Plzeňský kraj patřil dlouhodobě ke krajům s velmi nízkou nezaměstnaností. V rámci mezikrajského porovnání se trvale umísťoval na druhém místě za Hl. městem Prahou. Situace se v roce 2019 změnila, Plzeňský kraj se posunul z druhého místa na čtvrtou pozici. Přestože počet volných pracovních míst v evidenci úřadu neustále narůstal, rostly i počty uchazečů o zaměstnání. Hlavní příčina spočívala v profesi uchazečů, které často neodpovídaly požadavkům trhu práce. Nejvíce chyběly tyto profese: obsluha strojů a zařízení, montéři, řemeslníci a opraváři, pomocní a nekvalifikovaní pracovníci a specialisté.

Vývoj nezaměstnanosti v období k 31. 12. 2013 až 2018

Podíl nezaměstnaných osob se v Plzeňském kraji v období 2013 až 2018 neustále snižoval. Zatímco v roce 2013 činil tento podíl 6,45 %, v roce 2018 klesl na 2,12 %, tj. snížení o 4,33 procentního bodu. Dosažená nezaměstnanost v roce 2018 byla vůbec nejnižší v celé časové řadě. V rozmezí let 2013 až 2018 dosahoval Plzeňský kraj v porovnání s ostatními kraji trvale druhé nejnižší místo nezaměstnanosti.

Vývoj nezaměstnanosti k 31. 12. 2018 až 2019

Situace na trhu práce se v Plzeňském kraji začala postupně měnit. K 31. 12. 2019 činil podíl nezaměstnaných osob v Plzeňském kraji 2,33 % a meziročně se zvýšil o 0,21 procentního bodu. Plzeňský kraj se v tomto ukazateli posunul z druhé pozice na čtvrté místo, a to za kraje Pardubický a Jihočeský. V porovnání s průměrem ČR byl podíl nezaměstnaných osob v Plzeňském kraji nižší o 0,54 procentního bodu.

Nejnižší nezaměstnanost byla zaznamenána v krajích Hl. město Praha (1,90 %),  Pardubickém (2,20 %) a Jihočeském (2,31 %), naopak nejvyšší v krajích Moravskoslezském (4,44 %) a Ústeckém (3,90 %). Nejnižší počet dosažitelných uchazečů (0,2) připadl na 1 pracovní místo v  Hl. městě Praha a kraji Plzeňském. Nejvíce dosažitelných uchazečů připadlo na 1 pracovní místo v Moravskoslezském (2,1) a Ústeckém (1,3) kraji.

Na trhu práce se v Plzeňském kraji zvyšovaly, jak počty volných pracovních míst, tak počty uchazečů o zaměstnání. Profese jednotlivých uchazečů neodpovídaly požadavkům trhu práce. Nedostatek uchazečů se týkal volných pracovních míst především pro obsluhu strojů a zařízení, montérů, řemeslníků a opravářů, pomocných a nekvalifikovaných pracovníků. Na trhu práce chyběli kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství, specialisté a pracovníci ve službách a prodeji.

Počet volných pracovních míst v porovnání se stejným obdobím loňského roku vzrostl o 3 010, tj. o 8,6 %. Meziročně se snížily počty volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé o 345 a pro zdravotně postižené o 46.

K 31. 12. 2019 bylo na úřadech práce Plzeňského kraje zaregistrováno 9 811 uchazečů o zaměstnání celkem. Z celkového počtu nezaměstnaných uchazečů představovaly ženy 51,4 %. Dosažitelných uchazečů ve věku 15-64 let, kteří mohli bezprostředně při nabídce vhodného pracovního místa nastoupit do zaměstnání, bylo evidováno 8 737, tj. 89,1 % z celkového počtu uchazečů. Občanů se zdravotním postižením bylo registrováno 1 708, tj. 17,4 % z celkového počtu uchazečů. Meziročně se počet uchazečů o zaměstnání zvýšil o 8,9 % a počet dosažitelných uchazečů o 9,8 %.

Nezaměstnanost v okresech Plzeňského kraje

K 31. 12. 2019 byl zaznamenán nejnižší podíl nezaměstnaných 1,86 % v okrese Plzeň-jih, druhý nejnižší podíl nezaměstnaných 2,12 % v okrese Domažlice. Okres Plzeň-město se s podílem nezaměstnaných 2,27 % umístil na třetím místě. Nejvyšší podíl nezaměstnaných měly okresy Tachov (2,85 %), Rokycany (2,52 %) a Klatovy (2,46 %).

