Kriminalita v rámci všech krajů ČR klesá. V Plzeňském kraji klesl počet zjištěných trestných činů meziročně o 12,6 %. Z celkového počtu 11 991 zjištěných trestných činů byla více než polovina objasněna (54,4 %). Největší podíl trestných činů byl evidován v oblasti obecné kriminality a to konkrétně v kategorii majetkové (krádeže prosté, krádeže vloupáním). Druhou nejvíce zastoupenou oblastí z celkové kriminality byla zbývající kriminalita, kde se nejčastěji jednalo o ohrožení pod vlivem návykových látek, zanedbání povinné výživy a silniční dopravní nehody z nedbalosti. Tento typ zaznamenává největší procento objasněnosti (96,5 %) z důvodu snadno identifikovatelného pachatele. Nejvyšší počet zjištěných trestných činů v rámci kraje byl mapován v okrese Plzeň-město.

Kriminalita zahrnuje kriminální činy, které porušují sociální normy chráněné trestními zákony. V roce 2014 bylo v Plzeňském kraji zjištěno spáchání 11 991 trestných činů, což je o 12,6 % méně než v předcházejícím roce a v mezikrajském srovnání se jedná o šestý nejnižší počet zjištěných trestných činů. Na trestné činnosti České republiky se kraj podílí pouze 4,2 %. Vývoj posledních sedmi let poukazuje, až na výjimku v roce 2013 kdy došlo k meziročnímu nárůstu o 6,9 %, na klesající trend v počtu zjištěných trestných činů. Z celkového počtu trestných činů byla v kraji více než polovina objasněna (54,4 %), což představuje větší úspěšnost ve srovnání s republikovým průměrem (43,7 %). Míra objasněnosti v Plzeňském kraji meziročně stoupla o 0,5 procentního bodu.

Struktura kriminality

Základní dělení kriminality, jež vychází z předmětu kriminálního činu, je na tzv. obecnou, hospodářskou, vojenskou a zbývající. Obecná kriminalita, zahrnující kriminalitu násilnou, mravnostní, majetkovou a ostatní, představuje největší podíl na celkové kriminalitě, a tudíž se k ní upíná i nejvyšší společenská pozornost. Největší část obecné kriminality tvoří kriminalita majetková směřující proti věcem v cizím vlastnictví, která se v policejní statistice dělí na kategorie krádeže vloupáním, krádeže prosté a ostatní majetkové činy. Na rozdíl od hospodářské kriminality (trestné činy proti daňové soustavě, měně i celkovému fungování tržního ekonomického systému) se jedná o trestné činy směřující proti soukromému vlastnictví.

V Plzeňském kraji se v roce 2014 v 77,7 % případech jednalo o činy spáchané v kategorii obecné kriminality, v rámci níž měly největší zastoupení majetkové činy (72,8 %). Jejich nejvíce zastoupeným typem byly krádeže prosté (forma pouliční kriminality – krádež věcí z aut, jízdních kol, kapesní krádeže atd.), kterých bylo v Plzeňském kraji za rok 2014 zjištěno přes 3,5 tisíce. Dále do majetkových činů patří druhý nejrozšířenější typ kriminality, a to krádeže vloupáním, kde je přisvojení si cizí věci spojené s vniknutím do objektu. V tomto typu bylo v kraji v roce 2014 klasifikováno 2 517 trestných činů, a právě v této kategorii obecné kriminality došlo k největšímu meziročnímu snížení, a to o 22,7 %. V porovnání s rokem 2013 došlo k nárůstu počtu trestných činů pouze u jediné kategorie, a to ostatní majetkové činy (o 6,0 %).

Z celkové kriminality v kraji připadalo 14,1 % zjištěných trestných činů do kriminality zbývající, kde se nejčastěji jednalo o ohrožení pod vlivem návykových látek (614), zanedbání povinné výživy (603) a silniční dopravní nehody z nedbalosti (294). Je důležité si uvědomit, že právě v rámci kategorií ostatní a zbývající kriminality, které dohromady tvořily více než čtvrtinu policií evidovaných trestných činů v kraji (27,2 %), se dnes stále častěji objevují nově kriminalizované činy jako např. zneužití internetu včetně zneužívání tzv. sociálních sítí. Zbývající evidované kriminální činy spadaly do kriminality hospodářské, která se na celku podílela 8,2 % (981) a mezi nejčastější trestné činy se zařadilo neoprávněné držení platební karty (215) a úvěrové podvody (194).

