Příjmy místních rozpočtů meziročně stouply o 10,5 %, což znamená nejvyšší nárůst za posledních 10 let. Významný podíl příjmů územních rozpočtů ve výši 32,9 % tvoří přijaté transfery. Meziročně došlo k výraznému navýšení kapitálových výdajů o 38,2 %. 

Údaje o příjmech a výdajích krajů, obcí a dobrovolných svazků obcí jsou přebírány z Ministerstva financí, které potřebné údaje zpracovává z účetních a finančních výkazů za jednotlivé územní celky. Příjmy a výdaje jsou uváděny po konsolidaci, to je po úpravě odstraňující duplicitní položky a položky, které nejsou přímou součástí hospodaření. Souhrnně za Plzeňský kraj, obce a dobrovolné svazky obcí činily po konsolidaci příjmy do místních rozpočtů 31,05 mld. Kč. Od roku 2012 docházelo převážně k jejich růstu a hodnota příjmů se za toto období celkem zvýšila o 7,34 mld. Kč (tj. o 31,0 %). Meziročně se příjmy navýšily o více než 2,96 mld. Kč, což představuje nárůst o 10,5 %, tedy největší meziroční nárůst za uplynulých 10 let.

Nejvyšší příjmy do územních rozpočtů Plzeňského kraje plynuly ve formě podílu na daňových příjmech, kdy takto přiteklo do územních rozpočtů 17,29 mld. Kč. Nejvyšší podíl na daňových příjmech územních rozpočtů představovala daň z přidané hodnoty, ze které činily příjmy 7,72 mld. Kč. Druhým největším daňovým přispěvatelem do územních rozpočtů jsou fyzické osoby, kdy podíl na dani z příjmů fyzických osob v daňových příjmech rozpočtů činil 4,21 mld. Kč. Z této sumy pak přes 89,8 % tvoří příjmy z daně příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků. Daň z příjmů právnických osob se pak podílí na příjmech územních rozpočtů částkou 3,78 mld. Kč. Dalšími významnými příjmy územních rozpočtů jsou nedaňové příjmy (z pronájmu majetku, z vlastní činnosti, odvody do vlastních organizací) a transfery ze státního rozpočtu, mimorozpočtových fondů nebo vyšších stupňů samospráv, které tvoří 32,9 % z celkových příjmů.

Současně však také narostly výdaje, které se za období od roku 2012 zvýšily o 7,20 mld. Kč (o 30,7 %) na současnou sumu 30,68 mld. Kč. Jejich vývoj v tomto období však byl výrazněji kolísavý. Po meziročním poklesu v roce 2016 o 4,3 % došlo v následujícím roce 2017 meziročně k nárůstu celkových výdajů o 11,6 %. V roce 2018 došlo k rekordnímu meziročnímu nárůstu výdajů o 16,3 %. Rostly jak kapitálové tak i běžné výdaje, v prvním případě rostly o 38,2 % a ve druhém o 10,6 %. V roce 2018 dosáhly kapitálové výdaje, které jsou klíčové pro rozvoj infrastruktury, výše 7,53 mld. Kč. Jedná se o nejvyšší absolutní výdaje za sledované období od roku 2007 a nejvyšší meziroční navýšení.

Z hlediska využití zdrojů je významným indikátorem podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích, který v roce 2018 činil 24,5 %, což bylo nejvíce od roku 2015.  Nejvyšších podílů kapitálových výdajů na celkových výdajích ve výši kolem 28 % za sledované období od roku 2007 bylo dosaženo v letech 2007–2009. V rámci celého sledovaného období od roku 2012 převažovaly v Plzeňském kraji příjmy nad výdaji, tj. veškeré dispoziční zdroje nebyly využity k vynaložení výdajů. V letech 2015–2017 se tato převaha ještě zásadněji prohloubila a již v roce 2015 příjmy převýšily výdaje o 1,17 mld. Kč, o rok později dokonce téměř o 3 mld. Kč a v roce 2017 činil rozdíl příjmů a výdajů místních rozpočtů v kraji 1,72 mld. Kč. V roce 2018 došlo v tomto směru ke zlomu a kladné saldo rozpočtů se snížilo na celkových 371,2 mil. Kč.