Podíl nezaměstnaných osob se v okresech Plzeňského kraje v roce 2019 oproti roku 2013 snížil nejvíce především v okresech s nejvyšší nezaměstnaností. V okrese Tachov se snížila nezaměstnanost o 5,69 procentního bodu a v okrese Klatovy o 4,81 procentního bodu.

K 31. 12. 2019 byl rozdíl mezi okresem s nejvyšším podílem nezaměstnaných Tachov a okresem s nejnižším podílem nezaměstnaných Plzeň-jih jen 0,99 procentního bodu, zatímco k 31. 12. 2013 činil tento rozdíl 3,02 procentního bodu.

Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob v kraji byl koncentrován v SO ORP Sušice (okres Klatovy), Kralovice (okres Plzeň-sever), Horažďovice (okres Klatovy), Rokycany (okres Rokycany), Stříbro a Tachov (oba okres Tachov). Nejnižší nezaměstnanost byla zaznamenána v okrese Plzeň-jih a týkala se SO ORP Stod a Přeštice.

Na jedno pracovní místo k 31. 12. 2019 připadl ve všech okresech Plzeňského kraje méně než jeden uchazeč. V okrese Klatovy připadl na 1 pracovní místo 0,5 uchazeče, což byla nejvyšší hodnota mezi okresy Plzeňského kraje. Oproti roku 2013 se počet uchazečů připadajících na 1 pracovní místo v okrese Klatovy snížil téměř o 11 uchazečů.

Podíl nezaměstnaných osob v obcích a městech SO ORP Plzeňského kraje k 31. 12. 2019

Obce

Nejvyšší podíl nezaměstnaných byl zaznamenán v obcích Sedlec (18,97 %) v SO ORP Kralovice, Ošelín (13,46 %) v SO ORP Stříbro a Bukovník (9,76 %) v SO ORP Sušice. Obce Sedlec a Bukovník patří k malým obcím, kde žije méně než 100 obyvatel. Podíl obyvatel v produktivním věku (15-64 let) činil v obci Sedlec 61,7 % a v obci Bukovník 58,6 %. Obě tyto obce patří k obcím s nízkou dopravní obslužností a bez volných pracovních míst. Obdobná situace byla i v obci Ošelín, kde žilo méně než 200 obyvatel. V obci Ošelín bylo 62,3 % obyvatel v produktivním věku.

V následující tabulce jsou zachyceny obce s nejvyšším podílem nezaměstnaných v rozmezí od 18,97 % do 5,00 %, tyto obce se nejvíce vyskytovaly v SO ORP Sušice (11 obcí) a v SO ORP Kralovice (9 obcí).

Města

Nejvyšší podíl nezaměstnaných byl zaznamenán ve městech Rabí (6,15 %), Kašperské Hory (5,06 %) a Rejštejn (5,03 %) v SO ORP Sušice. Ve městech Rabí a Kašperské hory žilo 61,4 % obyvatel v produktivním věku a ve městě Rejštejn 62,4 %. Úřad práce nenabízel ve městech Rabí a Rejštejn žádná volná pracovní místa. Ve městě Kašperské Hory bylo k dispozici 22 volných pracovních míst v evidenci úřadu práce.

Město Dobřany se k 31. 12. 2019 stalo městem s nejnižším podílem nezaměstnaných (1,32 %). Na druhém místě se umístilo město Stod (1,33 %) a třetí místo obsadilo Město Touškov (1,57 %). V Dobřanech bylo k dispozici v evidenci úřadu práce 220 volných pracovních míst pro 52 dosažitelných uchazečů (0,2 dosažitelných uchazečů na 1 volné pracovní místo).

V Plzni byla situace oproti Dobřanům horší. Na 4 642 volných míst připadlo 2 385 dosažitelných uchazečů (0,5 dosažitelných uchazečů na 1 volné pracovní místo). V pořadí měst podle nejnižší nezaměstnanosti se krajské město Plzeň umístilo na 27. místě z 57 měst v Plzeňském kraji. Podíl nezaměstnaných osob v Plzni činil 2,16 %. Meziročně se v Plzni zvýšil počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání o 515 a snížil se počet volných pracovních míst o 1 883, podíl nezaměstnaných vzrostl o 0,46 procentního bodu.