Mezi jednotlivými kategoriemi byla patrná odlišná míra objasněnosti zjištěných trestných činů, která se odvíjí od jejich charakteru. Nejvíce se v Plzeňském kraji dařilo objasnit trestné činy v kategorii zbývající kriminality (96,5 %), což je dáno skutečností, že je pachatel oznamován současně s oznámením trestného činu (např. zanedbání povinné výživy) nebo ho lze snadno identifikovat na místě činu (např. dopravní nehody).

V rámci roku 2014 byl nejvyšší počet obecných trestných činů zaznamenán v lednu (893). V tomto měsíci byl mapován také nejvyšší počet krádeží prostých i krádeží vloupáním. Příčiny nárůstu kriminality v tomto období mohou mít souvislost s vyšší nezaměstnaností v zimních měsících a ekonomickou situací obyvatel.

Mezikrajské srovnání 

V České republice bylo v roce 2014 zjištěno spáchání 288 660 trestných činů a meziročně došlo k jejich snížení o 11,3 %. Tento trend byl obdobný u všech krajů ČR, k největšímu poklesu došlo v Karlovarském kraji (o 18,0 %), kde byl také mapován nejnižší počet zjištěných trestných činů v rámci republiky (6 726). Zároveň také v Karlovarském kraji bylo v roce 2014 objasněno nejvíce případů, a to 68,1 % ze všech zjištěných trestných činů. Naopak nejmenší míra objasněnosti byla zaznamenána v Hl. městě Praze, kde byla objasněna méně než čtvrtina (24,5 %) ze zjištěných trestných činů, jejichž počet byl nejvyšší v rámci krajů ČR (71 828).

Absolutní hodnoty trestné činnosti jsou však zásadně ovlivněny počtem obyvatel v jednotlivých krajích, proto se pro srovnání využívá přepočtu trestné činnosti na 1 000 obyvatel středního stavu. Po srovnání tohoto ukazatele si Hl. město Praha zachovává své prvenství, neboť zde došlo ke spáchání 57,4 trestních činů na 1 000 obyvatel, na rozdíl od Zlínského kraje, kde na 1 000 obyvatel připadalo jen 15,0 zjištěných trestných činů. V Plzeňském kraji byla zaznamenána 5. nejnižší hodnota, a to 20,9 trestných činů na 1 000 obyvatel.

Právě kriminalita a objasněnost trestných činů byla jedním z faktorů při hodnocení bezpečnosti krajů ČR. To následně hrálo roli v získání titulu Nejlepší místo pro život, jímž byl Plzeňský kraj na konci roku 2014 oceněn.

Okresní srovnání

V úvodu je důležité připomenout, že Policie ČR ve svých statistikách nerozlišuje okres Plzeň-sever a Plzeň-jih, ale eviduje trestnou činnosti v souhrnu těchto dvou okresů za celek pod názvem Plzeň-venkov.

V rámci Plzeňského kraje bylo v roce 2014 spácháno nejvíce trestných činů v okrese Plzeň-město (5 589), což byla téměř polovina všech evidovaných trestných činů v kraji (46,6 %). Jelikož se jedná o okres, jehož území je tvořeno nejhustěji osídlenou západočeskou metropolí, bylo zde zaznamenáno v přepočtu 30,0 trestných činů na 1 000 obyvatel. Jak již bylo naznačeno, jednalo se převážně o činy v kategorii obecné kriminality, konkrétně činy majetkové. Míra objasněnosti byla nejnižší v kraji a dosahovala hodnoty 43,4 %. Naopak mezi okresy s nejnižší kriminalitou patřily Rokycany, kde bylo policií evidováno v roce 2014 jen 921 trestných činů, tj. 19,3 trestných činů na 1 000 obyvatel a 67,3 % z nich bylo objasněno. Z hlediska struktury zjištěných kriminálních činů se stejně jako v předcházejícím případě jednalo zejména o činy majetkové (prosté krádeže). Na lokální kriminalitu může mít velký vliv i charakter území například v podobě vyšší nezaměstnanosti. Příkladem je okres Tachov, kde je již tradičně identifikována nejvyšší nezaměstnanost v kraji a s tím může souviset i druhý nejvyšší počet zjištěných trestných činů na 1 000 obyvatel.

Více informací o kriminalitě naleznete na internetových stránkách Policie České republiky.