Plzeňský kraj dosáhl k 31. 12. 2016 druhého nejnižšího podílu nezaměstnaných osob mezi kraji ČR. K rozvoji zaměstnanosti přispívá výhodné dopravní spojení s Prahou a Norimberkem, což vede k realizaci vysokého podílu zahraničních investic. Společná hranice s Německem podnítila spolupráci českých a německých firem. V Plzeňském regionu jsou tradičně silně zastoupeny strojírenské obory, automobilový průmysl, elektronika, informační technologie, výroba stavební keramiky a potravinářství. Na 1 pracovní místo připadá v Plzeňském kraji a Praze nejnižší počet uchazečů.

Plzeňský kraj dosáhl k 31. 12. 2016 druhého nejnižšího podílu nezaměstnaných osob v České republice a to 3,56 %. Oproti průměru České republiky byl tento podíl o 1,63 procentního bodu nižší. Nejnižší podíl nezaměstnaných osob byl zaznamenán v Hl. městě Praze (3,35 %), naopak nejvyšší v krajích Ústeckém (7,79 %), Moravskoslezském (7,45 %) a Jihomoravském (6,11 %). Nejnižší počet uchazečů na 1 pracovní místo byl dosažen v Plzeňském kraji a v Hl. městě Praze (shodně 1,4). Nejvíce uchazečů připadlo na 1 pracovní místo v krajích Moravskoslezském (5,9) a Ústeckém (5,8). Meziročně se podíl nezaměstnaných osob v Plzeňském kraji snížil o 1,06 procentního bodu.

V porovnání se stejným obdobím roku 2015 vzrostl počet volných pracovních míst o 1 752, tj. o 20,7 %. Počet pracovních míst pro absolventy a mladistvé se zvýšil o 850, zatímco pro zdravotně postižené se snížil o 27.

K 31. 12. 2016 bylo na úřadech práce Plzeňského kraje zaregistrováno 14 655 uchazečů o zaměstnání. Z celkového počtu nezaměstnaných uchazečů představovaly ženy 52,1 %. Dosažitelných uchazečů ve věku 15−64 let, kteří mohli bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, bylo evidováno 13 499, tj. 92,1 % z celkového počtu uchazečů. Občanů se zdravotním postižením bylo registrováno 2 825, tj. 19,3 % ze všech uchazečů. Meziročně se počet uchazečů o zaměstnání snížil o 21,2 % a počet dosažitelných uchazečů o 23,3 %.

V rámci Plzeňského kraje dosahovaly nejnižšího podílu nezaměstnaných osob okresy Plzeň-město (3,00 %) a Plzeň-jih (3,22 %), naopak nejvyššího okresy Tachov (4,92 %) a Domažlice (3,94 %).

Na 1 pracovní místo připadlo nejvíce uchazečů v okrese Plzeň-sever (2,0) a nejméně v okresech Tachov a Plzeň-město (shodně 1,2). Pro osoby se zdravotním postižením bylo nejméně pracovních příležitostí v okrese Plzeň-sever (35). Okresy Plzeň-město a Tachov patřily k okresům, kde byla naopak nejvyšší nabídka pracovních míst pro handicapované.

V časové řadě 2013 až 2016 (stav k 31. 12.) byl dosažen v Plzeňském kraji nejnižší podíl nezaměstnaných osob právě v roce 2016. Nejvyšší podíl byl naopak zaznamenán v roce 2013 a to 6,45 %. V tomto roce bylo také evidováno úřady práce nejvíce uchazečů o zaměstnání (25 709), což bylo o 75,4 % více než v roce 2016. Nejvyšší nabídka pracovních příležitostí byla v roce 2016 (10 210 míst) a oproti roku 2013 vzrostla o 7 635 míst.

K oblastem s tradičně nejvyšší nezaměstnaností patří Tachovsko, kde hodnota podílu nezaměstnaných osob činila 4,92 %. Právě zde se také nachází obce, které jsou příčinou vysoké nezaměstnanosti. Mezi tyto obce mimo jiné patří Olbramov, Kokašice, Benešovice nebo Ošelín, u kterých se hodnota podílu nezaměstnaných osob pohybovala od 12,50 % do 15,15 %. Obec s nejvyšším podílem nezaměstnaných osob k 31. 12. 2016 byla obec Holovousy, která leží v okrese Plzeň-sever, a hodnota podílu zde dosáhla 16,22 %. Důvodem takto vysoké hodnoty je mimo jiné celkový charakter obce. Nachází se v severovýchodním cípu Plzeňského kraje, kde se nepříznivě projevuje větší vzdálenost od regionálních středisek. Celkově se také jedná z hlediska počtu obyvatel o velmi malou obec, kde je v ekonomickém věku pouze 37 obyvatel a z toho 6 dosažitelných uchazečů o zaměstnání evidují úřady práce jako nezaměstnané. K vyšší nezaměstnanosti v obcích přispívá také nedostatečně vybudovaná infrastruktura a špatná dopravní obslužnost.

K 31. 12. 2016 dosáhlo mezi městy Plzeňského kraje nejvyššího podílu nezaměstnaných osob město Rejštejn (11,46 %), které se nachází v oblasti Národního parku Šumava. K dalším městům s nejvyšší nezaměstnaností patřily Kašperské Hory, Hartmanice a Sušice lokalizované také v oblasti Šumavy nebo také město Rabí. Jedná se o menší spíše historická města omezená lokací například právě v podhůří chráněné krajinné oblasti. Výjimku tvoří město Sušice, které patří mezi větší (má více než 11 tis. obyvatel) a dlouhodobě se s vyšší nezaměstnaností potýká. V tomto případě hraje roli nedostatek pracovních příležitostí nejen pro mladší, středoškolsky nebo vysokoškolsky vzdělanou část populace, která raději z oblasti odchází za kvalifikovanější prací do větších středisek.