Regionálně členěná statistická data o kultuře lze rozdělit do tří částí - data o veřejných knihovnách, návštěvnost památkových objektů a statistika kin. V roce 2019 bylo v provozu v Plzeňském kraji 59 kin, 512 veřejných knihoven (vč. poboček), 50 muzeí, galerií či památníků a 28 památkových objektů. Počet návštěvníků knihoven v Plzeňském kraji za poslední tři roky zůstal téměř neměnný, expozice a výstavy zaznamenaly pokles návštěvníků, který byl výrazný v roce 2019. Naopak tomu bylo u počtu hostů na hradech a zámcích, kde došlo za poslední tři roky k mírnému navýšení. Nejvíce se pak v kraji zvýšila návštěvnost kin, což souvisí s jejich celkovým nárůstem.

Veřejné knihovny

K 31. 12. 2019 poskytovala veřejné knihovnické služby v České republice dle údajů Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu síť 5 307 knihoven, z toho nejvíce jich bylo ve Středočeském (787) a Jihomoravském (609) kraji. Plzeňský kraj se s počtem 464 knihoven zařadil na 5. nejvyšší místo v rámci ČR. Za posledních deset let ubylo nejvíce knihoven v krajích Olomouckém, Jihočeském a Středočeském. V Plzeňském regionu jich bylo o 5 méně a v pěti krajích (Hl. město Praha, Pardubický, Zlínský, Moravskoslezský a Vysočina) jejich počet lehce stoupl. V celé republice byl zaznamenán úbytek počtu knihoven o 2,3 % za deset let.

Veřejnými knihovnami jsou v regionech krajské vědecké knihovny zřizované kraji a dále knihovny zřizované obcemi a městy. Lokálně vyčleněnou částí knihovny je pak pobočka, která je její organizační částí a pracuje pod jejím přímým vedením. V Plzeňském kraji bylo ke konci roku 2019 takovýchto poboček 48 a jejich počet se v desetileté časové řadě příliš neměnil, během této doby došlo k nárůstu o 6 poboček. Všech 512 knihoven v kraji (vč. poboček) disponovalo ve stejném období více než 4,6 miliony knihovních jednotek a registrovalo se zde 77 tisíc čtenářů. Celkem zde bylo uskutečněno téměř 2,9 milionů výpůjček, přičemž od roku 2012 byl zaznamenán klesající trend. V loňském roce navštívilo veřejné knihovny necelé 2,2 miliony návštěvníků, také tento ukazatel vykázal klesající tendenci kromě roku 2019, kdy došlo k meziročnímu nárůstu počtu návštěvníků, a to o 43 tisíc. Z celkového počtu návštěvníků knihoven bylo 47,7 % on-line hostů, což byl 7. nejnižší podíl mezi kraji. Nejvíce bylo on-line návštěvníků v kraji Hl. město Praha (88,0 %), nejméně pak v Karlovarském kraji (31,2 %). Tento údaj se sleduje od roku 2009, kdy počet návštěvníků on-line služeb v Plzeňském kraji činil pouze 29,0 %. Podíl se zvyšoval až do roku 2013, kdy dosáhl maxima (51,8 %), v dalších letech byl zaznamenán klesající trend kromě roku 2019, kdy došlo k opětovnému nárůstu.

Návštěvnost památkových objektů

V roce 2019 bylo v Plzeňském kraji možné navštívit 32 muzeí a památníků, 3 galerie a 15 poboček muzeí a galerií. V těchto objektech jsme mohli shlédnout 112 expozic a 249 výstav, což využilo 390 tisíc osob. V porovnání s ostatními regiony se řadí Plzeňský kraj na 6. místo v součtu muzeí, galerií a památníků, nejvíce jich bylo ve Středočeském (67 objektů) a nejméně v Karlovarském kraji (13 objektů). V desetiletém rozmezí počet návštěvníků těchto památkových objektů v našem regionu kolísal, nejvyšší byl v roce 2009 a 2015, kdy dosáhl hodnoty téměř půl milionu návštěvníků. Nejnižší byl pak počet hostů památek v roce 2012, kdy dosáhl minima (jen 372 tisíc).

Počet hradů, zámků a ostatních památkových objektů Plzeňského regionu se od roku 2009 do roku 2014 téměř neměnil, až v posledních pěti letech se zvýšil na 28 objektů celkem. Celkový počet návštěvníků těchto objektů vzrostl na 583 tisíc. Největší návštěvnost zaznamenal v roce 2019 okres Klatovy (více než 256 tis. osob), naopak nejmenší byla v okrese Tachov (23,3 tis. osob). Nejnavštěvovanějším památkovým objektem v Plzeňském kraji byla Římskokatolická farnost u katedrály sv. Bartoloměje v Plzni, druhé místo v návštěvnosti obsadil Státní hrad Rabí, následoval Hrad Kašperk, čtvrtou největší návštěvnost zaznamenal Státní hrad Švihov a v pořadí pátou nejnavštěvovanější památkou v regionu byl Státní hrad Velhartice. V těchto objektech se pořádalo mnoho kulturních akcí, nejvíce se jich konalo v roce 2013 a 2015, v posledních třech letech se počet těchto akcí zásadně snížil. V porovnání s rokem 2015, kdy se uskutečnilo více než 1 tisíc akcí, bylo v roce 2019 pořádáno jen 483 kulturních událostí. Údaje za rok 2015 však byly jedinečné v důsledku konání projektu Evropské hlavní město kultury.

Kina

Unie filmových distributorů uvádí, že v našem regionu bylo k 31. 12. 2019 v provozu celkem 59 kin, z nichž 45,8 % tvořila kina letní, 16,9 % kina stálá a zbytek kina ostatní. Počet kin v kraji se v časové řadě od roku 2013 zvýšil o 17 zařízení a došlo také k nárůstu počtu diváků i představení. V rámci ČR se Plzeňský kraj v počtu kin zařadil na 8. místo, nejvíce jich bylo zaznamenáno v kraji Středočeském (95 kin), naopak nejméně v Karlovarském kraji (33 kin). Vzhledem k neustále stoupajícímu technickému pokroku se také objevují zcela nové druhy kin (např. multikina, digitální kina, autokina), zvyšuje se kvalita a mění se formáty promítaných filmů. Průměrná cena vstupného činila v roce 2019 v České republice 142,83 Kč. První příčku podle návštěvnosti, tržeb a počtu představení v roce 2019 obsadil film Ženy v běhu, druhým v pořadí byl film Avengers: Endgame.

Mezi velmi podstatné ukazatele v oblasti kultury by jistě měly patřit i údaje o divadlech, bohužel ale jejich počty v současnosti nesledujeme, poslední dostupný údaj je z roku 2006, kdy jich bylo na území kraje evidováno 14.