměstnavatelů po pracovní síle bez odborné kvalifikace svědčí o nízké přidané hodnotě nabízené práce a o nízkých mzdových sazbách za takovou práci. Vždy však bude existovat tzv. frikční nezaměstnanost, kterou rozumíme dobu nezaměstnanosti mezi pozbytím starého zaměstnání a nalezením nového. Velmi nízká nezaměstnanost v ČR je pak výsledkem konjunkturální fáze ekonomiky.